Kliknutím zvětšíte
Máte za sebou, stejně jako ostatní týmy, sedmidenní karanténu. Můžete přiblížit, v jakém režimu jste fungovali?
Když to řeknu jednoduše, byli jsme odloučeni od rodin a cestovali jsme jen mezi hotelem a stadionem. Na tréninky musel každý cestovat autem samostatně. Samozřejmostí bylo nosit roušky, pokud jsme sahali na stejné věci jako ostatní, třeba talíře nebo naběračky při jídle, tak i rukavice. Nebylo možné, abychom se stýkalis někým jiným než se spoluhráči a trenéry.
Takže jste nebyl ani s rodinou…
Nebyl, ale ženu i syna jsem viděl ještě v úterý. Je to jako tréninkový kemp před sezonou, kdy jste také bez rodiny. Na druhou stranu nemáte tak striktní pravidla a můžete se projít, když chcete a nejste uzavření o samotě v jednom křídle hotelu. Ale teď bude program stejně našlapaný, že budeme hrát tři anglické týdny po sobě, takže se s rodinou a známými stejně neuvidíme. Budeme jen na cestách a hrát.
Nehráli jste ani žádný přípravný zápas, nebude asi jednoduché hned podávat ty nejlepší výkony…
Je těžko představitelné, jaké to bude, protože tohle ještě nikdo nezažil. Přece jen v přípravě absolvujeme i nějaké zápasy, postupně se navyšuje tempo i zátěž, aby si tělo zvyklo a nikdo se nezranil. Teď ale máme za sebou jen dlouhý blok, kdy jsme mohli trénovat pouze ve čtyřech hráčích. Až poslední týden absolvujeme trénink s celým týmem, ale bez zápasu. Rovnou půjdeme do ostrého. A jak jsem řekl, kromě prvního týdne, kdy hrajeme pondělí – sobota, tak potom nastane dlouhý rytmus středa – sobota – středa. Myslím, že pro všechny to bude náročné a všichni budou hlídat hlavně to, aby se nezranili. Ne každý má široký kádr.
Jak se cítíte vy? Může mít dlouhá pauza vliv na výkonnost?
Samozřejmě zápas je vždy specifický, protože v něm řešíte spoustu situací, které se v tréninku neobjevují a nenacvičíte je. Nebude to pro nikoho jednoduché, ale věřím, že většina z nás, i já, jsme natolik zkušení, že si s tím poradíme.
Když byste měl říct svůj osobní názor, tak jste rád, že se zase začne, nebo byste sezonu raději ukončil?
Jak jsem naznačil v úvodu, jsem rád, že se rozhodlo. Ať tak, či tak. Doba, kdy člověk nevěděl, jestli se bude pokračovat, nebo ne, a případně jakým stylem by došlo k ukončení soutěže, byla hrozně dlouhá. Teď už víme. Pro nás je to dobře, protože jsme na sestupových příčkách, a kdyby došlo k ukončení, nevěděli bychom, za jakých okolností. Zda by nás poslali přímo do druhé ligy, nebo by nikdo nepadal. Museli bychom čekat, jak se kdo domluví, teď aspoň můžeme boj o svou záchranu přímo ovlivnit.
V létě v rozhovoru pro Deník jste doufal, že budete opět hrát o poháry. Čím to, že místo toho bojujete o holé přežití?
V poháry jsem věřil, jelikož jsme za sebou měli dobrou sezonu a měli přijít hráči, kteří nám do pohárů mohli pomoci. Jenže bohužel se nám v úvodu sezony tým rozpadl jak domeček z karet. Snad po pátém kole jsme měli jen dvanáct nebo třináct trénujících hráčů, dlouho jsme sestavu jen lepili, jak to šlo a nakonec za celý podzim jsme vinou zranění nehráli dva zápasy po sobě v jednom složení. Bylo to něco nového, s čím se ani trenéři nesetkali.
Proto se vám nedařilo se chytit?
Možná ano. Když už jsme vyhráli, nenavázali jsme na to. Pak si už člověk tolik nevěří, své sehraje i psychika,a tím, že jsme neměli zápas, kterým bychom se ode dna odpíchli, tak jsme tam, kde jsme. Teď všichni věříme, že nám ta pauza pomohla a zachráníme se.
Když se vrátíme ke koronaviru, jak si nyní Brémy stojí?
