Na výstavu má Polášek nachystáno na čtyřicet svých prací, z poloviny budou zastoupeny fotografie přírody, architektury a lidí, z druhé části pak grafiky invekto. Tak říká Josef Polášek svým fotomontážím, kde se prolíná ženská krása se studií nějakého přírodního materiálu, třeba kamene či drahokamu.

Vernisáž se uskuteční v pondělí 17. ledna v 17.30 hodin v přísálí bruntálského městského divadla. Prostor si Josef Polášek zamluvil už rok dopředu. Původně měla být jeho výstava už v listopadu, ale posunula se kvůli výstavě mapující dvacet let existence bruntálských městských novin Náš domov.

„Chtěl jsem, aby mou výstavu viděl i bruntálský fotograf Jindřich Kupčák, ale už se toho nedožil. Moc mě to mrzí, protože to byl právě on, kdo mě pozval mezi místní fotografy,“ zavzpomínal Polášek na nestora bruntálských fotografů jednadevadesátiletého Kupčáka, který zemřel v prosinci. Ten Poláška přivedl na pravidelná setkání bruntálských fotografů. „Byl pro mě vzorem, fotil si co chtěl, šel si za svým snem. A já byl shodou okolností posledním člověkem, který fotil jeho pohřeb,“ dodal Polášek.

Na vernisáž si Polášek pozval několik fotografů. „Budou tam i lidé, kteří mi poradili a inspirovali mně. pozval jsem fotografy Romana Vranku z Krnova, Libora Kappela a z Prahy snad přijede Angelo Purgert,“ řekl Josef Polášek. Doufá, že dorazí také pozvaná česko – italská modelka Mariana Ferrara.

S grafikami invekto začal Polášek v dubnu 2009 a nyní jich má už přes sto devadesát. Přemýšlí o jubilejní dvousté, na té by měl rád nějakou známější modelku či herečku. Fotografování se věnuje o něco déle. „První foťák jsem dostal ve třech letech, už tehdy jsem si hrál na fotografa. Focení se ale věnuji intenzivně od roku 2008, kdy jsem dostal nový fotoaparát,“ zavzpomínal Josef Polášek.