Stavba kytar ho zajímala tak intenzivně, že se vydal na exkurzi do krnovské firmy Rieger Kloss, která kromě varhan vyráběla i kytary. Testoval krnovské výrobky několik hodin a diskutoval o nich s výrobci.

Mládež má dětství spojené s večerníčky Skopičinky a malůvky Mistra Libora Vojkůvky. Jeho propracované obrazy dýchající pozitivní atmosférou znali ti, kdo se zapojili do hry na Zemi děda Praděda. Pro majitele pasu této země Vojkůvka namaloval entomologickou sbírku osmnácti broučků. Tyto samolepky hledali turisté v Zemi děda Praděda. První byl chrobák jeťák, který se ukrýval 1. ledna 2002 na na Pradědu při tradičním novoročním výstupu.

Také do Krnova dorazila smutná správa, že 21. září 2018 ve Šternberku zesnul Libor Vojkůvka.

Ke vzpomínání na Libora Vojkůvku je nejlepší si pustit písničku Jaromíra Nohavicy Sudvěj.

Zpívá v ní například tyto verše:

Rodina sedí v trávě směje se a snídá
je to rodina šťastného malíře Vojkůvky
najednou přilétá straka a žena říká Vida
podívejte děti nese borůvky
podívejte na ni nese borůvky

V podloubí šternberského hradu u stěny je lavice
sedám si na ni a malíř přináší mi kávu
a v druhé ruce nový obraz jménem Svatá trojice
Bůh na něm snídá borůvky a zrzavou má hlavu

Není ta káva příliš silná? ptá se jeho paní
Ach kdyby manžel nebyl blázen tak jsme dávno bohatí
a malíř Libor směje se a nade mnou se sklání
Co jednou namaluješ to se neztratí
co namaluješ to se neztratí