Kouč krnovských mužů Petr Hrdlička může být se svou prací naprosto spokojen. Jeho tým předváděl atraktivní útočnou hru, střílel hodně branek. I když se Krnováci nevyhnuli občasným výkyvům, jejich fotbal diváky velice bavil, však se také krnovský stadion může pyšnit nejvyššími návštěvami nejen v krajském přeboru, ale i v porovnání s vyššími soutěžemi.

A jak viděl krnovský podzim sám trenér Petr Hrdlička?

Máte za sebou první půlrok jako hlavní trenér mužů FK Krnov. Podařilo se vám po horším začátku dostat do vyšších pater tabulky. Jak byste celkově hodnotil podzimní část ze svého pohledu?

Určitě tu půlku sezony budu hodnotit pozitivně. Začal jsem u tohohle týmu jako asistent. Když jsem ho pak přebral jako hlavní trenér, tak ten kádr se vůbec nezměnil, o to to pro mě bylo jednodušší.

Krajský přebor je nesmírně vyrovnaná soutěž. Ať hrajete s prvním nebo s posledním mužstvem, je to tam hodně srovnané. Jsme čtvrtí, s tím jsem spokojený. I když musím říct, že jsem nečekal, že budeme tak vysoko. Samozřejmě ambice jsou vždycky ty nejvyšší. Pro mě je důležité, že náš kádr výborně fungoval, takže opravdu převládají pozitivní pocity.

Podařila se vám stabilizovat sestava, přišlo jen pár změn. Jste s tím, jak sestava Krnova vypadá, spokojený nebo vás někde tlačí bota?

V sestavě mě vůbec bota netlačí. Musím říct, že pro mě je sestava všech sedmnáct hráčů, které mám k dispozici. Nehraji na základ a náhradníky. Máme vyrovnané mužstvo a sami jsme se přesvědčili, že když byli nějací klíčoví hráči mimo hru, ať už kvůli zranění nebo vyloučení, dokázali jsme je bez problémů nahradit. Máme dost šikovných fotbalistů.

Ale určité rezervy máme, neřekl bych, že nás tam přímo tlačí bota, ale bude třeba ještě na klucích zapracovat, aby zlepšili koncovku. Protože šance si dokážeme vytvořit, ale zakončení není stoprocentní. Bylo pár zápasů, kde to bylo opravdu bídné.

Ještě bych se vrátil k sestavě. Krnov snad jako jediné mužstvo má takové specifikum. Máte dva hráče, kteří pravidelně nastupují v obraně, ale když je potřeba, zahrají výborně i v útoku. Mám na mysli Miroslava Daříčka a Jana Zelníka. V jiném mužstvu se to nevidí.

To je pravda (usmívá se). U Mirka Daříčka to víme už léta letoucí. On je univerzál, velmi si cením toho, co pro mužstvo dělá. Dokáže zahrát kdekoliv, je takový univerzální v podstatě od narození, mě už to u něho vůbec nepřekvapuje. Možná to překvapí toho, kdo jej nezná. Mu nedělá problém hrát jakýkoliv post v sestavě.

Co se týče Honzy Zelníka, tam to byl taktický tah. Už jsem to někde říkal, že jsme ho chtěli dát na hrot už jednou s René Vojtěškem. Nedošlo k tomu, protože se nám tehdy uzdravil hráč, který tam měl nastoupit. Došlo k tomu až v letošní sezoně. Ale já jsem se toho vůbec nebál, protože Honza jako mládežník hrával v útoku. A že se potom zabydlel v obraně, nebo ho někdo určil, že bude hrát beka, to je druhá věc.

Za něho hlavně mluví obrovské zkušenosti. On je taky takový fotbalista, který zahraje vzadu, ve středu, na krajích, v útoku, odehraje zápas tam, kde to potřebuje trenér. Kdykoliv jsem se ho ptal, tak on mi vždycky řekl, trenére, dej mě, kam potřebuješ. Někteří hráči takoví nejsou, řeknou vám, že mají z jiného postu obavy, ale on ne, věří si, v tomhle je profík.

V letošní sezoně se do kádru i do základní sestavy vrátil matador Richard Kozák, který už v Krnově na jaře nebyl, hrával nižší soutěže. Co vás přesvědčilo, aby se ve svém věku vrátil do krajského přeboru?

