„Pocity jsou krásné, jsem rád, že už mohu zase hrát. Těším se na další zápas,“ svěřil se Deníku Jan Žídek. S jeho návratem získá opavská sestava obrovskou kvalitu do defenzivy. Vždyť rodák z Oldřišova má na kontě šestasedmdesát zápasů v lize. Navíc je to kovaný Opavan, který umí dobře zvládat kabinu, což si pochvaluje i trenér Roman West.

Po dlouhé pauze zaviněné zraněním jste se vrátil na trávník. Jakých bylo těch necelých třicet minut?
(usměje se) Bylo to fajn zahrát si po tak dlouhé době. Když člověk trénuje dlouho sám, neumí nasát emoce zápasu. Jsem rád, že jsem mohl přispět k tomu, že jsme konečně vyhráli. Mrzí mě jen inkasovaný gól, kdy foukl vítr a Joss si dal vlastní gól. To jediné mě mrzí.

Koleno drží? Obešlo se to bez bolesti?
Musím zaklepat. Vše je v pořádku. I kdybych trošku cítil bolest, tak do zápasu vůbec nejdu. Nevadí mi ani umělka, mám na tento povrch přizpůsobené kopačky.

Kamil Konečný
Smutná zpráva přišla z Opavy. Do hokejového nebe odešel Kamil Konečný

Jak jste viděl svůj výkon? Co tomu ještě chybí, aby to bylo na celých devadesát minut?
Trénovat sám je úplně něco jiného, než být s týmem a hrát přípravné zápasy. Určitě mi chybí herní praxe, utkání v tréninku nejde nasimulovat. Pohyby a souboje v zápasech jsou neočekávané. Myslím si, že fyzicky jsem na tom dobře. Chtěl bych poděkovat našemu masérovi Kamilu Bittovi, fyzioterapeutovi Petru Stuchlíkovi a našemu kondičákovi Míšovi Hamplovi, kteří odvedli velký kus práce, hodně mi pomohli dostat se zpět do hry.

Dokonce jste mohl Vratimovu dát i gól…
Mohl jsem dát gól, ale vítr byl proti. Jsem ale rád za vítězství, protože naše předešlé výsledky nebyly dobré. Říkali jsme si, že se musíme zvednout, protože kluci pracuji v tréninku velmi dobře. Je pravdou, že třetiligoví soupeři se proti nám chtějí vytáhnout, to ale není v žádném případě žádná omluva. Naše výkony musí být lepší.

A těch celých devadesát minut?
Pokud na mě trenér ukáže, že budu hrát, tak generálku s Brnem v klidu zvládnu.

Pomohlo vám i to, že jste si už obdobným zraněním prošel?
Věděl jsem i to špatné, co mě čeká. Stejně tak styl návratu, nebo jak přípravu směřovat. Tohle vše jsem věděl, což bylo pro mě jednoduší. Musím ale přiznat, že jsem na sobě pracoval tvrději než poprvé, protože tenkrát jsem byl ještě mladý junák.

V pátek jste říkal, že dorazí rodina fandit. Dorazila?
Nebyla, protože malé miminko spinkalo. Fandili mi z domu, ale určitě brzy dorazí.