Nad korytem říčky Osoblaha se nachází torzo kdysi mohutného a rozsáhlého hradu, jehož rozměry a poměrně dlouhá doba existence nemají v rámci středověkých opevněných sídel ve Slezsku obdoby.

Hrad byl založen v polovině 13. století na popud olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku kvůli výhodné poloze a patrně i kvůli již zbytkům valů pravěkého hradiska. Prvním správcem se stal rytíř Herbord. V roce 1266 předal svou polovinu hradu svému synovi Ekerikovi z Fulštejna, který později společně se svým bratrem koupil druhou půlku hradu od biskupa Bruna za 250 hřiven opavské váhy.

Dle soupisu lén olomouckého biskupství patřily kolem roku 1389 k hradu Fulštejnu vsi Bohušov, Hrozová, Víno, Piskořov, Dolní Povelice, Horní Povelice, Koberno, Petrovice, Tašovice, dvůr v Matějovicích, Walteřovice a osady Rudoltice, Jindřichov a Slezské Pavlovice. Poslední držitel panství, Albert Josef Vojtěch z rodu Hodiců, byl znalcem umění. Jeho nákladný život se však podepsal i na osudu hradu, který připadl olomouckému biskupovi.

Kvůli dluhům, které na hradu zůstaly, spadl hrad pod správu císařské vlády. Se souhlasem císaře pak byl v 18. století rozebírán jako stavební materiál pro výstavbu nových osad, což lze považovat jako začátek devastace a chátrání hradu. Ještě v 19. století byly na hradu zachovány některé místnosti a také sklepy. Do současnosti se však již nedochovaly.

Zřícenina hradu několikrát do roka ožije pořádanými akcemi, známé jsou například strašidelné noci či rytířská klání. Na hradě je také možné po domluvě s majiteli uspořádat veřejné i soukromé akce. Na zříceninu hradu vede červená turistická trasa z rekreačního areálu v Bohušově, kam lze dojet autem či historickou osoblažskou úzkokolejkou.