„Jsem koblovský patriot. Hodně mě zajímá historie Koblova i historie spojená s kopcem Landekem,“ uvedla. Mnozí Ostravané si podle ní Landek spojují výhradně se sousedními Petřkovicemi, přitom zhruba svou polovinou spadá do katastru Koblova.

Miriam Prokešová se Landek snaží přiblížit dospělým i dětem. Pro ty menší, ale nejen pro ně, napsala knížku Mia – landecká holčička. Je o dívce, jež během školního výletu nalezla zakletou hračku, která ji přenesla až do dávné minulosti – do chvíle, kdy si pravěký člověk vytesává z krevele Landeckou venuši.

Historik a bloger Zdeněk Šebesta.
Nadšený historik a spisovatel z Šenova rozdává přátelům pohádky místo flašky

KDětem je určena knížka Mia – landecká holčička od Miriam Prokešové.Zdroj: Deník/Jaroslav PerdochMia se postupně různými obdobími vrací až do současnosti. A na své pouti se seznamuje s historií a lidmi z Landeku.

„V knížce jsem se snažila oživit pověsti, které jsou s Landekem spojené,“ vysvětlila. Na zvídavý dotaz ohledně pokladu se jen tajemně pousmála, pravíc: ohledně pokladu se jen tajemně pousmála, pravíc: „Tvrdí se, že Landek je ve svých útrobách protkaný různými podzemními chodbami. A někde tam je ukrytý landecký poklad. Ale přesné místo nikdo neví. Říká se, že ho nahromadili loupeživí rytíři ze strážního hradu u soutoku řek Odry a Ostravice. Původně měli hlídat toto strategické místo, kudy vedla Jantarová stezka. Ale časem začali přepadávat obchodníky. Poklad poté někde schovali,“ dodala Miriam Prokešová, která přidala i příběh o prokleté landecké paní.

Zachránce utekl

„Chuděra bloudí na svém koni po Landeku a nemůže být vysvobozena. Mohl ji zachránit pouze jeden konkrétní člověk z Hrušova. Podmínkou však bylo, že se nezalekne a neuteče, ať uvidí cokoliv. Při pohledu na příšery a různé hrůzy to vydrží. Pak se ale objeví paní na koni, jede proti němu a z očí jí šlehají plameny. Mladík se vyděsí a uteče. Landecká paní za ním hodí klíč od pokladu a smutně pronese, že je teď navždy prokletá,“ přiblížila pověst Miriam Prokešová. Současně přidala i varování: „Na Landek nechoďte v noci o úplňku, to byste ji mohli potkat.“

Vodník Dobrodín

Podle pověstí žije v Koblově na soutoku Odry a Ostravice i vodník. Pořád tam prý sedává a říká se mu landecký vodník Dobrodín. Má chránit zdejší lidi před povodněmi. V roce 1997 se mu to sice moc nepodařilo, ale možná i díky jeho snažení se před několika roky podařilo v této lokalitě dobudovat protipovodňovou hráz.

Restaurace se nachází v bývalé smuteční síni u hřbitova.
Restaurace, kde byste ji nečekali: ve smuteční síni v Ostravě teče pivo proudem

„V podstatě zapadla do krajiny. Pokud o ní nevíte, ani si jí nevšimnete,“ dodala Miriam Prokešová, která zavzpomínala i na zmíněné ničivé povodně. „Samozřejmě to bylo hrozné, ale našly se i zajímavé okamžiky. Jako když k nám od sousedů připlavala bouda nebo když jsme na zahradě poté, co voda klesla, zůstala jezírka, ve kterých plavaly ryby.“