Po řadě marných pokusů před dvěma lety opustil okres, v obou dosavadních sezonách v krajské soutěži – I.B třídě – patřil ke špičce a měl dokonce nakročeno k dalšímu postupu. Diváci si chválí hru týmu a cho-dí na něj v hojném počtu.

Slovan Záblatí, logoZdroj: web

Taková je aktuální pozice fotbalového Slovanu Záblatí, klubu s takřka šedesátiletou historií, jenž pochází z více než dvoutisícové části města Bohumín. „Je to asi jedno z nejlepších období našeho klubu. A moc si toho vážíme,“ líčí předseda Dušan Socha.

Přitom ne vždy tomu tak na útulném stadionku, který ze tří stran obepíná hustý les, a v jehož blízkosti je sokolovna i hasičská zbrojnice, bylo. Zejména pak pokud jde o zájem místních lidí o fotbal.

„Zrovna nedávno jsem se na youtube díval na záznam pár let starého zápasu se Slovanem Havířov, a na tribuně byli tři lidé, z toho dva pořadatelé,“ směje se Socha při vědomí, že nyní se návštěvnost pohybuje v trojciferných číslech.

Devětadvacetiletý Socha, který je odchovancem klubu, ale v minulosti hrál i v dorostu Baníku Ostrava a Bohumínu pomohl do divize, se funkce ujal před dvěma lety. Po téměř tři dekády trvající vládě Jana Gříbka!

FK Slovan Záblatí
Rok založení:
1961
Klubové barvy: černá a bílá
www.fkslovanzablati.cz

Největší úspěchy:
účast v I.A třídě (1991 až 1993), 2x druhé místo v I.B třídě (2018/19 a 2019/20)
Umístění v poslední sezoně: 2. místo

Stadion: fotbalové hřiště Sokolská 59, Bohumín-Záblatí

Těžko by v okolí hledal vrstevníka. „Existuje vůbec někde hrající předseda?“ usmívá se. „Ale ne. Klobouk dolů, co Jenda pro záblatský fotbal udělal, pro mě je to srdcová záležitost a není lehké na jeho práci navázat. Proto jsem rád, že ve výboru zůstal jako organizační pracovník a můj mentor, stále mi pomáhá. Stejně jako i ostatní tady. Já se pořád se učím,“ přiznává Dušan Socha, když ze hřiště kouká kolem sebe, přemýšlí nad tím, co se v posledních letech vybudovalo.

Nové šatny, záchody, záze-mí tribuny, na její střeše nová světla. „Postupně přidává-me další a další věci,“ upozorňuje. Jaké? Pro větší komfort fanoušků by se před srpnovým začátkem sezony mělo začít pracovat na novém posezení i bufetu. V plánu je instalace sítě i za druhou z branek, projekt renovace tribuny, a také toho nejdůležitějšího – hrací plochy. „Nový trávník bude velkým posunem vpřed,“ nepochybuje Socha.

UŽ ŽÁDNÉ HADICE?

Ten by na řadu měl přijít v příštím roce. Lehké to však nebude. „Jsme na kopci, takže nám tady chybí voda,“ přiznává předseda. „Proto tady holt každé léto taháme hadice sem a tam. Věřím ale, že se nám ve spolupráci s městem Bohumín, s nímž máme výborné vztahy, podaří najít řešení,“ doufá Dušan Socha.

Všechny díly seriálu DENÍK FANDÍ FOTBALU najdete zde

„Jsem rád, že jdeme průběžně vpřed, pořád se tady něco děje, něco se upravuje, renovuje, nestojíme na místě a náš areál modernizujeme. Myslím si, že tato cesta je správná, budeme se jí držet a pro každého hráče budeme dobrou adresou,“ je si jistý.

Podobný pohled má na věc i trenér Daniel Mucek, který je u týmu už devět let. „Navíc kromě těchto zmíněných větších věcí se pořídila i časomíra nebo přenosné branky, ať už pro dospělý tým, nebo mládež. A chtěli bychom i další. Samozřejmě to nejde najednou, ale postupně se to dává dohromady a časem může být klub solidně zajištěn,“ míní kouč.

