V neděli vás čeká béčko Frýdku-Místku, které je šesté. Jak kvalitní je to soupeř?

Kvalitní mužstvo to bezesporu je, o tom svědčí i jejich postavení v tabulce. Je to nepříjemný soupeř už v tom, že mohou využít i nějaké hráče z A-týmu. Právě od toho se bude všechno odvíjet, jestli přijedou s posilami, nebo bez nich. Áčko teď hraje v sobotu, béčko v neděli, takže předpokládám, že posily přijedou. Ale i na tu variantu jsme připraveni.

Na podzim prohrál Krnov ve Frýdku vysoko 8:1, nestraší vás to trochu?

To ne, určitě nestraší. Ale respekt z toho samozřejmě mám. V tom utkání záleží na spoustě věcí. To podzimní utkání jsem viděl na videu. Krnov hrál roztažený po celém hřišti a domácí měli spoustu prostoru na protiútoky. Kluci to nezvládli spíše takticky. V každém případě si myslím, že Frýdek-Místek je hratelný soupeř. Budu se opakovat, ale Krajský přebor je tak vyrovnaný, že každý může porazit každého. Pokud budeme hrát naši hru, tak z toho strach nemám.

Jako červená nit se s Krnovem táhnou zranění. Jak to vypadá v současné době?

To je naše neštěstí. Tři kluci jsou dlouhodobě zranění, teď se k nim přidal další. Adam Ondra už ve středu hrál přátelské utkání s Baníkem U17. To stehno necítil, zvládl sedmdesát tři minut, ale vzhledem k dlouhé pauze na tom není nejlépe s fyzičkou. Ještě tam je navíc psychický blok, takže do soubojů nechodí tak razantně, stejně tak se neopře naplno do střel. V neděli už se ale objeví na lavičce, uvidíme, jestli naskočí do zápasu.

Dlouho se táhne také zranění Lukáše Mitury.

Lukáš to je taky takový nešťastný příběh. Má problémy s kolenem, pořád ho to bolí. Měl naordinovaný tři týdny klid. Teď mu doktoři řekli, že se mu na za další tři týdny na koleno podívají artroskopií. Je to úplně nechutný přístup lékařů. Snažíme se mu někde dojednat magnetickou rezonanci, aby se to koleno nemuselo zbytečně operovat. Je to prostě problém, v tomhle regionu chybí pořádná ortopedická péče.

Co ostatní zranění hráči?

Ríša Kozák je čerstvě po operaci třísel, takže teď s ním počítat určitě nějakou dobu nemůžeme, až se dá dohromady. V posledním zápase se navíc zranil Jirka Lalák. Má něco se zadním stehenním svalem. V jakém je stavu uvidíme až na posledním tréninku před zápasem, ale já si osobně myslím, že hrát nejspíše nebude.

Největší starost je teď tedy poskládat tým na zápas, že? Sestavu proti Frýdku-Místku asi ještě nezveřejníte.

To je teď opravdu největší problém. Sestavu vám neřeknu, to se uvidí až po pátečním tréninku (rozhovor vznikal ještě před tréninkem, pozn. red). Když se na to jaro podívám, tak jsme ještě nehráli dva zápasy po sobě ve stejném složení. A nejhorší na tom je, že to nebylo kvůli výkonnosti hráčů, ale právě kvůli neustálým zraněním. Kdybychom hráli v plné palbě, tak máme lepší výsledky.

S čím do nedělního utkání půjdete?

Hrajeme doma, tak chceme uspět. Ve středu navíc hrajeme opět doma s Polankou, tak kdyby se nám poštěstilo a podařilo získat plný počet bodů, mohli bychom se posunout tabulkou zase o kousek výš. Kluky by to povzbudilo i psychicky. Místo zkušenějších, ale zraněných hráčů, dáváme do sestavy mladé kluky. Ti jsou na tom fyzicky velice dobře, ale zase nejsou tak takticky vyzrálí.

Ta utkání budou také hodně o tom, jak ti starší hráči pomůžou těm mladým, jak jim dodají jistoty. Bude to hodně o psychice.

Ve středu jste odehráli přátelák s mladíky z Baníku Ostrava. Jaký to byl zápas?

Byla to baníkovská sedmnáctka. Nakonec jsme vyhráli 4:3, ale mladí nás hodně honili. Bylo to běhavé utkání, spousta krásných přihrávek, povedených akcí. Navíc my jsme neměli kromě gólmana nikoho na střídání, takže jsme si dokonce patnáct minut zahráli i já s kolegou Petrem Hrdličkou (usmívá se).

Byl to vyloženě tréninkový zápas. Baník si chtěl vyzkoušet, jak se hraje proti chlapům. I náš gólman Taras Furčak si pak zahrál v poli. Ale dali jsme čtyři branky, tak doufám, že si to přeneseme i do soutěže.

Kromě mužů pořád trénujete i přípravku. Dá se to vůbec porovnat?

Je to jednoduché. U těch malých je základ, aby je to bavilo, aby měli z fotbalu radost. Tréninky i zápasy jsou postavené tak, aby si zlepšovali hlavně individuální techniku, práci s míčem. Cílem nejsou vítězství a body, ale aby si kluci vyzkoušeli kličku na protihráče, aby se rozvíjela jejich všestrannost a tvořivost. Spousta trenérů sleduje výsledky a to je špatně.

Kolikrát je dobře, že kluci si něco vyzkouší a udělají v zápase chybu, protože se pak z ní mohou poučit. Kdežto u mužů prostor na chyby není. Tam je důraz kladen na výsledky a od toho se taky odvíjí tréninky. Důraz je kladen na taktiku, sílu v osobních soubojích.

Přípravka hraje kromě okresního přeboru i Karty Cup. Jak kvalitní je to soutěž?

Je to úplně nejvíc, co mohou kluci v rámci Moravskoslezského kraje hrát. Hrajeme třeba proti Baníku, Opavě, Třinci, Frýdku, samým kvalitním mužstvům. A naši kluci si vedou dobře, vždycky vzbudí zájem, jejich hra se všude líbí. Mají o ně zájem třeba z Opavy nebo Baníku a to je dobře.