Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Chci, aby mě fotbal bavil, hraju ho pro radost," podotkl synovec opavského útočníka Tomáše Mrázka. Ještě v podzimní části patřil k oporám divizního Krnova, jenomže nestíhal intenzitu tréninku trenéra Bartka.

„Původně jsem měl jít do Kravař, ale tam to dopadlo, jak to dopadlo. Pustá Polom byla správnou volbou," míní odchovanec Slezského FC. V době, kdy Opavu trénoval Josef Mazura, klepal na dveře prvního týmu SFC. „Bohužel jsem se zranil a svou velkou šanci propásl, asi to tak ale mělo být," říká smířlivě Lukáš Kužel, který se více rozpovídal v následujícím rozhovoru.

Lukáši, máte za sebou premiéru v dresu Pusté Polomi, s výsledkem 2:2 v Háji asi zavládlo v kabině zklamání, nebo ne? V poločase jste totiž vedli o dvě branky…

Je pravdou, že jsme měli zápas dobře rozehraný. Doplatili jsme na špatnou koncovku, vytvořili jsme si několik šancí, které jsme neproměnili. V prvním poločase byla naše hra aktivní, bohužel po přestávce jsme se zatáhli, soupeř převzal iniciativu a dal nám dva góly.

Je třeba vzít v potaz, že Háj má dobrý tým, který hraje nějaký ten čas pospolu. Dělba bodů byla asi spravedlivá.

Jenomže v bojích o postup mohou tyto dva body chybět…

Abych pravdu řekl, v polomské kabině jsem zatím slovo postup neslyšel. Cíl je jasný vyhrávat zápasy a pohybovat se na špici soutěže.

Vy jste ještě na podzim kopal divizi v Krnově, proč jste šel o soutěž níže? Není pro vás krajský přebor málo?

Jak se to vezme. Jinou možnost jsem ani neměl. Nový trenér Krnova pan Bartek zavedl v kabině přísnější režim. Tréninky jsou třikrát až čtyřikrát týdně a ty jsem z časových důvodů nestíhal. Za tohoto režimu mi nešla skloubit práce a fotbal.

Jinak ale na Krnov nemohu říct nic špatné, v klubu všechno fungovalo výborně, což platí i o vedení. Navíc ke klubu mám vztah i z toho důvodu, že jsem krnovský rodák.

Původně jste měl ale zamířit do Kravař, Polom byla až druhou variantou…

Je to pravda. Do Kravař jsem chtěl jít i kvůli osobě trenéra Swiecha. Dlouho se s ním znám, navzájem víme, co můžeme od sebe očekávat. Dokázali mi vyhovět směrem k mé pracovní vytíženosti. Bohužel v Kravařích to nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo.

V Opavě jste hrál v obraně, v Polomi vás trenér Martin Janík staví do středu zálohy, to vám sedí více?

Když se zpátky ohlédnu, kromě postu brankáře jsem si vyzkoušel všechno. Střed zálohy mi vyhovuje, mám za úkol zásobovat přihrávkami bratry Štýbary.

V neděli čeká Polom zápas s favorizovanou Orlovou, to bude ta pravá prověrka, jak na tom skutečně jste…

Máme před sebou zápas s kvalitním soupeřem. Za Orlovou hraje Honza Vybíral, s kterým jsme se potkali v opavském béčku, nastupuje za ně například i Petr Cigánek, myslím si, že diváci uvidí pěkný zápas, ale nemyslím si, že by byl zlomový pro další vývoj soutěže.

Říkáte, že potřebujete skloubit fotbal s pracovním vytížením, můžete prozradit, čím se živíte?

Podnikám. Máme založenou společnost zaměřenou na finance, jde o širší spektrum služeb, které poskytujeme. Je to relativně čerstvé.

Tím pádem je jasné, že fotbal je na druhé koleji…

Ano, mám jiné priority než fotbal. Chci ho hrát pro radost, mít si s kým narazit balon. Aby mě fotbal naplňoval, musí mě bavit. Na to si myslím je krajský přebor ideální.

Určitě jste měl v minulosti ambice hrát fotbal profesionálně…

Byl to můj sen. V jednu chvíli byla šance velká, bohužel asi osud rozhodl jinak. Za trenéra Josefa Mazury měla Opava nedostatek levých obránců. Tehdejší kouč béčka Jaroslav Kolínek mi říkal, že trenér mě chce vyzkoušet. Bohužel jsem se zranil a do prvního týmu se z dorostu posunul Matěj Hrabina.

Tehdy mi to bylo docela líto. Mrzelo to i Jardu Kolínka.

To byl podle vás ten zlomový moment kariéry?

Tak bych to neřekl. Byla to šance, která mohla přijít. Základem pro mě byla škola, podařilo se mi udělat vysokou, což beru jako velmi důležité.

Řada kluků, kteří se neprosadí výše, končí v nižších rakouských soutěžích. To není váš případ?

Byla to taky jedna kapitola mého fotbalového života. S myšlenkou hrát v Rakousku jsem koketoval, ale osobní zkušenost mě od těchto plánů odradila. Člověk, který angažmá zprostředkovával, tvrdil, že si klub bude vybírat ze tří čtyř hráčů, realita byla ale jiná a to mě odradilo.

Málokdo asi ví, že vaším strejdou je opavský útočník Tomáš Mrázek, možná, že kdybyste se tenkrát nezranil, mohli jste nastupovat v jednom týmu…

(usměje se) Třeba ano. Tomáš byl pro mě impulzem, na rozdíl ode mě se dokázal do profi fotbalu probojovat. Občas spolu zajdeme na pivko, dáme kafe a rozebíráme fotbal