Čupakabra - mýtus či skutečnost:

Zdroj: Youtube

Krev sající tvor pojmenovaný čupakabra patří mezi nejzáhadnější příšery novodobé historie. Koluje kolem něj řada legend a nutno dodat, že nikoliv lichotivých.

Příběhy o monstru, co saje krev hospodářských zvířat, se začaly objevovat od 90. let v karibském Portoriku, Mexiku, jihozápadě USA a dokonce v Číně.

Čupakabra znamená vysávač koz

„Lidé vyprávějí o zářících rudých očích čupakabry, jejich lesknoucích se tesácích a o tom, jak šelma číhá v lese, loví kozy i další dobytek a děsí místní obyvatele,“ připomenul web instituce American Museum of Natural History, která se podobnými příběhy, jako je čupakabra, mimo jiné zabývá.

Jste milovníkem koček? Zkuste si, jestli poznáte kočičí plemena na fotkách
KVÍZ: Mainská mývalí, nebo britská modrá? Jak dobře znáte kočičí plemena?

Připomenul i vznik pojmenování mýtického tvora. Jde o spojení dvou slov - tedy chupar, což ve španělštině znamená vysávat, a cabra, to je zase koza. Chupakabra je tak v překladu něco jako vysávač koz.

Popis čupakabry není příznivý

Na mnoha vyobrazeních vypadají čupakabry jako mimozemšťané. „Někteří lidé tvrdí, že čupakabry jsou uprchlými mazlíčky mimozemských návštěvníků, nezvládnutými genetickými experimenty či přirozeně se vyskytujícími obřími vampýry,“ doplnil web American Museum of Natural History.

Vikingové sice skutečně rozsévali strach, ale odborníci říkají, že násilí bylo v jejich době zcela běžné.
Byli vikingové tak krvežízniví, jak vyprávějí legendy? Mýty versus realita

Navíc se napříč kontinenty v minulosti šířila svědectví, jak čupakabry dokázaly svoje oběti vysát doslova do poslední kapičky krve. Takováto tvrzení samozřejmě nenechala chladnými experty, kteří se na legendy rozhodli podívat s chladnou hlavou.

Pravda je jiná, než říkají legendy

Podle nemalé části vědců za vznikem legendy o děsivé chupakabře stojí masožraví kojoti, trpící velmi vážnými případy svrabu. Tedy bolestivého, potenciálně smrtelného kožního onemocnění, které mimo jiné může způsobit vypadávání chlupů zvířat a scvrknutí kůže, jak připomenul web National Geographic.

Jak je popisována čupakabra

  • Asi metr vysoké stvoření
  • Tělo pokryté krátkou šedou srstí
  • Hroty na zádech dlouhé i přes 10 centimetrů
  • Dlouhé a tenké končetiny
  • Podlouhlá hlava jako mimozemšťan
  • Zářící červené oči

Následně kojoti mají takové vzezření, jaké svědci připisují právě čupakabře. Podle expertů proto není nutné pátrat dále, co je čupakabra vlastně zač.

„Zvířata trpící svrabem jsou navíc často dost oslabená.  Pokud mají problém chytit svou normální kořist (například kojot prérijní loví hlodavce, malé ptáky, různé vodní živočichy, ale i vidlorohy – pozn. red.), mohou si za svou kořist vybrat dobytek, protože je to pro ně jednodušší,“ uvedl pro National Geographic  Barry O'Connor, entomolog z University of Michigan, který studoval sarcoptes scabiei. Tedy parazita, způsobujícího svrab. Narazil tak i na fakt, proč si domnělá čupakabra vybírá za svůj cíl právě volně pasoucí se dobytek, jako jsou kozy.

Vysát jiné zvíře do poslední kapky krve je nemožné

Pokud jde o krev sající část legendy o čupakabře, může to být jen domněnka nebo přehánění. „Myslím, že je to čistý mýtus," řekl vědec Barry O'Connor. Vědci tak i tento domnělý fakt považují za dosti nevěrohodný.

Britský archeolog a egyptolog Howard Carter otevírá nejvnitřnější svatyni hrobky faraona Tutanchamona poblíž Luxoru v Egyptě. Schody vedoucí dolů do hrobky prý objevil jeden z Carterových nosičů vody
Před sto lety našli lidé Tutanchamonovu hrobku. Některé prý za to stihla kletba

„Je logisticky nemožné, aby jedno zvíře vysálo krev z jiného zvířete do poslední kapky, jak říkají legendy. Zejména pak ze středně velkého savce, jako je koza či ovce. To prostě nelze udělat. Krev je v celém srdci, žilách, tepnách, cévách i jinde a odstranění veškeré (nebo dokonce většiny) krve by vyžadovalo zkušený lékařský postup. I když byly podezřelé oběti čupakabry pitvány, vždy se ukázalo, že obsahují spoustu krve,“ shrnul zjištění vědců zpravodajský web NBC News, který poznatky konzultoval s experty.

Lidé chtějí věřit. Proto čupakabra jen tak nezmizí

Je prakticky jasné, že se zcela „věrohodné“ zprávy o čupakabře budou objevovat i nadále. Je o tom přesvědčen i Benjamin Radford, autor několika knih o příšerách a paranormálních jevech.

Chycený tvor, který byl mnohými označen na čupakabru.Chycený tvor, který byl mnohými označen na čupakabru.Zdroj: Shutterstock

„Na mýtech je podstatné to, že jim lidé chtějí věřit,“ míní Radford. Ostatně podobně jako je to u příšery z jezera Loch Ness, sněžného muže Yettiho nebo smrtícího červa olgoje chorchoje.


Nahrává se anketa ...