Praděd patří k oblíbeným motivům řezbáře Jiřího Halouzky z Jiříkova u Rýmařova. Ostatně jeden obrovský, přes deset metrů vysoký, vévodí jeho galerii. Za něj získal před lety certifikát největší české dřevěné sochy.

Stejně tak má Halouzka rád tento kraj s jeho pověstmi. A tak se pustil do vyřezávání čtyř soch Pradědů. Chce je zdarma věnovat a rozmístit po Jeseníkách.

„Dělám je podle původního vzoru, podle obrazu, který byl v kamenné rozhledně na Pradědu, tak, jak jej viděli naši předci,“ řekl Jiří Halouzka. On sám už vyřezal podle staré fotografie kopii zničeného obrazu.

„Předkové do obrazu vložili charakter naší krajiny, Jeseníky byly bohaté na zlato, stříbro, železné rudy. Praděd má havířskou čapku a havířské kladívko,“ popisoval Halouzka vzhled Praděda, jak jej zachytil dávný řezbář někdy před sto lety. Halouzka se toho chce držet a podobu zachovat. Proč vymýšlet něco nového, když to má danou tradici, ptá se.

Podle něj mají legendy o Pradědu reálný základ. „Po horách chodil starý honosný muž, co našel zlatou žílu. Pomáhal starým či chudým lidem a lidé jej začali uctívat,“ vyprávěl řezbář Halouzka.

Jeho čtyři noví Pradědové jsou z dubového dřeva. „Jsou ze starého vyvráceného dubu z Jesenicka. Měl tři sta padesát roků,“ popisoval Halouzka. Sochy jsou vysoké 2,30 metru, každá váží okolo tří set kilogramů. Řezbář je chce i barevně ztvárnit, stejně, jako byl Praděd na starém obraze. Dostanou i pořádnou impregnaci, aby odolaly větru, dešti, sněhu, mrazu i slunci. „V dubnu či květnu by to mohlo být hotovo. Každý už se na Pradědy může podívat u nás v Pradědově galerii,“ podotkl Halouzka.

Ještě zbývá vybrat pro Pradědy místo, kde budou dělat návštěvníkům hor radost, třeba k horským chatám či křižovatkám cest. „Jeden by mohl být na Skřítku, na Vyhlídce na Nové Vsi, v Karlově Studánce, pro čtvrtého hledám místo. Musí to být tam, kde chodí hodně turistů, aby to vandalové neponičili,“ přemýšlel Halouzka. Jedna jeho dřívější socha děda Praděda stojí u Ostružné.