Byť se původně čekalo, že oba brankáři se o větší porci minut mezi třemi tyčemi vzájemně „porvou“, po duelu v Dětmarovicích bylo všechno zřejmé. Radek Jaška si totiž v samém závěru nešťastně poranil koleno a je před ním delší nucená pauza.

Zdeňku, váš přesun směr Bruntál proběhl poměrně rychle. Zkuste osvětlit, za jakých okolností k němu vlastně došlo.
Skončil jsem v Uničově a někde v okolí jsem hledal klub, který by hrál zajímavější soutěž a mohl bych tam přijít. Byl jsem v kontaktu s Markem Kyselým a ptal se ho na Bruntál. Ten předal kontakt trenéru Murovi a dohodli jsme se. Všechno opravdu bylo rychlé.

V uničovském dresu už nebyla možnost pokračovat?
Klub z olomoucké Sigmy angažoval Štěpána Spurného. Roli dvojky zastává Tomáš Uvízl. Mohl jsem setrvat jako trojka. Nechtěl jsem ale zůstat bez zápasového vytížení, a proto jsem se rozhodl odejít.

Zdeněk Studený, nová brankářská jednička Bruntálu.Vstoupil jste v Bruntále do neznámého prostředí?
To rozhodně ne. Znám se právě už s Markem Kyselým. Společně jsme působili v Uničově a hrávali spolu také sálový fotbal. Koneckonců v našem týmu Žluté ponorky hráli také další bruntálští hráči Honza Krajčovič nebo Martin Cabal.

Původně jste měl s Radkem Jaškou bojovat o post brankářské jedničky. Co říkáte na to, že kvůli zranění vašeho konkurenta v bráně k němu nakonec nedojde?
Tohle jsem mu samozřejmě nepřál. Slyšel jsem, že šlo o nešťastnou náhodu a stalo se to snad až v třiadevadesáté minutě při kličce. Je opravdu velká smůla se zranit v momentu, kdy už vlastně o nic nešlo. Přejí mu brzké udzravení.

Měli jsme spolu soupeřit o post jedničky. Pro mě to tak mělo strašně rychlý spád. Přiletěl jsem o víkendu z dovolené a už ve středu jsem musel chytat pohár s Dolním Benešovem. Během dalšího víkendu pak už divizi proti Hranicím.

Jak tato utkání hodnotíte?
Byly to určitě těžké zápasy. Hranice poskládaly hodně slušný tým a dělaly nám velké problémy. Uklidnili jsme se po gólu na 3:1, soupeř poté sice snížil a měl z jeho strany přijít tlak, který se však nekonal. Naopak my se trefili ještě jednou.

Proti Benešovu jsme předvedli dobrý výkon, ale bohužel se nám nepovedlo se prosadit. Škoda, že jsme to nedotáhli do prodloužení. Věřím, že bychom to zvládli. Kdybychom vyhráli, mohli jsme se utkat s druholigovou Jihlavou, na kterou by určitě přišlo dost lidí.

Po Hranicích váš výkon vyzdvihoval trenér Antonín Mura. Jste se svým představením spokojen i vy osobně?
Musím říct, že jsem si v obou duelech opravdu dobře zachytal. S Benešovem to pro mě bylo horší. S kluky jsem se totiž ještě moc neznal. V utkání s Hranicemi to nebylo špatné. Mrzí mě druhý inkasovaný gól. Dobrým zákrokem se mi povedlo zneškodnit šanci hostů, ti však skórovali z dorážky. Nezachytili jsme náběh jednoho z Hranických.

Žijete ve vzdálenějším okolí od Bruntálu. Nebude pro vás náročné dojíždění?
Momentálně bydlím v Uničově, ale stavím dům v Újezdu, pár kilometrů odtamtud. Když se jede přes Rýmařov, mám to pětačtyřicet kilometrů, nějakých čtyřicet minut autem. Někdy počkám ve Šternberku a nabere mě Honza Krajčovič, který jezdí z Olomouce, takže celkově to není žádná hrůza.

Bruntál po postupu do divize prožívá fotbalovou euforii. Cítíte ji i jako nováček v mužstvu?
Musím říct, že klub za poslední roky zaznamenal velký pokrok. Není to tak dávno, co ještě hrál I.A třídu. Překvapilo mě, kolik lidí tady na fotbal chodí. Navíc to nejsou jen diváci, kteří přišli na pivo a klobásu, naopak nás povzbuzují. Atmosféra i zázemí je perfektní. Navíc si myslím, že se zde sešel velmi kvalitní tým.

Zdeňku Studenému je šestadvacet let a před letním příchodem do Bruntálu působil v několika klubech. Přechod z dorostu do mužů zažil v Uničově, kde momentálně žije. Později šel chytat krajský přebor do Oskavy. Následovala divizní štace v Mohelnici a pak přesun opět do kraje, tentokrát v dresu Šternberka. Před přestupem do Slavoj Olympie opět hájil barvy Uničova.