Kniha ukazuje jak se historické události promítly do osudů obyčejných lidí. Věnuje se hlavně období, kdy po odsunu původního německého obyvatelstva začaly Sudety jako houba nasávat lidi z různých koutů Československa, ale také z Volyně, Ukrajiny, Rumunska, Podkarpatské Rusi nebo Řecka.

Kniha vypráví například příběh Horsta Kallera, který se narodil v německé rodině v Krnově a prožil odsun jako šestileté dítě, příběh Liselotte Židové z Bruntálu, jejíž matka byla německá katolička a otec německy hovořící Žid, příběh bruntálského vydavatele Petra Anderleho, nebo řeckého spisovatele Sotirise Joanidise, který si zamiloval oblast Rejvízu.

„Společně s Liselotte Židovou a Hedvikou Hurníkovou, která v knize zastupuje osudy německých antifašistů, jsme byli pozváni autorem knihy Matějem Spurným na České kulturní dny do německého Freiburgu. Je to velký festival věnovaný české kultuře, hlavně divadlu, hudbě, výtvarnému umění, literatuře a filmu. Představením této knihy, našich osudů, a besedou s německou veřejností chceme upozornit, že téma Sudet je daleko složitější a rozmanitější než se obvykle v Německu prezentuje,“ uvedl Horst Kaller, který jehož osud je v porovnání s ostatními odsunutými sudetskými Němci zcela ojedinělý.

V roce 2005 totiž opustil své zázemí v Bavorsku, rozvedl se a přestěhoval do svého rodného Krnova, do kraje dětských vzpomínek a rodinných kořenů. V krnovském panelákovém bytě vede život aktivního důchodce a navzdory jazykové bariéře si zde našel řadu nových přátel. Protože má teologické vzdělání a většinu života působil jako evangelický diakon, a zapojil se také do činnosti evangelického sboru.