Jaroslav Plánovský pochází z hokejové rodiny, na ledě vynikal i jeho bratr Antonín, který rovněž v Krnově působil. „Můj hokejový život se dal rozprostřít mezi Krnov a Opavu. Mohl jsem se posunout i dál, ale asi jsem byl málo ambiciózní,“ pousmál se Plánovský, kterému bylo v únoru dvaašedesát let.

Během své kariéry hrával vedle Opavy a Krnova také za Trenčín, Topolčany a Třinec. „Měl jsem nabídky k odchodu, v sedmnácti letech se dokonce ozvala Sparta, ale já na to nějak neslyšel,“ přiznává někdejší opora krnovského Strojosvitu.

Na začátku svého hokejového života hrával v jedné pětce se svým bráchou Antonínem. „Začínal se mnou v útoku, pak ho posunuli trenéři do obrany, kde už zůstal,“ prozradil současný trenér mládeže ve Slezanu Opava. Mimochodem v slezské metropoli trénoval také současného útočníka Dallasu Radka Faksu.

Jeho angažmá v Krnově začalo svým způsobem náhodně. „Hrával jsem v Třinci a následně začal přípravu v Opavě, kterou trénoval Zdeněk Pavliš. Já jsem ale pod ním skončil a na hokej moc neměl chuť. Ovšem přemluvil mě Milan Černý, ať si zajdu zahrát hokej do Krnova, jen tak pro radost. Během dvou sezon jsme se dostali do druhé ligy a nakonec z toho bylo deset krásných sezon,“ svěřil se Jaroslav Plánovský. Dres Strojosvitu oblékal až do své čtyřicítky.

Hokej v Krnově zažíval velký rozmach. Kouzlo všemu dával kluziště pod širým nebem a vysoké divácké návštěvy. „Na zápasy v Krnově jsem se těšil. Hrávali jsme v popředí druhé ligy, téměř vždy bylo plno. Fandil nám malý kotlík, který dokázal vytvořit parádní atmosféru," svěřil se Plánovský.

„Měli jsme dobrý tým, který byl složen vesměs z bývalých opavských hráčů. V kabině byla skvělá parta. Když to shrnu, také Krnov se stal mou srdeční záležitostí. A zápasy pod širým nebem? Měly své kouzlo. Pamatuji si, jak k nám dorazil Žďár nad Sázavou. Během první třetiny začalo hustě sněžit a tak byl zápas po dvaceti minutách ukončen a dohrával se v jiném termínu," usmál se Plánovský.

Tehdejší druhá liga byla o dalekém cestování. „Hrály v ní týmy i z Čech, jezdili jsme například i do Milevska. Diváci vídávali dobrý hokej. I současný stadion v Krnově má své kouzlo, je to takový jedničkový zimák,“ končí povídání jedna z ikon krnovského Strojosvitu.