FUNGUJÍCÍ PARTA

Na čem je nutné zapracovat, je mládež. Tak jako v mnohých jiných sportovních klubech bojuje i Slovan o to, aby si ji udržel. „Je to těžké, řada dětí nechce hrát fotbal, nebo vůbec sportovat. A když už ano, tak jdou do Bosporu, který dobře funguje. Jinak se věnují počítačům či telefonům a pak neumí ani kotoul. Proto jsme rádi za starší žáky i přípravku, které pod vedením Radka Pabiše a Tomáše Jánoše máme. Věřím, že budeme mít i další kategorii,“ kouká do budoucna Dušan Socha.

Slovan je srdeční záležitost, říká Pavel Socha

Pavel Socha, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Celý život, už od malých žáků, zasvětil jedinému klubu. I díky tomu je pětatřicetiletý záložník Pavel Socha služebně nejstaršímv aktuálním kádru Slovanu Záblatí. „Fotbal hraju jen tak, pro radost, máme tady k tomu vztah, je to srdcová záležitost. Nepotřebuju se plácat někde jinde,“ vysvětluje.
Vzpomenete si na svůj první trénink v A-týmu?
Jasně. Trénoval to tehdy Kukuliač, který si bral schopnější hráče z dorostu. Když jsem přicházel do mančaftu, zrovna spadl z I.B třídy, vrátit se podařilo asi za tři čtyři roky. Byli jsme tam pak dvě sezony, v jedné jsme se udrželi, ve druhé už zase padali. Nutno ale říct, že muži neměli takovou partu jako my teď, trochu to lepili. Když to pak vedl Martin Kempný, tak mě vzal i do počtu na střídačku. To bylo fajn.
Byla někdy možnost odejít?
V dorostu jsem měl jít s bráchou na Faju (do ŽD Bohumín), ale zůstali jsme. Každého tu znám, táta mě dokonce i trénoval. Je to tu takový rodinný klub a hrát chci, dokud budu stačit. Ale nad tím zatím nepřemýšlím. Až to přijde, tak to přijde.
Je právě parta faktorem, kte-rý vás u fotbalu ještě drží?
Fotbal bych hrál i bez toho, jsem zvyklý chodit na tréninky i zápasy, ale parta to umocňuje. Člověk toho pamatuje hodně, i doby, kdy jsme se ani nescházeli, ale teď se to hodně zvedlo a taková šatna tu ještě nebyla. Všichni mají k fotbalu i klubu vztah, takže budoucnost Slovanu vidím dobře.

Zároveň si pochvaluje, jaká nálada kolem klubu panuje. „Jsme parta, která si hodně věcí obstará sama. Není problém udělat brigádu, aby se připravila akce, na které klub může vydělat, nebo se natřela tribuna, či jinak zlepšilo zázemí. Pomáhají nám i lidé a firmy ze Záblatí či Bohumína. Tohle je také hodně cenné,“ nezapomíná Socha na klubové přátele.

„U nás je to na partě založeno. Ta naše je nadstandardní,“ přidává se trenér Mucek. „Musím ale zmíniti další subjekty jako jsou hasiči, místní Sokol a komise pro městskou část Záblatí. Vzájemná spolupráce je pro nás devízou. To se ukázalo loni při charitativním Zápase pro Marušku, kdy Slovan hrál v rámci oslav 790 let obce s profesionálními hokejisty,“ dokládá vzájemnou součinnost Dušan Socha.

POSTUP? PROČ NE

Ne vždy ale bylo vše růžové a kouč Mucek by mohl vyprávět. „Když jsem do klubu přicházel, byl jsem ještě hráč a neměl jsem v plánu trénovat. Jenže klub byl na konci okresní soutěže a tým jsme dávali všelijak dohromady. Mnohokrát nám postup utekl o pár bodů, pár nešťastných utkání,“ vzpomíná.

