Prokletí posledních minut zápasu stále trvá

Osobnost Deníku

Vilímek chytal i za Mokré Lazce. Rýmařov je má fotbalová rodina, řekl

/ROZHOVOR/Fotbalově vyrostl v Rýmařově, během své kariéry si ale třiadvacetiletý gólman…

Přečíst článek >

Krnovští fotbalisté odjížděli k dalšímu střetnutí divizní soutěže do Dolního Benešova. Pro zranění nemohl nastoupit střední záložník Hudský, ani útočník Bačovský. Naopak se do sestavy vrátil uzdravený Kaštovský. „Kdybychom přivezli bod, byl bych rád,“ povídal před duelem kouč Krnova Antonín Hudský.

Jeho svěřenci si však v průběhu prvního poločasu počínali tak, že mohli z Benešova přivézt klidně plný bodový zisk. Jenomže, jak už bývá zvykem, umírali na jalovou koncovku.

Už od úvodního hvizdu bylo na Krnovských vidět, že chtějí prolomit divizní prokletí a konečně zvítězit. Aktivita byla jasně na jejich kopačkách a do svého protivníka se doslova zakousli. Už v páté minutě se hosté dostali do přečíslení dva na jednoho. Na branku Dolního Benešova postupovali Krčmařík s Kaštovským. Lukáš Krčmařík přihrál přesně svému parťákovi, ale František Kaštovský bombou orazítkoval jen břevno domácí svatyně.

Ve třinácté minutě už hostující Krnov vedl. Marcel Cudrák utekl po pravé straně, nacentroval do vápna. Tam byl u míče první František Kaštovský, který se sice srazil s domácím obráncem, ale dostal míč poprvé do sítě. Krnovskému týmu dala branka křídla. Na hřišti existoval jediný tým, domácí se úplně vytratili. Dolnobenešovští si nebyli schopni vypracovat kloudnou akci.

Bylo jen otázkou času, kdy inkasují druhou branku. Jenomže ta, ke vší smůle Krnovských, nepřišla. „My prostě dva góly nedáme, kdybychom se rozkrájeli,“ rozčiloval se trenér Krnova Hudský a pokračoval: „Byli jsme v první půli jasně lepší. Vedli jsme, soupeř začal kupit chyby, ale my prostě nejsme schopni protivníka dorazit.“

Po přestávce se obraz hry rapidně změnil. Na straně Dolnobenešovských jakoby na hřiště vyběhl jiný tým. Ostatně na krnovské straně tomu bylo obdobně. Ale zatímco hra domácích se prudce zvedla, Krnov začal mít ve hře hluchá místa. Domácí byli rychleji u míčů a čím dál častěji se dostávali do odkryté krnovské obrany.

„Kluci se prostě přestali vracet. Nabádali jsme je, ať si soupeře podrží, ať k nim přistupují, ale všechno marně,“ kroutil hlavou krnovský stratég. Ve čtyřiašedesáté minutě už bylo vyrovnáno. V šestnáctce Krnova došlo k běžeckému souboji tělo na tělo. Domácí hráč si pokopl míč a hostující obrana to vyřešila až faulem. Sudí bez váhání odpískal penaltu, která znamenala srovnání skóre na 1:1.

Od té doby byla hra vyrovnaná, ale z krnovských kopaček se naprosto vytratila lehkost prvního poločasu. „Začali jsme plašit. Naše hra byla hrozně zbrklá, nekombinovali jsme,“ komentoval průběh druhých pětačtyřiceti minut Hudský. A pak přišel opět zlý konec zápasu. Krnovští před svým pokutovým územím nesmyslně ztratili míč. Domácí jej nadvakrát vraceli do šestnáctky. Při druhém pokusu balón přeletěl všechny, neposedně se odrazil od tyče a doskákal až za brankovou čáru. Běžela osmdesátá osmá minuta.

Dolní Benešov tak přišel k vítěztví jako slepý k houslím. „Je to pořád stejné. Budu se opakovat. Nedáme více než jeden gól a na to se vyhrávat nedá. Nejsme schopni potrestat chyby soupeře, zatímco oni nás ztrestají vždycky,“ hodnotil kriticky hru svého celku kouč Krnova a pokračoval dál:

„Je to o bránění. Devadesát minut se musí bránit a my to ve druhém poločase vypouštíme. Schází nám klid, taková fotbalovost. Zbytečně ztrácíme balóny. Máme míč na noze, ale odevzdáme ho soupeři. Na tréninku to jde, ale v zápase ne,“ zlobil se trenér a ještě dodal: „Už opravdu nevím, co s tím dělat. Uvidíme, jak se popereme ve středu doma s Havířovem.“