Putovní festival Projekt 100 přináší krnovské kino Mír svým divákům již po čtrnácté. Bylo jedno z prvních, které se k organizaci přehlídky přidalo. Na rozdíl od velkých měst a po předchozích zkušenostech budou festivalové snímky rozloženy do delšího období a uváděny pouze jednou týdně, aby filmový maraton pro fajnšmekry nebyl tak náročný.

Letošní ročník je věnován věcem nadpřirozeným, takže úvod bude patřit upírům. Upírské téma prochází dějinami kinematografie už od němého filmu.

Snímek Wernera Herzoga z roku 1979 Nosferatu - fantom noci je poctou právě svým němým předchůdcům. Přes obehraný námět vycházející ze Stokerova známého románu však Herzog do filmu vkládá svou tvůrčí originalitu, zjevnou hlavně v zapojování reálných, především přírodních prvků do fiktivních hraných scén. Hlavním hrdinou je pochopitelně upírský hrabě (Klaus Kinski), který přesídlí z rozpadlého transylvánského sídla do lidnatějšího Výmaru zanovýmzdrojem obživy. Proti němu však nebojuje zaměstnanec realitní kanceláře Harker (Bruno Ganz), který mu přesun nechtěně umožnil, ani racionalistický doktor Van Helsing (Walter Ladengast), ale Harkerova žena Lucy (Isabelle Adjaniová), vedená mystickými spasitelskými pocity.

Očekávané vítězství dobra se ale nekoná. V překvapivém finále nad hollywoodskými schématy vítězí skeptické pojetí a Lucy není žádnou feministickou akční hrdinkou. Upír zde není ztělesněním hrůzy, ale osamělým tvorem hladovějícím po lásce stejně jako po horké krvi. Podléhá ženě šťastně jako dítě. Lucy nemůže tušit, že její snaha zachránit svět je marná. Nejenže vysvobodila Draculu, zoufale přesyceného nesmrtelností, ale navíc pomohla stvořit novou inkarnaci zla, dravě pokračující v děsivém díle. Film si zajistil věčnost také díky výtvarnému zpracování Henniga von Gierrka a kameře Jörga Schmidt-Reitweina. Tomu se, podle Herzogových instrukcí, podařila se světlem, stínem i barevností skutečná kouzla.

(voz)