Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„V Malých Hošticích to byla divočina,“ usmíval se Josef Holčák. „Domácí hráli na tři stopery a díky tomu jsme měli docela dost prostoru,“ poznamenal odchovanec Bruntálu. Gólové představení odšpuntoval už v 9. minutě, kdy se trefil z trestného kopu. Druhou branku přidal poté, kdy dostal míč od Sklenaříka za obranu. Hattrick zkompletoval ve 25. minutě. „Při mé malé výšce jsem se prosadil netradičně hlavou. To se mi snad stalo naposledy ještě v barvách opavského dorostu proti Jihlavě,“ lovil v paměti krnovský útočník.

Po půlhodině hry slavil čtvrtý gól. „Šel jsem do brejku a zhruba z dvaceti metrů se mi podařilo přelobovat gólmana,“ popisoval své tradiční zakončení. Nedělní střelecký koncert zakončil brankou ze skrumáže. A aby toho nebylo málo, připsal si ještě asistenci za nahrávku Martinu Sklenaříkovi. V 53. minutě si pak řekl o střídání. „V prvním poločase jsem se srazil s protihráčem. Bolelo měl koleno. Jelikož šlo o můj poslední zápas za Krnov, nechtěl jsem v poločase dolů. Domluvili jsme se s trenérem, že po přestávce ještě na pár minut vyběhnu,“ poznamenal Josef Holčák.

Dát pět branek v jednom utkání je počin, který se hned tak nevidí. „Naposledy jsem dal pět gólů ještě někdy v opavské mládeži,“ přiznal a pokračoval: „Ono se hraje úplně jinak, když máte kolem sebe výborné hráče, jako třeba Mráze. Celkově jsme se na toto vítězství ani pořádně nenadřeli," vykládal. Během své kariéry nastřílel odchovanec Bruntálu celou řadu hezkých gólů. „V paměti mi utkvěl zápas proti Fulneku, kdy jsem ještě hrával za Břidličnou. To jsem se dvakrát trefil z půlky,“ zavzpomínal.

Holčák přišel do Krnova, když tým hrál ještě krajský přebor. V divizi ale do sestavy nenaskakoval. „Tým šlape výborně. Trenér Santarius věří své jedenáctce. Mně moc šancí nedával. Nakonec jsem na zápasy kvůli pěti minutám hry nejezdil. Raději jsem zůstal v béčku,“ přiznal fotbalista s výbornou kopací technikou. Jeho další kroky povedou za hranice. „Dokonce se mi honily v hlavě myšlenky, že s fotbalem skončím úplně. Ale získal jsem do něj znovu chuť. Řeším teď něco v Rakousku. Asi na osmdesát procent jsem domluvený,“ prozradil.

Vedle aktivního hraní provozuje Josef Holčák v Krnově soukromou školičku. „Trénování mě chytlo. Mám šest svěřenců. Krom toho ještě pomáhám v klubu u přípravky,“ podotkl.V mládí patřil Josef Holčák k velkým fotbalovým talentům. Prorokovala se mu profesionální budoucnost. Bohužel tu nenaplnil. „Lumpačil jsem, udělal jsem spoustu chyb,“ přiznal otevřeně.

„Už v patnácti jsem dostal v Opavě smlouvu, k tomu osmitisícový plat. V hlavě jsem to nezvládl. Nepodržel mě ani otec. S odstupem času toho lituji a je mi z toho smutno,“ poznamenal. V Opavě nakoukl i do druhé ligy. „Šanci mi dal trenér Neček, pak přišly ale mé problémy. Po angažmá v Rýmařově jsem se dal do kupy. Vrátil jsem se do opavského béčka, nakonec mě trenér Látal vzal do přípravy. Jenomže v Opavě se dověděli o mém lumpačení a bylo po kariéře,“ přibližuje Josef Holčák.

„Nyní máme v Opavě s ročníkem 89 sraz. Podívejte se, kam to dotáhl Libor Kozák a kam já. Takový je ale život. Jak říkám, chyb jsem udělal hodně,“ zopakoval. „Až budu mít jednou své děti a třeba budou hrát fotbal, nedopustím, aby dopadly tak jako já,“ zvedl prst.

Aktuálně Josef Holčák pracuje ve stavebnictví. „Stal se ze mě řemeslník. Dělám na sebe. Práce mě naplňuje. I když jsem si fotbalovou kariéru pokazil, mám hezký život,“ dodal kdysi velký talent nejen opavského fotbalu. SFC dál fandí. „Přeji mu jen to nejlepší. Hlavně silného majitele. V současné době ale v klubu není situace dobrá. To je i důvod, proč jsem si na nový soutěžní ročník nekoupil permici. Snad se vše v dobré obrátí,“ uzavřel Josef Holčák.