V Americe totiž typickou českou rybu seženete jen těžko. „Přitom ještě před pár dny to vypadalo všelijak, ale rozhodně ne tak, že bych měl být doma. Nakonec to však vyšlo a jsem za to rád,“ dodává rodák z Opavy a finalista letošního ročníku nejlepší ligy světa, která novou sezonu zřejmě rozjede v polovině ledna.

A jeho Dallas bude opět cílit hodně vysoko.

Jak prožíváte tento čas?

Upřímně, já to tak ani příliš nevnímám, co se okolo děje. Mám to nastavené tak, že ráno jdu na trénink do posilovny, pak led, poté si dám pozdější oběd, jdu se vyspat a je skoro večer. Zrovna v této době – zhruba měsíc před začátkem sezony – moc času nemám. Jediné, že si zajdu do kina, do restaurace, nebo tak, i když to teď v Česku nejde, tak to neřeším. Ale je poznat na vánoční atmosféře, že to není to, co bývalo.

Je složité se připravovat neobvykle v této roční době?

Dobré je, že jsem profesionální sportovec, takže na led i do posilovny můžu. To je výhoda a můj režim tak zůstává téměř stejný. Proto třikrát čtyřikrát týdně dojíždím na led do Třince, abych byl nachystaný. Většina kluků už je pryč, odletěli, takže se připravuji sám s kondičním trenérem, ale už mě to také brzy čeká. Na druhý svátek vánoční bychom měli letět.

Je ale asi nezvyk být v prosinci, týden před Vánoci, v Česku a teprve se chystat na novou sezonu, že?

No, to bych řekl. Vždyť jsem si kvůli tomu musel koupit zimní bundu. (usmívá se) V Dallasu ji přece jen nevyužiji. Ale zrovna nedávno jsem počítal, kdy naposledy jsem byl na Vánoce tady, protože se mě na to rodina i kamarádi ptali. Bylo to před deseti lety. Určitě je to nezvyk, pochopitelně víc bych si to užíval, kdyby doba a atmosféra byly normální, protože bych si zajel na hory, nebo něco takového. Na tohle jsem totiž nikdy neměl čas. Ale i tak jsem rád za to, že jsem doma. Vážím si toho.

Jaké budou pro vás letošní Vánoce?

Já myslím, že fajn. Konečně jsme si zrekonstruovali barák, takže Vánoce strávíme pěkně v novém. Budou vesměs běžné, já vždycky říkám: „Jaké si to člověk udělá, takové to má.“ Navíc pro mě jsou Vánoce nejlepším obdobím v roce, strašně si je pokaždé užívám. Miluji tu atmosféru, protože si osobně myslím, že Vánoce jsou od toho, aby lidé byli pohromadě, hlavně rodina, aby si užili společné chvíle, podívali se v klidu na pohádky. Na tohle ani epidemie vliv mít nebude a člověk to nepocítí.

Jak prožijete Štědrý den a posléze 25. prosinec?

Na Štědrý den budeme spolu jen s přítelkyní, máme své tradice, ty chceme dodržet. Jinak budeme i s rodinou.

Jaké tradice dodržujete?

Základ je – jak jsem už řekl – být s rodinou. Co milujeme, je celý den koukat na pohádky a vánoční filmy. Hlavně klasika. Ze zahraničí určitě „Sám doma“, z českých tradiční „S čerty nejsou žerty“, nebo „O statečném kováři“. To mám hodně rád, ale je toho víc. V tom se vyžíváme. K tomu člověk sezobne i cukroví, dá si i koňáček a samozřejmě dárky. Hrozně rád je rozbaluji, tak doufám, že pod stromkem něco pro sebe najdu. (usmívá se)

ÚSPĚŠNOU SEZONU, byť nakonec s hořkou tečkou bez Stanley Cupu po finálové porážce s Tampou Bay, má za sebou útočník Radek Faksa. V nadcházejícím ročníku má však jeho Dallas opět za cíl útočit na nejvyšší příčky kanadsko-americké NHL.Zdroj: ČTK

Co byste tam rád letos našel?

(zamýšlí se) Mám jednu věc, kterou bych si přál, a myslím, že to dostanu, ale neřeknu. To si nechám pro sebe.

A jak to máte s nakupováním? Sháníte dárky dopředu, nebo chodíte po obchodech na poslední chvíli?

Nakupuji dopředu. Už ke konci listopadu mívám první dárky a postupně pokračuji, abych třeba v polovině prosince měl vše. Rozhodně to nenechávám na poslední chvíli, protože pak to zavání tím, že koupíte něco ze zoufalství. Prostě jen abyste něco pro někoho vůbec měl, i když byste to ani nechtěl koupit. Já to mám radši v klidu, protože si nemyslím, že by okolo Vánoc měly být jakékoliv stresy. Navíc rád dělám zbytku rodiny radost, těší mě to. Nakupuji možná radši pro jiné, než pro sebe.

Vybavíte si dárek, který se vám zapsal do paměti?

Jeden určitě. To jsem byl možná ve čtvrté třídě a strašně jsem si přál jedny hokejové rukavice – Bauer Vapor X10. Pamatuji si, že v té době byly hodně drahé, ale když jsem viděl, že kluci v NHL je nosili, tak jsem je moc chtěl. Když pak byly pod stromkem, měl jsem neskutečnou radost a bylo mi jedno, že jsou o dvě čísla větší. (směje se) Byl jsem šťastný, že jsem je vůbec měl. Ale rád také vzpomínám na to, jak jsem objevil, že neexistuje Ježíšek.

Opravdu? Jak?