Ríša je strašně poctivý kluk, vlastně můj bývalý spoluhráč. My jsme spolu prošli několik manšaftů. Vím, co od něj čekat. Je to člověk, který na sobě pořád ve svém volném čase maká.

Já jsem ho v kádru určitě chtěl, protože dokáže svým výkonem a svou připraveností na zápas mužstvo zvednout. O jeho návrat jsem hodně stál a on mě svými výkony stále přesvědčuje, že na to má. Jak dlouho ještě bude hrát, to netuším, to záleží na jeho zdraví.

O Krnovu se pořád mluvilo jako o mladém mužstvu, ale teď to vypadá, že se povedlo ideálně namixovat sestavu ze starších hráčů, střední generace i mladých dravců. Je to tak?

Viděl bych to stejně. Někdo si řekne krajský přebor, ale to je těžká soutěž, kde potřebujete mít taky mužstvo optimálně složené. Vždycky říkám, že na hřišti jsou třeba dva, tři zkušení hráči, pak taková ta střední generace a nakonec omladina, která se každým zápasem učí a získává ty potřebné zkušenosti.

Ti mladí se tím připravují, aby nahradili ty, kteří budou postupně končit. Kdyby se hrála divize, je to to stejné. Nemůže se hrát soutěž jen s osmnáctiletými kluky. Oni sice celý zápas dřou, běhají, makají, jsou na tom asi fyzicky lépe než starší hráči, ale to není všechno. Co se týče třeba taktických věcí, na tom ještě tak dobře nejsou.

Takže ten mix je opravdu optimální. A já jsem rád, že v týmu právě ty tři generace mám.

Co se Krnovu velice daří, tak to je právě zapracovávat mladé hráče, dorostence, do sestavy A-týmu. Ani není vidět, že by to pro ně byl nějak velký skok mezi dorosteneckou a mužskou soutěží. Jak to vidíte vy?

Dorostenci k nám do mužů chodí výborně připravení, což je skvělá práce jejich trenéra Tondy Hudského. Jsou připraveni kdykoliv naskočit, nikdy s tím nebyl problém, jen v podstatě záleželo na mně, kterého si vyberu, který typ budeme v daném utkání potřebovat.

Když nás pronásledovala zranění, tak jsme s naším vedoucím mužstva vybírali typy hráčů, které budeme potřebovat. Právě díky jejich kvalitní přípravě to pro ně žádný skok není, normálně naskakují za muže a podávají výborné výkony.

Když se podíváme na letošní podzim, tým se po slabším rozjezdu dostal do provozní teploty. Velkým pozitivem Krnova je asi střelecká potence.

Je to jedna z našich silnějších stránek. Pro mě není podstatné někde vyhrát 1:0 nebo 6:0, beru i výsledek 6:5. Chci hrát otevřený fotbal pro diváky, atraktivní hru. Doma jsme třeba remizovali 4:4 s Heřmanicemi, ale lidé nám zatleskali, protože se jim ten fotbal líbil. Viděli osm branek, potom ani většina nehledí na to, že jsme získali jen bod.

Samozřejmě někteří ano. Ale spíše jde o to, že na takový atraktivní fotbal přijdou znova. Proto nechci hrát na nějaké betonování a výsledky 0:0. Je to krajský přebor, není to Gambrinus liga nebo 2. liga, kde se někdy zbytečně taktizuje, je to amatérská soutěž a pro nás je důležité přilákat diváky, aby je ta podívaná bavila a aby to bavilo i samotné fotbalisty.

S fanoušky nemáme problém, třeba na utkání s Vítkovicemi přišlo okolo pěti set diváků, což je paráda. Co by za takové návštěvy dali jinde a i v daleko vyšších soutěžích.

Dostáváme se k defenzivě vašeho týmu, která naopak nebyla úplně nejsilnější stránkou. Je to právě na úkor vašeho útočného pojetí?

Přesně tak, je to důsledek naší útočné hry, protože pokud chceme útočit ve čtyřech nebo v pěti hráčích, tak to pak logicky může chybět někde vzadu. Soupeř získá míč, překopne půlku a jde do brejku. Ale musím říct, že každopádně musíme pracovat na tom, abychom byli schopni útočit i bránit.