Až v sezoně 2017/18 se ledy pohnuly a teď Slovan kouká i výš. „Chtěl bych, aby vše,o čem mluvím, pokračovalo. Že se dvakrát nepovedl postup do I.A třídy, je škoda, ale jsme rádi, že máme spoustu odchovanců, k tomu je tady celá řada Bohumíňáků. Cílem je i udržet skvělé trenéry Danka Mucka a Lukáše Plutu,“ má jasno Socha, když ví, že šestá nejvyšší soutěž se v Záblatí dosud hrála jen v jednom období – dvou ročnících na začátku devadesátých let minulého století.

I Mucek si uvědomuje, že je co zlepšovat. „Herně určitě, ne vždy to jde. Třeba když vyjedeme do „oblíbených“ Mostů u Jablunkova, už v autobuse u Třince prohráváme 0:2,“ chytá se za hlavu.

„Ale myslím, že i když někteří hráči jsou už starší, tým není na své výkonnostní špici a může jít nahoru. Jeho kladem je chuť trénovat. Scházíme se ve velkém počtu, kolem čtrnácti lidí je minimum. Nechybí ambice se rvát o špičku I.B třídy, možná kdyby bylo štěstí, mohli bychom i do I.A,“ myslí si šéf záblatské lavičky.

Socha by zase rád prohlou-bil spolupráci s Bosporem. „Bylo by to ideální pro mladé kluky, kteří tam vyrostou, ale na divizi mít nebudou, nebo ji nebudou chtít hrát. Aby neodcházeli do okolních klubů a zůstali v Bohumíně i u fotbalu. To bych si přál,“ uzavírá předseda Záblatí.

ANKETA: Jaký je váš nejsilnější fotbalový zážitek?

Antonín Látal, brankář

Antonín Látal, brankářZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

V Bohumíně i okolních městech byla dlouho populární Bohumínská liga v malé kopané. Časem si to vybudovalo takové jméno, že zde chodili i někteří hráči z fotbalové ligy. My jako Sokol jsme ligu vyhráli desetkrát a každý titul byl jeden velký zážitek.

David Hekele, brankář

David Hekele, brankářZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Osmkrát jsem byl na zápase Chelsea, všechny výjezdy byly skvělé, ale nezapomenu na jeden. Bylo to na Stamford Bridge proti Swansea a Petr Čech byl už dvojkou. Sehnali jsme lístky do kotle za branku a během rozcvičky jsem se s ním vyfotil a podepsal mi dres, který mi dodnes visí zasklený v ložnici.

David Kaspřák, obránce

David Kaspřák, obránceZdroj: Deník / David Hekele

Ze hřiště je to určitě můj první gól, který jsem dal ještě v dětství. A pak už postupy. Ať už v dorostu, nebo v mužích v Záblatí. Jako fanoušek jsem mohl zažít na stadionu mistrovskou sezonu Baníku, u televizní obrazovky nezapomenu, jak česká reprezentace otočila zápas proti Nizozemsku na Euru 2004.

Daniel Bratovanov, obránce

Daniel Bratovanov, obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Bylo toho už strašně moc, ale na nejvyšší místo bych určitě zařadil svůj jediný postup, který jsme tady v Záblatí vybojovali předloni z okresního přeboru do I.B třídy. Přece jen tohle je něčím, pro co celý rok hrajete a já na to čekal skoro do čtyřiceti let.

Lukáš Pluta, obránce a trenér

Lukáš Pluta, trenér a obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Pro mě je to jednoznačně návštěva zápasu Ligy mistrů a možnost vidět naživo před vyprodaným osmdesátitisícovým hledištěm v Dortmundu domácí Borusii a Arsenal.

Miroslav Špryňar, obránce

Miroslav Špryňar, obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Určitě postup se Slovanem Záblatí do I.B třídy. Je tady výborná parta a jsem rád, že zrovna tady se nám to povedlo.

