Trávník na některých místech hrací plochy byl už v pátek úplně rozměklý. „Přestože kaluže ještě nebyly vidět, bylo mi jasné, že je zle. Nedalo se na rozměklé hřiště pořádně vjet s válcem ani se sekačkou. Podařilo se naštěstí ještě odehrát zápas na zadním hřišti, které je výš, ale v neděli nám už na trávníku stála voda a kolem branky plavaly kačeny. Ještě štěstí, že jsme o víkendu hráli venku,“ řekl smutně Jiří Kunyt st.

Místo Neafa obsadil hřiště kačer

Po hřišti plaval kačer s kačenou, o kus dál se k nim přidal čáp a desítky kosů i dalších ptáků si přiletěli na hrací plochu posbírat žížaly. „Děláme si z toho srandu, že hráčům koupíme gumáky místo kopaček, nebo že na hřišti vyhlásíme ptačí rezervaci, ať se lidi z tribun podívají aspoň na kačeny, když už se tu nedá hrát fotbal. Přestože se snažíme to brát s humorem, ve skutečnosti to žádná legrace není.

Budou se hrát zápasy o záchranu, a my nemáme kde trénovat. Pokud nepřestane pršet, tak nevím jak dohrajeme soutěže, a co si počnou kolegové z neafa?“ dodal smutně Kunyt st., který se správě hřiště v Chomýži věnuje už třicet let, takže dobře pamatuje, jak tu dříve fungovaly odvodňovací strouhy a kanály. „Odvodňovací systém tu byl vybudovaný, ale aby začal fungovat, muselo by se to pravidelně čistit a protahovat. Podle mých informací je hlavní problém v tom, že došlo k nějakým změnám u okolních pozemků, takže dnes není jasné kdo má povinnost se starat o údržbu meliorace a kdo je majitelem tohoto systému,“ povzdechl si Jiří Kunyt st.

Od velké povodně v roce 1997 se odvodnění hřiště stále jen zhoršuje. V posledních šesti letech stojí voda na hřišti i po běžném dešti, který ani nezvedne hladinu v řece. „Není to voda, která napršela přímo na hřišti, ale souvisí to se spodní vodou a s potokem, který kolem nás teče od střelnice. Jakmile se vzadu na louce vytvoří první velká kaluž, je nám jasné, že za chvíli si voda začne hledat cestu přes hřiště. A pak už se nám přes odpady valí voda na wc, ve sprchách i v šatnách. Máme tu rok starou podlahu za 15 tisíc, a už ji zničila voda, která se tlačí zespodu. Také zdi jsou permanentně mokré.

Problém nemáme jen my na hřišti, ale i sousedé v barácích pod námi. Například Rychtářovi mají přímo na zahradě ústí silného proudu, který dřív tekl přes odvodňovací systém, než se to přestalo čistit,“ popisuje svízelnou situaci Chomýže Jiří Kunyt st. Nejde jen o to, že se nedá hrát na mokrém hřišti, ale také hráči se nemohou po zápase sprchovat, když jim neodtéká voda. Navíc všude několik dní smrdí vyplavené žumpy a septiky. „Když teď přestane pršet a okamžitě vyjde slunce, bude ještě tři dny trvat, než ze hřiště zmizí kaluže, a minimálně další dva dny, než se na rozměklý trávník dá vstoupit.“

Mnoho mužstev nemá díky vodě kde hrát

Málokdo si uvědomuje, kolik mužstev je závislých na hřišti v Chomýži. My sami tu máme manšafty všech věkových kategorií od benjamínků až po seniory, a hraje se tu také Neafo. A postihne to samozřejmě také diváky, kteří chodí k nám na fotbal, třeba i dvě stovky. Tolik jich mnohdy není na zápasech ani v Krnově. Chodí k nám i sousedé Poláci. A víte jak to se u nás hosté cítí, když se kvůli spodní vodě nedá ani spláchnout na WC?,“ postěžoval si Jiří Kunyt st., podle kterého je velmi neobvyklé, že tak malá dědina jako Chomýž pečuje o dvě velká fotbalová hřiště.

Město Krnov nejeví o problematiku hřiště velký zájem

Jejich majitelem je Město Krnov, kterému pravidelně posílá na odbor správy majetku města fotky zaplaveného hřiště s kačenami. O situaci dobře ví také krnovský zastupitel Marian Przybyla, který je v Chomýži činovníkem sportovního klubu. Už několik let se ale nic neděje, a správce hřiště jen trne, aby na Slezské hry, což je pro Chomýž nejvýznamnější sportovní událost roku, zůstalo nebe modré.