Byť v posledním zápase prohráli se Žďárem nad Sázavou těsným rozdílem jedné branky, může být trenér Antonín Planovský rozhodně spokojený. Tým v průběhu základní části soutěže dokonce místy pomýšlel i na účast v playoff. Ostatně konečné desáté místo je pro nadějné svěřence Antonína Plánovského a jeho kolegu Kostovského velkým úspěchem. Základní cíl – tedy udržet ligovou soutěž v Krnově i pro příští ročník – se totiž podařilo naplnit.
Krnovský kouč, opavský odchovanec Antonín Plánovský (49) je velkou hokejovou osobností. Jako bývalý dlouholetý ligový hráč a reprezentant má za sebou bohatou kariéru. Na svých štacích po světě, ať již jako hráč a později trenér, se domluví nejen švédsky, ale také německy a rusky.
Bohaté zkušenosti
Právem může svým svěřencům rozdávat dovednosti a zkušenosti. Ostatně za Antonína Planovského mluví fakta. Nejvyšší soutěž hrál od roku 1978 až do sametové revoluce v roce 1989. Odehrál celkem 350 ligových utkání a nastřílel v nich 76 branek, což je na obránce vskutku velmi dobrá bilance. S hokejem přitom začínal v Opavě, kde působil v letech 1972 až 1978.
Jeho další kroky směřovaly do Vítkovic, kam přestoupil v roce 1978. Ve Vítkovicích působil až do roku 1989 s výjimkou dvouleté vojenské služby v Dukle Trenčín. Zkušený obránce neunikl dokonce ani pozornosti zahraničních klubů. V dalších letech hrál ve švédském Sundsvalu a německých týmech Fussenu, Kolnu a Gerestridu.
Hokejový cestovatel se v roce 1993 vrátil do Opavy a poté zpět do Vítkovic. V sezonách 1994 až 1997 působil střídavě v Třinci, Vítkovicích a Přerově, kde definitivně ukončil bohatou hráčskou kariéru. Nabyté zkušenosti ze zahraničního angažmá jej již coby kouče opět zlákaly do Skandinávie, kde rok trénoval mládež ve švédském Sundsvalu.
Planovského současná mise v krnovském celku se zatím shledává s úspěchem.Vloňské sezoně vytáhl tým do první juniorské ligy, v níž se tým v letošním ročníku neztratil. I to bylo jedno z témat, o němž jsme si po závěru letošní sezony s Planovským popovídali v rozhovoru.
Víme, že jsi působil i v reprezentačních týmech…
Hrál jsem juniory na Mistrovství Evropy v Německu v roce 1997, kde jsme skončili druzí. Také jsem hrál na Mistrovství světa ve Švédsku v roce 1979, kde jsme obsadili rovněž druhé místo. S reprezentačním týmem seniorů jsem startoval na turnaji Izvestia v roce 1982 a byl jsem tam vyhlášen nejlepším obráncem. Ve stejném roce jsme na Mistrovství světa ve Finsku vybojovali s národním mužstvem stříbro. Celkem jsem za reprezentační tým odehrál 24 utkání a vstřelil v nich dvě branky.
Kdy začala tvá trenérská a funkcionářská dráha?
V roce 1997 až 1999 jsem působil v tehdejším extraligovém Slezanu Opava jako generální manažer. Poté jsem dva roky v Opavě trénoval mládež. V sezoně 2000–2001 jsem trénoval druholigový Frýdek-Místek a sezonu 2001–2002 jsem strávil ve švédském Sundsvalu, kde jsem trénoval extraligový dorost.
Je toho pro jednoho až dost, ale vraťme se k současnosti. Řekni nám, co tě přivedlo do Krnova?
Řeknu to stručně. Nikde jsem zrovna netrénoval a nebyl vázán, přemluvili mě kamarádi.
Odkdy jsi v Krnově?
Do Krnova jsem přišel v sezoně 2006–2007 do krajského přeboru.
Jaké jsi našel v Krnově podmínky?
Podmínky tady zase nejsou tak nejhorší. Je to nakonec vidět i na stadiónu, který se stále vylepšuje. Pomáhá nám město a také oddíl. Velkou zásluhu ale mají také rodiče.
Jaká byla ta loňská postupová sezona?
Kluci makali v letní přípravě a také v soutěži. Měli jsme oporu v brankáři Vítkovi a ve skupině nám znepříjemňovala život Karviná. Nakonec se to povedlo i v baráži, kterou jsme hráli s Kroměříží a Vyškovem.
Jak jste se chystali na letošní, právě skončenou sezonu?
Trénovali jsme na suchu již v květnu a červnu. Po dovolené jsme začali v srpnu. Trénovali jsme čtyřikrát týdně. Na led jsme jezdili do Kravař.
Co jste od sezony čekali a s jakými cíli jste do ní šli?
Chtěli jsme hlavně pro Krnov udržet první ligu a to se nám nakonec podařilo. Ve skupině o udržení jsme se chytili paradoxně ve slátané sestavě v Pelhřimově a pak to již mužstvu šlo. Při troše štěstí jsme ale mohli ještě v základní skupině postoupit i do play-off.
Cíl jste splnili, koho bys pochválil?
Tak určitě celý tým, který udělal pro udržení maximum. Je to dobrá parta. Vyzvednout bych chtěl ještě Filipa, který v juniorské kategorii končí a byl tahounem týmu na ledě i mimoněj.
Jaké máš s týmem další plány?
Tento týden hrajeme s muži poslední přátelský zápas a trénovat budeme do konce března. Přípravu na nový ročník zahájíme na suchu v květnu.
Kdo byl v letošním úspěšném kádru mužstva?
Prostřídali se brankáři Dobřanský, Pluskal, Vítek, Janík a Pečírka. Mezi hráči byli Křesťan, Bolacký, Herget, Mrkva, Mich, Ševčík, Kukla, Miškov, Filip, Pavlica, Kaštovský, Planý, Slanina, Kondrát, Vlček, Skopal, Hudečka, Kubík, Gulda, Čermák, Maléř, Ferenc, Haim a Lhoťan. Snad jsem na nikoho nezapomněl (smích).
Je zde něco, co bys rád řekl závěrem?
Myslím, že jsme nastolili dobrou cestu a že se to Krnovu v budoucnu vyplatí. Chtěl bych ještě poděkovat týmu a věřím, že v příští sezoně to zase půjde.