Tohle bych chtěl s týmem vypilovat přes zimní přestávku. Ale prostě my máme svůj směr a chceme to směřovat do ofenzivy. Zjednodušeně řečeno, když nastřílíme víc gólů než soupeř, vždycky vyhrajeme (směje se).

Když se podíváte na ta utkání, zkuste říct jeden zápas, který se vám nejvíce líbil, hráči plnili, co měli, kdy to vyšlo jak herně, tak i výsledkově.

Nejspolehlivější výkon, co se týče taktiky, jsme odehráli v Rýmařově. Tam se nám podařilo i vyhrát, kdy jsme porazili tehdejšího lídra tabulky, což byl velký úspěch. Podařilo se nám to jako jednomu mužstvu z mála v téhle soutěži. Kluci plnili jak taktické, tak i ty fotbalové věci tak, jak měli.

A opačný pól, utkání, kdy se nevedlo, takový zápas „blbec"?

Takový zápas se občas přihodí, je to jen sport. Asi to bylo utkání v Brušperku, kdy jsme sice uhráli bod, ale pro nás to byla velká ztráta. Vedli jsme 2:0 a pak jsme na patnáct minut úplně vypnuli. Jako bychom byli úplně mimo.

Probírali jsme to pak z klukama v kabině. Ptal jsem se jich, dávám jim vždycky slovo, chci slyšet jejich názory. Ale nikdo mi nedokázal říct, co se vlastně na tom hřišti stalo. Všichni jsme se ale shodli na tom, že to byl katastrofální výpadek.

K velkým plusům Krnova patří divácké návštěvy. Máte nejvyšší návštěvnost nejen v krajském přeboru, ale i ve srovnání s vyššími soutěžemi. Co říkáte na krnovské fanoušky?

My si našich fanoušků hodně vážíme, musíme jim moc poděkovat za tu podporu. Vždycky se to ale odvíjí od výkonu mužstva. Kluci si dokázali, že pokud budou hrát tímhle stylem, útočným, pokud nechají na hřišti všechno, tak lidi na ně chodit budou a budou spokojení.

Vrcholem podzimu byl domácí zápas s Vítkovicemi, jak už jsem říkal, a bylo to něco neskutečného. Takovou návštěvu si dlouho nepamatuji. I klukům se v takové atmosféře hraje daleko lépe a spokojené jsou pak obě strany.

Máte před sebou zimní přestávku, co vás čeká?

Čeká nás strašně velká dřina. Máme toho hodně v plánu. Zase na druhou stranu je to hodně těžké v téhle soutěži, protože vesměs všichni hráči jsou zaměstnaní, zbytek je na školách, takže nějaká profi příprava neexistuje.

Musíme to řešit alespoň dvěma tréninky, kdy se nás sejde nejvíce, musíme to upravit podle toho, kdy budou mít hráči nejvíce času. Musíme se poctivě připravit na jaro, které bude hodně těžké, pak se snažit potvrdit ty podzimní výkony a posunout se pokud možno ještě nahoru.

Předpokládám, že teď máte volno. Kdy začnete se zimní přípravou?

V uvozovkách volno máme, ale scházíme se každou středu vždycky na hodinku, hodinku a půl. Jenom si zaběháme, zahrajeme, nejsou tam žádné veliké věci. Je to proto, abychom se scházeli, abychom neměli velký deficit fotbalový. Přípravu pak budeme oficiálně začínat 6. ledna.

Asi je ještě brzy, ale zeptat se musím. Zůstane současný kádr pohromadě i pro jarní část sezony?

Toť otázka. Ještě je opravdu brzy, budu mít v tomhle ohledu v příštím týdnu několik jednání. Ale co se týče mě, tak já bych stávající kádr každopádně udržet chtěl. Ani nemám nějaké potřeby řady našich hráčů doplnit. Byl bych spokojený, kdyby to zůstalo tak, jak to je.

Ale to je teď otázka jednání s vedením. Kluci taky chtějí zůstat, i když nějaký zájem z venku o naše kluky asi bude, protože podávali dobré výkony a jsou v hledáčku některých mužstev z okolí. Ale myslím, že pokud to nebude nějaká top nabídka, tak na devadesát pět procent zůstaneme pohromadě.