Obyvatelé přitom v hlasování na internetových stránkách města preferovali využití objektu pro postižené děti. Areál zeje prázdnotou od roku 2004, kdy Moravskoslezský kraj ukončil provoz kojeneckého ústavu a převedl areál na město s podmínkou, že jej radní nebudou využívat ke komerčním účelům. Vila by měla začít sloužit lidem příští rok, řekla starostka Renata Ramazanová. Právě starostka byla největší propagátorkou expozice.

"Krnované celá desetiletí nedoceňují bohatství, které se ve městě především v podobě architektonického dědictví nachází. Vila je jedinečnou příležitostí tyto přednosti Krnova využít a prezentovat. Je žádoucí, aby byl umožněn vstup široké veřejnosti a přitom aby vila i celý areál plnil roli osvětovou a prezentační," obhajovala projekt Ramazanová. Prostory pro setkávání a činnost neziskových organizací podle ní vzniknou hlavně v dalších objektech areálu.

Vybudovaná expozice by měla připomenout stěžejní osobnosti slezské architektury 19. a první poloviny 20. století a jejich dílo, největší prostor by měl dostat místní rodák Leopold Bauer. Z původního bytu správce by mohla vzniknout kavárna, zároveň se počítá s pořádáním menších uměleckých výstav. V plánu je také zpřístupnění zahrady, která je vhodná například k pořádání komorních akcí pod širým nebem. Náklady na rekonstrukci areálu zatím vedení města nezveřejnilo. Zastupitelé ještě v předchozím volebním období odsouhlasili, že hlavní budova bude sloužit pro potřeby jeslí a mateřské školy. Radnice do její rekonstrukce investovala více než milion korun, loni na jaře ale zastupitelé od záměru ustoupili a hledali pro památku jiné využití.

Vyřešení problému se pak přesunulo až na nové zastupitelstvo. Vilu, jež je nemovitou kulturní památkou, nechal postavit významný krnovský továrník Theodor Flemmich, který v ní do roku 1948 bydlel. Od 50. let sloužil komplex budov i se zahradou kojeneckému ústavu. Kraj v roce 2003 ústav zrušil a objekty i pozemky převedl na město. Ve vile postavené podle projektu proslulého vídeňského architekta Otto Prutschera se dochovala dřevem obložená vstupní hala s bohatě vyřezávaným schodištěm, vitráže s motivy zvěrokruhu, heraldickými znaky města a Slezska a část nábytku. Součástí areálu je i hospodářská budova, skleník, pozemky s okrasnou zahradou a dvě funkční kašny.