Zdobili jsme stromek, já hledal baňky, u mamky jsem otevřel skříň a v ní plno dárků. Mamka rychle přiletěla, zavřela to, ale měla štěstí. Byl jsem malý a neměl jsemz toho rozum. Vše mi došlo až později, když jsem to řekl bráchovi, který odpověděl, že už to ví.

Bylo to zklamání?

Jasně, že jo. Tak člověk tomu věří, píše dopisy Ježíškovi, při večeři ho nechce vyplašit a pak se dozví, že je vše jinak.

A co zlaté prasátko? Držíte půst?

Maso nejíme na Štědrý den, to dodržujeme. Ale pamatuji si, že vždy po večeři jsme šli do pokojíčku, máma s taťkou řekli, že jdou umývat nádobí a my z okna sledovali zlaté prasátko. Pak přišli, zazvonil zvonek a záhadně se pod stromečkem objevily dárky. Nám to samozřejmě nedocházelo, a když si na to vzpomenu, tak je to vtipné. Dnes se tomu člověk směje.

Ovlivnila vás Amerika ve vnímání oblíbených vánočních svátků?

My si vždycky děláme české Vánoce. Se vším všudy, tedy kromě kapra, kterého tam neseženete, takže máme řízky. Jinak máme celý den stejný, jako by to bylo v Česku. Já rozdíl mezi tím, kdy jsem tady, nebo tam, nevidím. Ani nemám žádnou specialitu, co se týká zvyků. Třeba rozkrajujeme jablíčka. I když… Možná něco zvláštního mám. Co jsme v Americe, tak si na sebe vezmeme nějaké vánoční pyžamo, dáme si vánočku, přítelkyně čokoládu a pak už se jen díváme právě na pohádky až do večera. Z předchozího dne máme připravený salát, polévku, a jinak to máme jako každý jiný.

Vyrážíte i na týmové akce v Dallasu?

Jasně. Každý rok máme vánoční akci, kde jsou lidé z vedení, hráči si s rodinami přijdou zabruslit, je tam i Santa Claus, děti dostávají dárky a máme i společnou večeři. Když je čas mezi zápasy, tak si tohle uniknout nenecháváme.

Viděli spoluhráči třeba českou televizní vánoční klasiku?

Já to nikomu neukazoval. Upřímně, kdo není Čech, ty pohádky asi ani nepochopí, protože v Americe je úplně jiná kultura.

Velkým tématem každých Vánoc je jídlo, přejídání se lidí. Vy to máte jako profesionální sportovec horší. Jak se vyrovnáváte s tímto chtíčem? A zvlášť nyní, kdy nehrajete zápasy?

Každý rok se v přípravě snažím dodržovat stravu, omezovat to. V létě to není takový problém, letos může být horší překonávat tuto překážku. (usmívá se) Na stole budou samé dobroty, ať už doma nebo na návštěvě, všichni okolo budou jíst, nic zdravého, takže bude složitější říct „ne“. Já totiž jídlo miluji. Samozřejmě, že si něco dám, rozhodně si nenechám ujít bramborový salát nebo nějakou tu rybu. Když je to jednou za čas, tak to vůbec nevadí.

Jestliže si Vánoce stačíte při obvyklé sezoně užít, jiné je to asi se silvestrem, že?

I oslavy Nového roku mám rád. Je pro mě důležité začít nový letopočet dobře. Když mi bylo sedmnáct, osmnáct, devatenáct, tak jsme s kluky byli na juniorském mistrovství světa a tam jsme také slavili silvestra. Ale to jsme si jen ťukli a šlo se spát, protože nás čekaly další zápasy. A co jsem v NHL, je to každý rok podobné. Odehrajeme utkání, je třeba jedenáct večer, takže si dáme večeři, připijeme si a jde se do postele, protože na druhý den je většinou trénink. Musím říct, že dlouho jsem silvestra neslavil nějak víc. Loni jsme měli na Nový rok Winter Classic. Je šílené, že už to je tak dlouho. Člověku připadá, že to bylo včera. (usmívá se)

Letos ale žádný zápas mít nebudete.

Těšil jsem se, že bychom mohli být v Česku i na silvestra, že to vyjde a bouchnu nějaké petardy, ale bohužel.

Máte rád pyrotechniku?

Mám, jako mladý jsme s taťkou něco kupovali, ale s postupem věku si uvědomuji, jak to může být nebezpečné, takže teď bych do ničeho šíleného nešel. Maximálně jen základní a bezpečné prvky.

Když jste tedy nakousl návrat do zámoří, jak reálně vidíte, že se sezona NHL rozehraje a dohraje?

No… Dobrá otázka, ale těžká. Co mám informace, tak by se mělo začít v polovině ledna, základní část by měla mít 52 zápasů a play-off by mělo skončit nejpozději v polovině července. Co ale bude, a zda se to dokončí, nemůže nikdo vědět. Těch vlivů je strašně moc. V Americe se budou střídat prezidenti, do toho pandemie, tak nikdo neví, co nastane. Je možné, že odehrajeme pár utkání, pak padne lockdown a nemusíme několik týdnů hrát.

Jak jste na tom po zlomenině zápěstí zdravotně?

Ještě bych neřekl, že je to na sto procent, třeba při střelbě mě to lehce omezuje, ale je to na dobré cestě. Zlepšuje se to každým dnem, takže čím později se začne hrát, tím pro mě lépe, protože se aspoň dám pořádně dohromady. Měl bych to ale stihnout.

Ambice budou ty nejvyšší…

Určitě. Téměř celý tým zůstal stejný, dokázali jsme si, že o Stanley Cup můžeme hrát, takže jsme hladoví po úspěchu a cíl je už jasný. Vyhrát celou soutěž.