V roce 2009 získala Opavskou Thálii za roli Ljubaši v Carské nevěstě 
N. Rimského-Korsakova. Má za sebou účast v semifinále mezinárodní soutěže Hans Gabor Belvedere 2003 ve Vídni. Od roku 2010 je držitelkou ceny Divadla 
J. K. Tyla v Plzni na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech.

V posledních letech je patronkou pěvecké mezinárodní on-line soutěže Interbrilliant Voice.

Čím jste jako malá chtěla být?

Jako malá holka jsem toužila být zpěvačkou. Sen se mi splnil.

Jaká jste byla žákyně?

Byla jsem hodně velký flink. Učení mě nebavilo a matematika byla má noční můra. Konzervatoří jsem zázračně proplula, ale dostudovala jsem jen díky svým rodičům, kteří nad mou pubertou drželi velmi přísnou ruku.

Jakou máte práci?

Jsem sólistka opery Slezského divadla v Opavě, pedagožka zpěvu a vedoucí pěveckého sboru Voices v Základní umělecké škole v Krnově.

Proč děláte práci, kterou máte?

Operu jsem chtěla dělat od svých deseti let. Když jsem navštívila své první operní představení Don Giovanni v Jihočeském divadle, byla jsem uchvácená a řekla si: „tohle chci dělat." Tato práce mě velmi naplňuje. Na jevišti mohu ztvárnit mnoho postav, a pokaždé s jiným charakterem.

Někdy je velká výzva ztvárnit úplný opak mého já. Co se týká pedagogické činnosti, práce s dětmi mě velmi baví a v této činnosti se realizuji. Mohu jim předat zkušenosti a to, co jsem se naučila já. Jsem vždy velmi šťastná, když vidím úspěchy svých žáků.

Byly chvíle, kdy jste s tím chtěla seknout?

Ano, mnohokrát, co se týká divadla.

Kde nejvíc naberete síly, jak relaxujete?

Nejvíce síly naberu vždy 
u svých rodičů v jižních Čechách, odkud pocházím. Bohužel pracovní vytíženost mi dovolí maximálně dvě návštěvy do roka. Když mám čas, ráda zajdu do sauny, kde si vyčistím hlavu od různých chmur, každodenních starostí a vytížeností.

Vaše děti jsou starosti, nebo radosti?

Říká se: „Malé děti – malé starosti, velké děti – velké starosti". Samozřejmě že někdy starosti jsou, ale mé dvě dcery, devítiletá Natálie a šestnáctiměsíční Markétka, jsou pro mě největší štěstí, které mě v životě potkalo.

A děti v základní škole umění?

Beru je jako své vlastní. Vím o sobě, že jsem velmi přísná a náročná pedagožka. Mám velké nároky. Chci, aby se děti něco naučily. Zpěv je velká dřina a vyžaduje velkou disciplinovanost, ač to tak nevypadá. Na druhé straně se snažím být velmi kamarádská.

Sportujete? Který sport vás baví?

Na základní škole jsem se věnovala lehké atletice. S tatínkem jsem jezdila na běžky. Bohužel dnes žádný sport neprovozuji. Pohybu v divadle mám dostatečně. Někdy jsou choreografické prvky v operetách či muzikálech tak náročné, že mám co dělat.

Jaká kulturní událost vás v poslední době zaujala?

Světová premiéra baletu Faust ve Slezském divadle 
v Opavě.

Co byste v životě nechtěla zažít?

Nikdy bych nechtěla zažít smrt svých dětí. V jakémkoli věku.

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo? Vaříte si ho sama?

Miluji kuře na paprice, bramborový salát a ryby. Můj partner je vynikající kuchař, ale tato jídla si zásadně vařím sama. Mohu prozradit, že miluji nugát a jahody, tím si mě koupí každý.

Co děláte, když na vás přijdou chmury?

Záleží na tom, o jaké chmury jde. Většinou chci být sama a potřebuji se pořádně vyspat. Nebo si zajdu do sauny. Také si o chmurách povídám při sklence vína se svým přítelem, který se snaží mé „bubáky" vyhnat 
z hlavy.

Který moderní přístroj byste oželela?

Asi žádný. Jdu vstříc moderním věcem.

Ilona Kaplová Bydliště: Opava
Povolání: sólistka opery Slezského divadla v Opavě, pedagožka zpěvu a vedoucí pěveckého sboru v Základní umělecké škole v Krnově
Vzdělání: vyšší středoškolské