VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Erwina Schinzla připomíná výstava

Bauerova kavárna na krnovském náměstí představuje do konce října formou fotografií tvorbu sochaře Erwina Schinzla. U obsluhy si můžete zapůjčit informace o něm v češtině i němčině nebo knihu plnou fotografí.

11.10.2015
SDÍLEJ:

Krnovský rodák sochař Erwin Schinzl je doma téměř neznámý. Jeho tvorbu v říjnu připomíná krnovská Bauerova kavárna.Foto: archiv Květoslavy Kukelkové

Tato výstava vám dovolí nahlédnout do díla krnovského rodáka, který v říjnu oslaví 96 let. Když se narodil, říkalo se ještě Krnovu Jägerndorf. Jeho rodiče byli sedláci. Tvrdí, že své rodině, rodnému městu a jeho nádhernému okolí vděčí za to, že objevil krásy přírody, začal vnímat krásu vůbec.

Kreslit začal už jako dítě a tato záliba brzy přerostla ve vášeň. Čas trávil čtením odborných knih, s okouzlením kreslil a maloval sochy v opavském muzeu. Tam jej tehdejší ředitel Kudlich přesvědčil, aby zkusil modelovat z hlíny.

Umělecká činnost se příliš nelíbila jeho rodičům, protože v této profesi neviděli jistotu pro budoucnost. Proto se na jejich přání vyučil u opavské firmy bratrů Strašilů litografem a grafikem. Chtěl studovat na Akademii výtvarného umění v Drážďanech nebo v Berlíně, ale přišel rok 1938 a připojení k říši.

Erwin Schinzl jako dvanáctiletý kreslí na Šelenburku lesníka, kterého znal a rád si s ním vyprávěl. Za ním nahlíží jeho kamarád. Schinzl se v lesích cítil tak dobře, že se nejprve chtěl stát lesníkem.

Erwin Schinzl jako dvanáctiletý kreslí na Šelenburku lesníka, kterého znal a rád si s ním vyprávěl. Za ním nahlíží jeho kamarád. Schinzl se v lesích cítil tak dobře, že se nejprve chtěl stát lesníkem. foto: archiv Květoslavy Kukelkové

Ve válce byl v Rusku byl těžce raněn a po čtyřech měsících v nemocnici byl jako neschopný bojů z armády propuštěn. Vystudoval akademii v Berlíně. Po válce odešel do bavorského Augsburgu. V době krize byl nucen pracovat jako grafik a ocenil prozíravost rodičů, kteří trvali na tom, aby se nejdříve vyučil řemeslu.

Nadále ale kreslil, maloval, pracoval se dřevem a modeloval z hlíny pro lití v bronzu. Dokonce navrhoval gobelíny.

Studijní cesty ho postupně zavedly do všech evropských zemí, kde uspořádal mnoho výstav. Jeho díla se nachází v soukromých i veřejných sbírkách a byla oceněna četnými vyznamenáními. Byl jmenován profesorem Mezinárodní akademie výtvarných a krásných umění v Altenburgu (1988), hostujícím profesorem četných univerzit. Nyní žije v německém Waldbronnu.

Umělec nejednou s láskou vzpomínal na Krnov, kraj svého dětství a mládí. „Již v devíti letech jsem jezdil na kole do Krasova, kde jsem prožil mnoho pěkných dní bohatých na zážitky. Přes Chářovou jsem jel do Brantic. Nad Radimí byla krajina podle mého nejkrásnější. Ten malý potok, který protékal úzkým údolím, byl obklopen pastvinami a ořeším," řekl Erwin Schinzl.

Květoslava Kukelková

Karla Beneše objevujeme díky dopisu z Rumunska

Karel Beneš (1822–1896) je krnovský rodák a architekt evropského významu. Zatímco v Krnově se na Beneše úplně zapomnělo, v Rumunsku figuruje ve sborníku nejvýznamnějších architektů.Na jaře na krnovské radnici zavládlo překvapení, když se mezi obvyklou poštou objevil dopis Velvyslanectví ČR v Rumunsku. Z Bukurešti do Krnova vzkázali, že připravují sborník o nejvýznamnějších rumunských architektech, mezi které řadí také Krnovana Karla Beneše (1822–1896).

Kdo to sakra je? Slyšel v Krnově někdy někdo o architektu Benešovi, kterého si Rumunsko tak váží? V německé ani v české literatuře o něm nebyla k nalezení žádná zmínka.

Důvod je prostý. Architekt Beneš se jmenoval co chvíli jinak. Informace o něm je nutné hledat pod různými kombinacemi českých, rumunských a německých jmen. V literatuře a v archivech slavný architekt figuruje jako Karl Benesch, Carl Benesch, Carol Benisch, Carl Benisch, Carol Beneše, Carl Beneše, Carol Benis, Carl Benis a podobně.

Po pečlivém pátrání se v archivu města Krnova podařilo najít údaj, že jistý Karl Franz Böhnich se narodil v Krnově na hlubčickém předměstí číslo 69. „Otec Franz byl soukenickým mistrem, matka se jmenovala Terezie. Byl zjištěn i den narození 9. ledna 1822. Jeho jméno bylo zapisováno v německé verzi jako Karl Benesch, v české jako Karel Beneš," uvedl krnovský historik Vladimír Blucha.

Karel Beneš studoval architekturu ve Vídni, kolem roku 1845 přišel do rumunského Valašska. Usadil se tam a pracoval ve veřejných službách v Bukurešti i na dalších místech.

„Získal rumunské občanství a oženil se. Sehrál důležitou roli při renovaci největších klášterů v Oltenii a při výstavbě významných budov v Bukurešti jako palác akademie, národní divadlo, katedrála svatého Josefa, nemocnice Brancovan.

Ve městě Konstanca se podílel na výstavbě katedrály svatých Petra a Pavla. V Rumunsku Beneš získal obdiv, úctu i vyznamenání. Založil si početnou rodinu a jeho syn Otakar byl rovněž architektem," uzavřel Vladimír Blucha.

Fidel Kuba

Autor: Redakce

11.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Olympijský festival u Ostravar Arény, neděle 18. února 2018 v Ostravě. Primátor Ostravy Tomáš Macura navštívil stánek Deníku
47

Olympijský festival v Ostravě by měla navštívit Eva Samková

Rychlobruslařka Karolína Erbanová.

Další medaile! Bronz pro Erbanovou, vybojovala ho ve sprintu na 500 metrů

Výhra ve skupině! Češi si poradili i se Švýcary

/FOTOGALERIE/ Ani ve třetím olympijském zápase nenašli hokejisté České republiky přemožitele a po úspěších nad Koreou a Kanadou v neděli ráno našeho času porazili Švýcarsko 4:1. Tím si zajistili vítězství ve skupině a přímý postup do čtvrtfinále.

Pozor na podvodníky

Triky podvodníků jsou různé. Krnovští senioři se s nimi seznámili na besedě s policistkou.

Sportovci tleskají Ledecké. Američanka chce znát její DNA

Skvělá, senzační, báječná. Jen samá superlativa se snáší na adresu české zlaté medailistky Ester Ledecké. Přečtěte si, jakým zůsobem jí skládají hold slavní čeští i světoví sportovci.

AKTUALIZOVÁNO

Olympijský festival v Ostravě: Zóna Deníku jede o víkendu na plné obrátky

Olympijský festival v Ostravar Aréně pokračuje dalším dnem a Deník je samozřejmě u toho. Zóna Deníku jede o víkendu opět naplno a nabízí spoustu lákadel pro všechny návštěvníky.  

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT