Kliknutím zvětšítePo historickém neúspěchu nároďáku v Pekingu ale má jasno: „Samozřejmě je to neúspěch. Kluci tam jeli s jiným cílem. Dopadlo to, jak to dopadlo,“ pokrčil Zaťovič rameny.
V hokejových kruzích se řešila různá témata.
Špatně zvolená nominace? „Hráči, co tam byli, vesměs byli nominováni správně. Kvalita u nich je a v reprezentaci hráli pravidelně. Bylo tam to nejsilnější, co teď v Evropě máme,“ myslí si trojnásobný účastník mistrovství světa.
Měl by jít trenér Pešán „od válu“? „Vůbec nevím, jaká je nálada v mančaftu, trenéra osobně neznám. Netuším, jak to tam vypadalo, ale co jsem četl rozhovory, tak kluci říkali, že trenérem to nebylo. Těžko říct, co tam bylo, nebo nebylo,“ odpověděl Martin Zaťovič.
To, že český hokej trpí a negeneruje tolik talentů jako v dobách zlaté éry, je každopádně nezpochybnitelný fakt. Nikdo se tak nemůže divit, když talentovaní hráči čím dál častěji (a čím dál dříve) volí cestu zahraničního systému výchovy. V Česku prostě chybí kvalita.
„Když mladý hráč dostane nabídku někam do ciziny, měl by to minimálně zvážit. Naučí se jazyk, může tam chodit do školy, život v zahraničí mu otevře oči. Je tam hlavně větší konkurence, která je žene dopředu,“ má jasno rodák z Přerova. „Konkurence musí být ve všech odvětvích nejen ve sportu. Pak to jde vidět. Konkurenční prostředí tvoří lepší jedince, kvalitnější hráče,“ dodal Zaťovič.
Finsko? Víc brusení i práce
Příkladem hráče ze Zaťovičova regionu, který se už v dorosteneckém věku vydal do zahraničí a následně i s finskou Raumou vyhrál juniorský titul, je rodák z Hranic Ondřej Cubo.
„Byli jsme v šestnáctkách s reprezentací na turnaji ve Finsku. Rauma o mě projevila zájem přes agenta. Řešili jsme, jestli je to dobrá cesta, ale já si říkal, že jo,“ popsal Cubo svou cestu na sever Evropy.
Ondřej Cubo po triumfu ve finské juniorce
Počáteční trable dokázal překousnout a pak poznal rozdíly v české a finské přípravě.
„Ty tréninky jsou o něčem jiném. Hodně se bruslí, přijde mi, že se na ledě víc maká, vše se dělá naplno, jako by to byl další zápas,“ vylíčil Ondřej Čubo a přidal i jeden příklad: „Neměli jsme tréninky na hlavní hale, ale na dvou vedlejších. Na ty jsme nechodili, ale běhali, trvalo to asi patnáct minut. Bez trenéra, všichni ale běželi. Potom posilovna, trenér nám jen dal papír, co se má udělat a všichni to plnili. V tom jsou asi největší rozdíly,“ dodal.
Devatenáctiletý obránce Cubo si tak díky vlastní pracovitosti v aktuální sezoně připsal i první start ve finské nejvyšší soutěži. Bude jednou u vytouženého úspěchu seniorské reprezentace?
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
