Protože Češi žijí v hornatém Banátu izolovaně už od dob Rakouska Uherska, stali se bezděčně živým skanzenem českých lidových zvyků a tradic. Ivo Dokoupil uspořádal ze svých fotografií internetovou výstavu, kterou lze navštívit na http://www.banat.cz/fotog alerie/publik_syst/ctihtmlpa ge.php?what=11.

„Zatímco naše Velikonoce s mrskáním a poléváním holek jsou spíš odleskem pohanských dob, v Banátu jsou Velikonoce mnohem víc křesťanským svátkem. Fotil jsem v Rumunsku velikonoční zvyky celý týden po Květné neděli a pak jsem strávil třicet hodin ve vlaku, abych na Velikonoční pondělí už mohl se svými kluky chodit na pomlázku v Radimi a v Krnově,“ shrnul své hektické letošní Velikonoce Ivo Dokoupil.

Jeho fotografie například představují křížovou cestu nebo průvod dětí se zvláštními rámusícími skříňkami po českých vesnicích. Tyty bumbačky zvou věřící k motlidbám namísto zvonů, které jsou o Velikonocích na znamení smutku zavázané a umlčené. Rumunští Češi, kteří po sedm generací neměli téměř žádný kontakt se svou původní vlastí, říkají Velikonocím Červené svátky. Ivo Dokoupil jejich zvyky, tradice i říkadla představuje a popisuje na http ://www.banat.cz/clanky/cer vene_svatky.htm. „V českých vesnicích rumunského Banátu jsou velikonoční svátky nejdůležitější událostí křesťanského roku. Krajané, kteří se zde usadili přesně před 180 lety, si ze svých domovů přinesli nejen jazyk, ale i kulturu, víru a náboženské tradice. V období české migrace do Rumunska měly náboženské svátky v životě vesnic důležité místo. Díky izolaci krajanů se zde dochovaly i zvyklosti v Čechách již dávno zapomenuté. Češi v Banátu nikdy nepřijali zvyky svých rumunských nebo srbských pravoslavných sousedů, a proto se zde české tradice dochovaly v nejryzejší starobylé podobě. Civilizace se svými vymoženostmi dorazila do banátských vesnic teprve nedávno. Banát je místem, kde můžeme obdivovat zvyky známé už jen z vyprávění našich prababiček,“ dodal Dokoupil.