Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Tým kouče Milana Furika však po letošní podzimní sezoně zná snad celá fotbalová republika. Jiskra totiž způsobila obrovskou senzaci, když vyřadila z bojů domácího poháru ostravský Baník poměrem 4:3.

Právě trenér Rýmařova Milan Furik hodnotil pro Deník podzimní část sezony.

Po podzimu jsme v divizi jedenáctí s osmnácti body. Před začátkem sezony jste říkal, že byste byl spokojený s dvaceti. Takže panuje spojenost nebo co mohlo vyjít lépe?

Jedenácté místo není úplně optimální, každý trenér chce, aby jeho tým byl výš. Ale jestli jsem spokojený nebo ne … musíme se na to podívat ze dvou úhlů. Bojovali jsme na dvou polích, v divizi a v poháru.

Pohár vyšel naprosto maximálně. V divizi nemáme tolik bodů, kolik bychom si představovali. Osmnáct sice není úplně málo, ale vzhledem ke kvalitě mužstva bych byl spokojený s pětadvaceti. A když se podíváme na tabulku, tak vidíme, že druhá polovina je hodně vyrovnaná, jsou tam malinké rozdíly.

Z toho pohledu je osmnáct bodů málo. Na jaře to bude ještě boj, nejde ani říct, že by tam byl vyložený outsider odsouzený s sestupu, naopak jsou tam zkušené týmy jako Havířov nebo Vsetín, které budou chtít jít nahoru.

Asi klíčovou fází podzimní sezony bylo období, kdy se kupila zranění, hrálo doslova, co mělo ruce a nohy. I to ovlivnilo vaše nynější postavení v tabulce, že?

To bylo na podzim zásadní. Samozřejmě kdyby těch zranění nebylo tolik, tak by výsledky byly asi jiné, lepší. A proč se ta zranění stala? Vzhledem k poháru měli hráči větší zatížení. Jenže jak už jsem říkal, pohár byl úspěšný i komerčně. Měl hodně velký vliv na podvědomí lidí ve městě, měl tam pozitivní ohlasy.

Nezastírám, že to pak mělo i vliv na soutěž. Hrálo se více zápasů, kluci byli unavenější a přišla i zranění. K tomu se ještě někdy přidaly rodinné a pracovní důvody a bylo to.

Krize kolem zranění vás zastihla v polovině podzimu po docela dobrém startu.

V té polovině se to všechno sečetlo. Byly tak tři, čtyři zápasy, kdy jsme nebyli schopni konkurence. No a to je nějakých devět, deset bodů, které nám pak chyběly. Znovu ale říkám, nemůže za to pohár, ale více faktorů. Prostě jsme se s tím museli poprat.

Situace se vám ale povedla vyřešit. Jak důležité bylo, že se povedlo přivést hráče jako Motyčka nebo Kotůlek?

To bylo veledůležité. Hlavně musím říct, že to byly posily velice výrazné. Povedlo se prostě přivést zkušené hráče. Ale samozřejmě každý nový hráč se musí do mužstva zapracovat, takže si to všechno sedalo za pochodu. Ale pak si to sedlo a my jsme odehráli spoustu výborných zápasů.

Jsem za ty příchody strašně rád. Každopádně udělat tyhle fotbalisty nebylo jednoduché, ale muselo se to zvládnout. Divize není profesionální soutěž, takže nemáme k dispozici neustále dvacet hráčů.

Vraťme se k perličce sezony, pohárovému zápasu s Baníkem. Tím vítězstvím jste asi způsobili největší senzaci podzimu, že?

(usmívá se) To byl zápas, kde se nám podařilo úplně všechno. Myslím, že se na to v Rýmařově bude ještě dlouho vzpomínat. A nejen v Rýmařově. Všichni si to utkání užili, hráči i fanoušci. Přišla obrovská návštěva. Fotbal je zábava a lidi se chtějí bavit, a tohle jim zápas s Baníkem určitě splnil. Pohár prostě splnil svůj účel a vůbec nelituji, že jsme do něj šli.

Podaří se vám udržet tým přes zimu pohromadě?

Na to momentálně neumím odpovědět. Nechci mluvit o nějakých odchodech nebo příchodech. Nerad o tom mluvím dříve, než je to hotové. Většina kluků jsou naši kmenoví hráči, takže se jedná spíše o ty, kteří přišli jako posily za pochodu. Samozřejmě se už jedná.

Další hráči si vzali čas na rozmyšlenou, takže nezastírám, že k nějakým změnám by dojít mohlo.

O konkrétních posilách se tedy bavit nebudeme, ale kde, na jakých postech, byste potřebovali tým posílit?

Neříkal bych vyloženě posílit, spíše by se jednalo o takové kosmetické úpravy. Upřímně řečeno, kdyby tým zůstal celý pohromadě, jako jsme ho měli na podzim, tak vím naprosto jistě, že jsme stoprocentně konkurenceschopní.

Teď jde spíše o zdvojení některých postů a také zařazovaní mladých hráčů do sestavy, aby kluci nevysedávali jenom na lavičce. Tam se ještě nikdy nikdo fotbal hrát nenaučil.

Kdy vám začíná zimní příprava a na co ji zaměříte?

Začne jako vždycky druhý týden v lednu. Já jsem trenér, který vyznává i starší metody tréninku, takže tam máme zařazenu i tělocvičnu, toho se nezbavuji. Samozřejmě využijeme i hřiště, uvidíme, jaké bude počasí, podle toho budeme trénink modifikovat.

Doufám, že napadne i nějaký sníh, abychom přípravu klukům zpestřili. Prostě fyzička je nutná.

Předpokládám, že vás čekají i přípravná utkání.

Samozřejmě je máme naplánovaná. My se vždycky v přípravě orientujeme na tu olomouckou stranu, ať nehrajeme se stejnými soupeři jako v sezoně. Máme dojednané zápasy s HFK Olomouc, Mohelnicí, Šternberkem, měl by tam být i Zábřeh a Uničov. A také Rapotín, tým, který postupuje z nižších soutěží.

Rýmařov se vyznačuje kombinačním, útočným fotbalem. V tom chcete pokračovat i na jaře, že?

Je otázka co chceme hrát a co můžeme hrát. Musíme přizpůsobit herní styl hráčům, které budeme mít k dispozici. Nikdy není dobré hráče předělávat. Všechno bude záviset na množství změn v týmu. I když systém je především o ose týmu a v ní změny nebudou.

Osu máme tvořenou z našich kmenových hráčů. Gólman, stopeři, střední záložníci, plus útočníci. Jinak branek jsme dávali celkem dost, i když ke konci podzimu to trochu pokulhávalo. Mým cílem je ale zlepšit obrannou činnost a daleko méně inkasovat. Na tom musíme přes zimu zapracovat.

Je to sice daleko, ale s čím budete na konci jara spokojený?

Postupové ambice nemáme (směje se). Jsme jedenáctí a odstup špice je celkem velký. Upřímně řečeno týmy Petřkovic a Nových Sadů jsou pro mě překvapením, protože mají nasbíraných opravdu hodně bodů na divizi.

Naším cílem je dostat se co nejrychleji do klidu, ať nemusíme hrát pod stresem a v posledních třech utkáních už pomalu budovat tým pro další sezonu.