Dlouhé roky je fotbal v Rýmařově spjatý se jménem trenéra Petra Kostelníka. Byla to úspěšná spolupráce: Jiskru pozvedl z krajského přeboru do divize, provinční klub předloni dokonce neměl daleko k postupu do Moravskoslezské ligy, po čtyřech letech se ale toulky čtvrtou nejvyšší českou soutěží chýlí ke konci. Stejně tak jako úspěšné spojení, přinejmenším na trenérské bázi.

Dočasný odpočinek, nebo rovnou konec?

Jak totiž Kostelník prozradil, rýmařovskou bárku chtěl opustit už během léta. Na pozici kouče ho sice v průběhu podzimu vystřídal Milan Duhan, u mužstva však zůstal jako asistent. Jenže nyní, v polovině divizní sezony a za situace, kdy Jiskra doslova tápe u dna divizní tabulky, už sám tvrdí: „Zatím nevím, jestli skončím úplně. Momentálně si ale chci od fotbalu minimálně na půl roku odpočinout.“

Krutá nedělní porážka s Šumperkem, který potupil Rýmařov před jeho domácími fanoušky pětigólovým debaklem, mu zřejmě rozhodování usnadní. „Myslel jsem, že to je soupeř, s kterým se dá hrát na výsledek. V každém případě jsme chtěli remízu, po zápase s Opavou vše nasvědčovalo tomu, že by se to mohlo podařit,“ ohlédl se za posledním divizním zápasem v letošním roce.

Jak probíhal poslední zápas se Šumperkem? Podívejte se zde.

„Ovšem v týdnu přišlo na trénink šest lidí, to už jsem věděl, že je zle. Před zápasem jsme hráče trošku hecovali, ale bylo jasné, že na Šumperk nemáme,“ uznal později.

V čem byl problém?
Začalo to od gólmana, stabilní jednička nemohla hrát (Jiří Šulák - pozn. red.), a tak musel nastoupit dvacetiletý kluk Furik. To byl první zádrhel, viděl jste sám, že dvě nebo tři branky byly jeho. To nám moc nepomohlo. Ale celý mančaft Šumperku byl v pohybu, nestačili jsme zachytávat jejich přesné pasy, rychlou kombinační hru, tvrdost, prakticky jsme zaostávali ve všem, byli jsme o krok pozadu ve všech herních činnostech. Trochu nám vysvitla naděje po vyrovnávací brance, ale po přestávce se už projevila zkušenost a vyzrálost Šumperku.

Šancí jste měli skutečně jako šafránu, proč to směrem do útoku nejde?
V každém případě hráči z Rýmařova v tomto složení na divizi nemají. Je paradox, že tentokrát hrálo asi pět hráčů, kteří už mají bohaté zkušenosti z divize a dokonce i Moravskoslezské ligy, například Večeřa, Hloušek nebo Krajčovič. Jenže své předpoklady nedokazují, nemají formu, netrénují. Proto jsme tam, kde jsme. Na posledním místě.

Věříte vůbec ještě v záchranu?
Je to špatné, moc záchraně nevěřím. Myslím, že v Rýmařově bude fotbal dlouhé roky stagnovat.

Jaká je nálada v kabině? Na hráče asi padla deka, že?
Příchodem nového trenéra (Milan Duhan - pozn. red.) se od devátého zápasu tréninková morálka trochu zvedla, ale trvalo to jen tři nebo čtyři týdny, pak přístup hráčů klesl opět do šedivého průměru. Vzhledem k tomu, že trenér Duhan ještě dělá licenci, zůstával jsem přes týden u mužstva sám, ale účast byla opět minimální. Situace je stejná jako před příchodem Duhana.

Kde je tedy zakopaný pes? Proč Rýmařov stagnuje na dnu divize, proč míří za sestupem?
Vše pramení z toho, že jsem přivedl hráče z okolních dědin, prakticky z okresního přeboru. Hráči z Opavy sice říkali, že hráli za ligový dorost, ale ve skutečnosti nehráli, jen seděli na lavičkách a na divizi nemají. A ti, které jsme postupně získal z Uničova, tedy Večeřa a Hloušek, nepodávají takové výkony. Je znát, že seděli na lavičce a nehráli Moravskoslezskou ligu. Myslím, že jsem udělal špatný výběr hráčů. Nejvíc mě zklamalo, že na poslední chvíli odešel Orság s Dosedělem. Později opustilo mančaft dalších pět hráčů, to je už příliš moc. Ti, které jsem získal, odchozí hráče nenahradili. První věc je, že tento kádr na divizi nemá.

Co je tedy potřeba k tomu, aby se Rýmařov zachránil?
Řeknu to laicky a lidově, od brankáře až po útočníka musí přijít celá nová jedenáctka. Opravdu. Musí přijít zkušení hráči a dravé mladí, musí to být úplně jiný kádr.

Může si klub dovolit takovou změnu?
Jestli chce udržet divizi, tak to musí udělat. A když to neudělá, tak ho nemine sestup do krajského přeboru.

Řekněte, proč jste skončil u mužstva jako trenér?
Po čtvrtém utkání jsem oznámil výkonnému výboru, ať si hledají nového trenéra, a to co nejdřív s tím, že mužstvo ještě chvíli potáhnu sám. Chtěl jsem odejít už v letním termínu, ale jelikož Rýmařov nezískal náhradu, tak jsem zůstal. V Rýmařově jsem čtvrtým rokem, jsem okoukaný. Věděl jsem prakticky už od začátku, že s hráči, které jsem přivedl, to nebude ono a že jdu do velkého rizika. Byla strašná chyba, že jsem to angažmá vzal. Bohužel se stalo, ale po čtvrtém zápase jsem to vzdal. Po čtyřech týdnech přišel pan Duhan a zapojil se sice hned, ale mužstvo převzít okamžitě nechtěl. Později jsme ho vedli spolu na stejné úrovni, až tři zápasy před koncem podzimu už byl hlavní kouč a já jen asistent. On sám je hodně zklamaný, myslím, že dál asi pokračovat nebude. Ale všechno záleží na výboru, ten teď musí jasně říct, co a jak. Jestli sežene finance na nové hráče, na nové trenéry. To se bude řešit v následujícím týdnu.

Ale v trenérech ta krize asi nevězí, ne?
Myslím, že bylo načase, abych alespoň odešel já. Jak jsem říkal, jsem okoukaný. Ale vše nasvědčovalo tomu, že finance a zájem výboru klesá, věděl jsem, že to bude špatné. Ale v trenérech to asi opravdu není, je to hlavně v hráčích.

Už víte, jestli budete v Rýmařově pokračovat dál?
Ne, zatím jsem neřekl, že skončím úplně. Byl jsem osloven, abych dál dělal asistenta a manažera, který by sháněl hráče. Ale to si musím ještě promyslet. Já jsem v první řadě trenér, ne manažer, na to nemám zkušenosti.

Prozraďte, nedostal jste nabídky i z jiných mužstev?
Mám nějaké nabídky, ale momentálně si chci od fotbalu minimálně na půl roku odpočinout.