Kantor Ideál. Pamatujete na Fričův film z roku 1932? Jeho názvem se možná nechal inspirovat ministr školství Josef Dobeš (VV), když vymýšlel koncepci Ideální školy, tedy vzdělávacího ústavu, jichž bude tak akorát, bude do nich chodit tak akorát žáků, učit tam bude tak akorát pedagogů, fungovat tak akorát počítačů.

„V současné době jsou střední školy naplněny z 60 procent. Mým cílem je po dohodě s kraji, které jsou jejich zřizovateli, vzdělávací síť optimalizovat,“ řekl ministr. S hejtmany na toto téma debatoval včera. K plánu redukce škol se mají vyjádřit do poloviny ledna.

Kraje si poradí samy

Regionální vlády ale vnímají aktivitu centra jako vlamování do otevřených dveří. Samy nejlépe vědí, kolik škol kraj „uživí“. Poloprázdné třídy se nevyplácejí ani jim, přestože peníze na platy učitelů dostávají ze státní pokladny. Investiční a provozní náklady jdou totiž za nimi. „Nikdo nemá situaci zmapovanou tak jako my.

Řídíme se zásadou, že školy tu jsou pro děti a rodiče, ne pro stát. Nejlepší jsou ty s tradicí a osobitostí. Rozhodně se nehodláme strhnout nějakou koncepcí od zeleného stolu, nebudeme podle mustru školy slučovat a vytvářet obrovské kolosy. Navíc náklady jsou někdy na menších školách nižší než na mamutích konglomerátech,“ řekla Deníku radní pro oblast školství Jihočeského kraje Jana Krejsová (ČSSD).

Zásahy ministerských úředníků, kteří povolují otevírání nových gymnaziálních tříd v soukromých a církevních školách, vnímá jako kontraproduktivní. Gymnázií je podle Krejsové v kraji dost, naopak podpořit by potřebovaly technické a řemeslnické obory. „Přes naše nesouhlasné stanovisko ministerstvo dvě nové třídy soukromému subjektu schválilo,“ uvedla Krejsová.

Svoji jasnou představu mají i v Pardubickém kraji. „V následujících letech u nás klesne počet středoškoláků z 30 na 25 tisíc. Přebývají absolventi manažerských a administrativních oborů, zatímco těch technických se nedostává,“ vysvětluje náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL). Na gymnáziích a v ekonomických lyceích zde studuje téměř polovina z celkového počtu žáků, ale podle statistik právě oni nejčastěji končí v evidencích úřadů práce. Proto zde v letošním školním roce neotevřeli tolik gymnaziálních tříd jako loni.

„Se snižujícím se počtem dětí klesá i počet žáků, kteří mají ke studiu na gymnáziu nebo obchodní akademii předpoklady. To zákonitě vede k menším nárokům na přijímané děti,“ vysvětluje radní Pardubického kraje pro oblast školství Jana Pernicová (ČSSD). Potvrdila, že jedním z účinných nástrojů regulace by měl být plošný návrat k přijímacím zkouškám, které kraj školám doporučil. Většina krajů si připravuje vlastní koncepci školní soustavy do roku 2020.