Čtyři branky za poločas, to se nevidí každý den. Zažil jste už někdy něco podobného?
Popravdě ano, párkrát už se mi to povedlo. Shodou okolností si vybavuju, že asi před třemi lety jsem dal čtyři branky také Havířovu, takže se pro mě jedná o takového oblíbeného soupeře.

Jak jste ty své branky ze svého pohledu viděl? Hlavně ta druhá stála za to…
Druhá byla určitě nejpěknější, otočil jsem se s míčem a z nějakých osmnácti metrů se mi povedlo trefit to přímo do šibenice. U těch ostatních mi to kluci předložili a já už jsem to měl v zakončení jednoduché.

Rázem jste se s šesti góly vyhoupl do čela tabulky střelců divize F, věnujete těmto statistikám nějakou pozornost?
Abych se přiznal, tak vůbec. Říkal jsem si ale, že kdybych dal 25 gólů, tak by to bylo fajn.

V některých zápasech jste ale byl jen na lavičce, proč tomu tak bylo?
Měl jsem problémy se zády, už jsem starší člověk (smích). Už je to ale lepší, doktoři mi pomohli dát se dohromady a už mě to nijak neomezuje.

V posledních týdnech válcujete jednoho soupeře za druhým, čím to je?
Je to tak, snažíme se hrát naši hru a být dominantní. Body jsme zatím ztratili pouze s Novým Jičínem, ale i s nimi jsme byli jasně lepší, jen jsme měli trošku smůlu.