Dušan Socha, obránce

Dušan Socha, obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Já toho mám víc. Rozhodně vítězství v dorostenecké lize s Baníkem Ostrava, pak fenomenální postup do divize s Bohumínem a devatenáct nul, které jsme jako stopeři udrželi s Romanem Košťálem. Zapomenout nemůžu ani postup se Záblatím do kraje a nejemotivnější byl určitě Zápas pro Marušku zde proti hokejistům, který byl před rokem.

Jiří Sollich, záložník

Jiří Sollich, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Mým životním zážitkem je určitě, když jsem před pár lety postupoval s Píští z I.B třídy do I.A. Bylo to i tím, že jsem si tehdy mohl zahrát s exligovými hráči, jakými byli Marcel Melecký a Pavel Kulig. Myslím, že na to asi nikdy nezapomenu.

Tomáš Jánoš, záložník

Tomáš Jánoš, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Vždycky jsem si chtěl zahrát divizi za Havířov, takže si vážím, že se mi to povedlo.

Lukáš Hájek, záložník

Lukáš Hájek, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Nebyl jsem na stadionu, přesto jsem rád, že jsem viděl zápas Česko – Nizozemsko na Euro 2004, který jsme otočili z 0:2 a vyhráli. A pak také rád vzpomínám na celkové vítězství na Turnaji čtyř Záblatí.

Ondřej Anastazovský, záložník

Ondřej Anastazovský, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Byl jsem v Manchesteru na zápase s Chelsea a pak v Barceloně proti Realu Madrid. Mám i hráčský zážitek, když loni jsme hráli v Lutyni, a i když jsme nepostoupili do I.A, naši lidé nám fandili a ocenili naši snahu aplausem. I domácí se divili, jakou podporu máme.

Adam Šipula, záložník

Adam Šipula, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Jako fanoušek jsem mohl být na zápase Slavie na San Siru proti Interu Milán. Pokud jde o zážitek hráče, tak jsem rád, že jsem si mohl zahrát juniorskou ligu za Třinec.

Jozef Skokan, záložník

Jozef Skokan, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Určitě když jsem měl loni na podzim možnost být jako fanoušek v Signal Iduna Partku v Dortmundu na zápase Ligy mistrů proti Slavii.

Adam Galusek, záložník

Adam Galusek, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Vyhrál jsem Moravskoslezskou ligu starších žáků, když jsme v posledním zápase porazili Baník Ostrava na jeho hřišti 2:1, navíc gólem z asi 86. minuty. Na to asi nikdy nezapomenu.

Pavel Socha, záložník

Pavel Socha, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Pro mě to byla předchozí sezona v I.B třídě, kdy jsme vyhrávali, nečekaně jsme až do konce hráli o postup a nakonec hlavně podpora fanoušků, kteří s námi ve vysokých počtech jezdili i ven. Byla to velká euforie, na které jsme celou dobu jeli.

Michal Šindler, útočník

Michal Šindler, útočníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Mám dva. Prvním je postup s dorostem Karviné do ligy, druhým pak tady v Záblatí, když jsme před dvěma lety otočili zápas s Horními Bludovicemi z 0:2 a nastartovalo nás to k postupu, protože právě Bludovice nás z druhého místa v tabulce naháněly.

Luboš Pilch, útočník

Luboš Pilch, útočníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Jednoznačně když jsem s dorostem Bohumína postoupil do krajské soutěže a já byl nejlepší střelec celého okresního přeboru. Dal jsem v sedmnácti zápasech 29 branek, což si myslím, že není špatná bilance. Nebylo by špatné na to zase někdy navázat.

Petr Bijok, útočník

Petr Bijok, útočníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Když jsem byl ještě malý kluk, vyhráli jsme turnaj v Itálii, v Miláně. Tohoto si považuju, protože to byl asi největší turnaj, kde jsem v životě byl.