Skřítci, draci, příšerky, ale i náboženské motivy, vycházkové hůlky či vyřezávané nožíky, to je široká paleta Dvořákovy tvorby. Typické na živých figurách mistrovy tvorby jsou prodloužené nosy a ocásky. Kreativní zakončení jsou vlastnoručním nesmazatelným podpisem autora. Náměty a řezbářská díla vytváří, jak mu vytane na mysl, mají vnitřní řád. „Vždy jsem ve své tvorbě pravdivý, alespoň se o to snažím,“ řekl Vlastimil Dvořák.

Svůj dřevěný svět miluje nade vše. Jednoduše řečeno, snaží se lidem dělat radost. „Mně samotnému přináší radost, že tvořím a zároveň mohu radost rozdávat. Studoval jsem uměleckou průmyslovku, malbu. Přiznal jsem si, že nejsem kolorista, zvítězila kresba. Zůstaly geny pro dřevo po dědečkovi tesaři, který padl za první světové války, otec i bratr moc rádi dělali se dřevem,“ vysvětlil spojení tvorby námětu a dřevořezby Vlastimil Dvořák.

Postavy vznikající v Razové by se mohly z fleku ucházet o angažmá v moderních pohádkových studiích. „Na to ale nejsem příliš ukázněný. Už jsem dělal u filmu, u režiséra Karla Zemana jako malíř pozadí. Ve filmu Ukradená vzducholoď natočeného podle románu Julese Verna Dva roky prázdnin jsem musel dělat jednu sekvenci kreslenou,“ vzpomínal Vlastimil Dvořák. Jde o scénu, ve které milenci přes zákaz spojí své životy. „Už je to tak dávno, že to není pravda,“ nostalgicky podotkl řezbář.

Oblíbeným materiálem Vlastimila Dvořáka je ořech a dub. Vymýšlení návrhů je podle něj věcí intuice. „Sklánět se nad papírem je jedním velkým dobrodružstvím,“ vyznal se.

Vytvořit dřevořezbu trvá podle složitosti. „Někdy přichází inspirace, jak já říkám, v hlučné samotě. Někde si sedím, všichni se baví, popíjí, tam nemám, čím bych se rozptyloval, a tak si kreslím,“ popsal svou tvorbu.

Doma nemá čas kreslit, vyřezává nebo si čte, což je jeho další velkou vášní. Původem Brňák se také s láskou stará o obrovitou fenu Anušku. Nedostatkem nápadů mistr netrpí. Návrhů má plnou skříň. „Teď dělám pro obec Pelhřimovy na Osoblažsku sochu Krista. Měla by být pětimetrová,“ uvedl Vlastimil Dvořák.

Plánuje cestu do oblíbené rumunské oblasti Banát, kde už pobýval a tvořil umělecká díla pro vesnické kostely. Na pozvání organizátora Antonína Gavlase pojede také na Mezinárodní sochařské sympozium Plesná do Ostravy, setkání tamní umělci pořádají co dva roky.