Krnov býval téměř dvě století světovým producentem textilu. Jeho vlajkovou lodí bývala Karnola se dvěma tisíci zaměstnanců.

Když před patnácti lety Karnola zkrachovala, zbyly z této éry jen prázdné průmyslové objekty, vily předválečných majitelů a snímky Stanislava Bačovského, který až do důchodu pracoval v Karnole jako seřizovač textilních strojů.

Jeho záliba ve fotografování z něj udělala neoficiálního podnikového fotografa.

Karnola sice zkrachovala, ale její nejcennější část s vývojářskou dílnou a archivem byla v roce 2010 vyhlášena národní kulturní památkou. Teprve když vzorkovnu i s archivem v prosinci 2017 zachvátil požár, uvědomili si historici a krnovští pamětníci skutečný význam fotografického archivu Stanislava Bačovského.

Jeho výstavu v zámku ve Slezských Rudolticích uvedl kastelán Tomáš Zemba:

„Děkuji Stanislavu Bačovskému, že mi nabídl tykání, protože je jedním z nejlepších fotografů, které znám osobně. Když jsem jeho fotky viděl poprvé, moje reakce byla: Tak bych chtěl umět fotit. Koupil jsem si foťák, že se začnu učit. Myslel jsem, že během týdne pochopím, jak to Standa dělá. Jediné, co jsem ale pochopil, bylo to, že jeho nádherné práce vznikaly spoustu let a že takové dílo se nedá uspěchat,“ řekl Tomáš Zemba.

Na výstavu Stanislava Bačovského se přišli podívat i bývalí karnoláci. Vzpomínali pobaveně, jaké se nosily účesy v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, jak se textilačky v zástěrách líčily a oblékaly, jaké vztahy fungovaly na pracovištích, i jak se žilo ve dvoutisícovém kolektivu.

Kromě milých vzpomínek ale byly na zámku občas slyšet i nadávky na firmu United Technology poslance ČSSD Petra Wolfa, která Karnolu přivedla ke krachu. Wolf je toho času na útěku před zákonem a United Techology dodnes dluží Karnolákům poslední výplaty.