Oblékají uniformy wehrmachtu nebo SS nejen na akcích s ostatními kluby vojenské historie, ale občas si v nich také zahrají ve filmu. Ve čtvrtek 25. listopadu je spoluobčané poprvé uvidí v novém českém filmu Habermannův mlýn. Krnovští komparzisté, kteří si pod vedením režiséra Juraje Herze zahráli Habermannově mlýnu, chtějí jeho premiéru v krnovském kině Mír doplnit doprovodnými akcemi, které budou vzpomínkou na natáčení i na konec druhé světové války.

Krnováci určitě mají na co vzpomínat, vždyť se jim poštěstilo zahrát si po boku takových hvězd jako je Karel Roden, Jan Hrušínský nebo Oldřich Kaiser. „Zatím jsme se ještě nedomluvili na konkrétním programu, a zda budou doprovodné akce probíhat jen v den premiéry, nebo na každém promítání, ale nápadů už máme spoustu.

Od toho, že by vstupenky trhali lidé v německých uniformách, přes besedu a výstavku fotografií a rekvizit z natáčení, až po vojenské ležení s technikou Wehrmachtu v zahradě kina. Musíme se hlavně domluvit, jak budeme koordinovat doprovodné akce k Habermannovu mlýnu s těmi k novému Harry Potterovi,“ uvedl vedoucí krnovského kina Mír Pavel Tomešek, který současně upozornil na smutnou skutečnost, že se do Krnova dostává Habermannův mlýn více než měsíc po celostátní premiéře.

„Je to smutný důsledek toho, že krnovské kino není digitalizované. Každý měsíc v distribuci ubývá filmových kopií na celuloidovém pásu, který podle všeho brzy skoční úplně. Pro digitalizovaná kina není problém získat film v premiérovém termínu kdy běží propagační kampaň, a na druhou stranu drahých klasických filmů je stále méně a pořadníky na ně jsou stále delší,“ povzdechl si Tomešek.

Krnovští fanoušci uniforem, kteří působí pod KVH Maxim se po Habermannovu mlýnu už podílí na natáčení dalšího celovečerního filmu Sudetenland – země divokých sviní s Ondřejem Vetchým v hlavní roli. Některé scény se natáčely v exteriérech u Vrbna pod Pradědem. Přestože se milovníci vojenské historie běžně oblékají do uniforem s hákovým křížem, všichni se důrazně distancují od jakéhokoliv extremistického hnutí.

Kritika, diváci i historici vysoce hodnotí Herzův Habermannův mlýn, který zasáhl bolavá místa Čechů i Němců. Nesoudí ani neobhajuje zločiny páchané na nevinných příslušnících jiné národnosti, jen konstatuje, že se takové věci děly. Narozdíl od drtivé většiny českých filmů z válečného období, ve kterých je každému hned jasné kdo je kladný hrdina a kdo záporný, Juraj Herz přichází s neobvyklým poselstvím, že ne všichni Němci jsou zlí a ne všichni Češi hodní.

Nikomu při tom nestraní. Jeho film je plný padouchů, ale kladný hrdina v příběhu takřka chybí. To, co udělali Češi nevinným Němcům bylo špatné a ohavné, ale při tom to nebylo o nic horší než to, co běžně dělali Němci po dobu okupace nejen nám, ale i ostatním porobeným národům. Při popravě Čechů se divák musí stydět za Němce, a při scénách pomsty, divokého odsunu a lynčování civilistů se zase stydí z a Čechy. Habermannův mlýn je pozoruhodnou výpovědí o českoněmeckých vztazích před, během i po válce.