Ministryně Michaela Marksová se vydala na Krnovsko a Osoblažsko poznat specifika regionu s rekordní nezaměstnaností.

Večer se v Krnově vydala do synagogy na koncert souboru Moravia Cantat, který svým repertoárem oživuje téměř zapomenutá díla sudetoněmeckých, slezských, židovských a moravských autorů.

„Termín své cesty na Krnovsko jsem záměrně volila tak, abych se mohla zúčastnit pozoruhodného koncertu v krnovské synagoze a podívat se, jak vypadá po rekonstrukci. Je jedinečná tím, že jako jediná synagoga v regionu přečkala Křišťálovou noc," uvedla ministryně Marksová a pak plynnou němčinou pozdravila také německé rodáky, kteří přijeli do Krnova na tradiční česko-německo-polský týden.

Syn zachránce synagogy

Jak je možné, že krnovská synagoga byla při Křišťálové noci v listopadu 1938 ušetřena, zatímco desítky jiných synagog byly vypleněny a vypáleny? To ministryni Marksové vysvětlil člověk nejpovolanější: přímý svědek Helmut Irblich.

Jeho otec, krnovský radní a majitel stavební firmy Franz Irblich, byl totiž hlavním iniciátorem záchrany synagogy.

„Starosta na zasedání rady přečetl tajnou depeši z Berlína s pokynem, že radní mají zajistit zničení synagogy. Můj otec však navrhl podvod, a ten byl jednomyslně schválen. Namísto synagogy nechali vypálit jen smuteční síň na židovském hřbitově, kterou pak před nacisty vydávali za zničenou synagogu. Ze skutečné synagogy byly narychlo odstraněny židovské symboly a byla doplněna nápisem Tržnice. Jako malý kluk jsem se šel podívat na práci dělníků, kteří synagogu narychlo přestavěli na tržnici, aby unikla zničení. Motivem mého otce byla úcta k Božímu stánku," vysvětlil Helmut Irblich, proč se krnovská synagoga dochovala dodnes.

Moravia Cantat

V synagoze ministryni pozdravil také Peter Barton, ředitel pražské Sudetoněmecké kanceláře. Pak představil soubor Moravia Cantat (Morava zpívá), který přijel do Krnova ze Stuttgartu. Jeho repertoár je snahou uchovat pro budoucí generace odkaz česko-německo-židovské kultury z vlasti svých předků.

„Hudba je specifická tím, že ji není potřeba překládat. Rozumí jí Češi i Němci. Soubor Moravia Cantat tvoří druhá a třetí generace Němců původem z jižní Moravy, kteří se rozhodli uchovat odkaz své původní vlasti v hudební formě. Moravia Cantat neboli Morava zpívá se už od svého založení v roce 1952 specializuje na díla sudetoněmeckých, slezských, židovských a moravských autorů. Na svých posledních projektech spolupracuje například se souborem Ondrášek z Nového Jičína," představil Petr Barton Moravia Cantat, který na svém turné už navštívil Prahu, Rakousko, okolí Mikulova a Krnov.

Moravia Cantat má v repertoáru řadu písní v jazyce jidiš, který se v Evropě vyvíjel po staletí v židovských komunitách, ale v důsledku holocaustu zde prakticky zanikl. Jedná se o jazyk podobný němčině, který si mnohá slova půjčil z hebrejštiny a slovanských jazyků. Samozřejmě také čeští Němci měli specifická nářečí a dialekty, které vlivem odsunu téměř vymizely. Právě tyto jazyky i odkaz předválečné kultury ožívají v písních Moravia Cantat, který poprvé navštívil Československo v roce 1978.