Stejně jako tomu bylo i v jiných obcích po válce, které se po odsunu Němců osidlovaly, tak i v Chomýži vládlo nadšení a chuť nejen do budování, ale i do sportování. V roce 1948 stáli u vzniku prvních fotbalových kroků v Chomýži pánové Albin Muroň, Bohuslav Čvanda a Ladislav Štefan. Nový výbor sestavil i první fotbalový tým v historii chomýžského fotbalu. Ten se přihlásil do čtvrté třídy a hned v prvním roce své činnosti si vedl výborně.
Zápasy byly s nadšením sledovány spoustou diváků a po skončení soutěže byla Chomýž na prvním místě a postoupila do třetí třídy. Na postupu se tehdy podíleli hráči: Šurman, Ajer, Poledník, Zábrodský, Vaculík, V. Rychtár, Holčák, M. Rychtár, H. Rychtár, Bohaček, Krůček, Flora, Petroš, Sicilský, Pokorný, Anděl, Vlodarčík, Velčovský a Muroň. Tým Chomýže si vedl dobře i v následujících dvou sezonách, ve kterých hrál na špici tabulky a patřil k nejlepším v soutěži.
V roce 1950 ale nastala u mužstva krize. Někteří hráči museli narukovat na vojnu a další nemohli hrát kopanou z různých důvodů. Tým měl málo hráčů a po potupné porážce 4:10 v Horním Benešově soutěžní fotbal v padesátém roce pro Chomýž na dlouhých, skoro pět let skončil. Hrálo se jen rekreačně až do roku 1955, kdy se fotbal do Chomýže znovu vrací. Výbor posílili k panu Muroňovi panové Velčovský a Žižka a pomalu mohla začít nová éra fotbalu v Chomýži.
Tým se přihlašuje do okresní soutěže. Do mužstva přišli noví hráči z Krnova a okolí a Sokol si po několika sezónách vybojoval postup až do silného okresního přeboru. Fotbal v Chomýži získával na oblibě a popularitě a do místního týmu stále více přicházeli noví hráči. Fotbalisté hrají okresní přebor a v Chomýži je v činnosti také družstvo žáků a dorostu.
Aktivní jsou i ženy, které v roce 1961 sehrály přátelské utkání. V dresu se tehdy představily: Treflová, Provázková, Žebráková, Bátrová, Čvandová, Dluhošová, Žižková, Vaculčiková, Sikorová, Suchánková, Žáková, Gambasová, Václavíková, Zviasová, Rychtárová, Theuerová, Poledníková, Fischarová, Ječmenová, Jalůvková, Muroňová a Kovalová.
Čas neúprosně ubíhá a s ním jde stále dopředu i fotbal. Do Chomýže přichází budoucí tahoun Sokola Jiří Kunyt a v roce 1979 vede v okresním přeboru úspěšné žákovské družstvo. Hráli v něm mimo jiné i pozdější fotbalisté Chomýže a i jiných klubů: Schreier, Marek, Peřina, Sikora, Kunyt mladší, Kurečka, Mich, Biskup, Theur a Gazík. Fotbal v Chmýži se zkvalitňuje a přicházejí další hráči a i trenéři z Krnova. V sezoně 1986/1987 reprezentovali barvy Chomýže pod vedením trenéra Theuera hráči: Cikánek, Z. Koval, Vaněk, Poledník, Zelník, Šípek, Chylík, Rychtár, Z. Koudelka, Dvořák a P. Koudelka.
V nejednom případě byli odchovanci chomýžského fotbalu přetahováni do větších klubů. Do Krnova odcházel Zdeněk Koval, do druholigové Opavy Vašek Poledník, do Havířova Žák a celá řada dalších fotbalistů z líhně Sokola Chomýž našla uplatnění ve vyšších soutěžích. V Chomýži se poctivě pracuje a fotbalem se lidé baví. Čas běží dále a s ním se střídají i předsedové. Velkou osobnost fotbalového Sokola pana Muroně střídá pan Richtár.
V roce 1993 přichází na post předsedy Sokola Chomýž Jiří Kunyt a oddíl dostává další náboj. Fotbalový klub získává na jménu a postupuje do I.B třídy. Pokračují práce na zlepšení travnatého hřiště a tribuny. Přicházejí sponzoři. V roce 1993 také začínají první Slezské hry, které se stanou v budoucnu jednou z největších sportovních akcí Krnovska. Ne vždy se ale fotbalistům daří. Přichází sestup zpět do okresního přeboru. V roce 1998 hájí barvy Sokola Chomýž hráči: Kunyt mladší, Zouhar, Rolný, Macošek, Vládek, Kubík, Fiala, Gazík, Pavelek, Rybka, Pospíšil, L. Juroška, T. Juroška, Biskup, Moskva.
Tým trénuje další z velkých obětavců, Jirka Velička, který ale již není mezi námi a také mu patří velké poděkování. Dobrá a poctivá práce v oddíle přináší postup zpět do I.B třídy a tým se stále zkvalitňuje. Zázemí areálu hřiště, plochy a také podmínky pro hráče se stále zlepšují. Na hřišti Sokola nachází díky pochopení domácího oddílu domov populární a celorepublikově raritní fotbalová soutěž, Liga Neafo Senior. Poznat je v Chomýži i dobrá práce s mládeži, odkud vychází nejeden talentovaný fotbalista. Přichází kvalitní hráči a i trenéři Lhoťan, Sojčák, Satke, Klimenko, Zabloudil a další. Chomýž hraje špici tabulky I.B třídy a schází kousek k vrcholu, kterým by byl postup do I.A třídy.
Uběhlo možná dlouhých, možná krátkých šedesát let od chvíle, kdy se Chomýž zařadila mezi fotbalové obce. Určitě všichni, kteří se v průběhu tohoto období podíleli na činnosti, zaslouží velké uznání a poděkování, které asi nebude nikdy doceněno. Došli jsme až k současnosti. Velká osobnost Sokola Chomýž, předseda Jiří Kunyt, má za sebou patnácté „Slezské hry“, jejichž je duší, a také další fotbalovou sezonu.
„Ta nám nevyšla podle našich představ, chtěli jsme hrát horní patra tabulky a místo toho jsme se trápili. Zápasy nebyly herně až tak špatné, ale nedokázali jsme to vyjádřit střelecky. Po sezoně jsme si to vyříkali a věřím, že to bude v příští sezoně mnohem lepší. Chceme jít stále dále a v budoucnu bychom se chtěli pokusit porvat o postup do I.A třídy. Letošní výročí fotbalu jsme spojili se Slezskými hrami, které měly také patnácté výročí. Jsem rád, že se nám oslavy fotbalu i hry vydařily a byly podle zájmu a odezvy veřejnosti možná nejvydařenější ze všech. Určitě to potěší a je to závazkem do dalších ročníků,“ dodává závěrem obětavý předseda Chomýže. Nám nezbývá, než popřát Sokolu, aby mu jeho cíle vyšly.