Spolková země Brémy je jedna z těch striktnějších. Když se počet pozitivních lidí v Německu zvyšoval, tak Brémy již domácí zápas zakázaly, i přestože Bundesliga chtěla ještě jedno kolo hrát. Svaz nakonec i tak o nějaký den později celé kolo odložil a sezona se přerušila. Nakonec se nás to dotklo i v přípravě, protože nám povolili tréninky jen ve čtyřčlenných skupinkách, kdežto v jiných klubech z jiných spolkových zemí mohli trénovat třeba v osmi. Celkově situace tady byla později podobná té v Česku, jen tady nebyl zákaz vycházení a mohli jsme se aspoň projít bez roušek na čerstvém vzduchu.
Bylo pro vás těžké se doma udržovat?
Je to složitější, protože člověk nemá doma posilovnu ani další vymoženosti, které by potřeboval a pomohly by mu. Proto jsem chodil akorát běhat ven kolem řeky. Jinak jsem doma v rámci možností posiloval.
Že byste se na čas vrátil za rodinou do Česka, o tom jste neuvažoval?
Uvažoval, ale klubem nám nebylo doporučeno vycestovat, takže jsme zůstali. Přece jen nebylo jasné, jestli bychom se mohli v případě potřeby vrátit do Německa. To nechtěl nikdo riskovat.
Aspoň jste si mohl užít v létě narozeného syna, viďte?
Přesně tak. Čas, který jsem přerušením sezony měl, jsem věnoval rodině. Byli jsme sice zavřeni doma, ale i tak to jsou chvíle, které si užíváte. Lepší, než kdyby rodina byla v té chvíli v Česku a já bych tu dobu tady musel trávit sám. To by nebylo ideální.
V Česku je stanoveno datum restartu ligy, ale také s řadou otázek. Ví se v Německu například, co by následovalo, kdyby se čísla okolo pandemie zhoršila a centrální nebo některá spolková vláda opět zavedla tvrdší opatření? Existují takové krizové scénáře?
Něco ano. DFL (Německá fotbalová asociace) minulý týden ohlásila, že aby nedošlo k narušení ze strany klubů, tak v případě předčasného ukončení by platilo aktuální pořadí. To znamená, že ten, kdo by byl na sestupových místech, by spadl, naopak první tým by získal titul. Samozřejmě to musí ještě schválit kluby, ale hlasování se odložilo a tudíž ještě konečný verdikt nepadl. Ale ať už se stane cokoliv, tak to nebude optimální.
Jak to myslíte?
Kdyby se odehrála dvě kola a někdo vyhrál titul o bod, nebo o bod sestoupil, tak by to nebylo férové. Spíše jde o to, že člověk neovlivní, když se nakazí. Pak by bylo těžké a na zvážení, zda hned ligu rušit. Záleží na spoustě faktorů a osobně nevím, jak to udělat, aby to bylo fér.
Motivace pro dohrání lig je jasná – peníze. Když ale od nich trochu odhlédneme a zamyslíte se. Dává vám smysl to tlačit na sílu a i bez diváků za každou cenu sezonu dohrávat?
Je nutné si uvědomit, že právě peníze jsou velkým důvodem pro svazy, aby se dohrálo, protože nejde o malé částky. Marketingová a vysílací práva tvoří v top ligách asi padesát procent rozpočtů klubů. Na druhé straně pro hráče je to těžké, protože nevíme, co bude, co se bude dít, když se někdo nakazí, protože podmínky nestanovuje jen svaz, ale i každá spolková země v Německu. Aby se nestalo to, co v Drážďanech, kde poslali celý tým do karantény. Holt, člověk to nemá ve svých rukou, ale musí dělat vše pro to, aby se sezona dohrála.
Myslíte, že se to povede?
Já doufám, že když už jsme dva měsíce dělali vše pro to, aby se začalo, tak že se podaří ročník i dokončit. Přál bych si to, ale věcí okolo je tolik, že těžko říct. Faktorů, které to mohou ovlivnit, je moc.
Jaké to bude bez diváků?
Bude to jiné, fotbal hrajeme pro fanoušky. Přece jen v Německu je desítky minut před zápasem dvacet tisíc fanoušků u stadionu čekajících na příjezd autobusu. A teď tam nebude nikdo. Hráči pak vyjdou na hřiště a kromě znělky bude na tribunách ticho. Proto člověk musí být absolutně koncentrovaný na každý moment, aby i přes tréninkovou atmosféru byl stoprocentně v zápase.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
