Že jde o velký problém ukazují data: Z celkových 15 tisíc podání, s nimiž se lidé letos obrátili na ERÚ, se právě stížností na přemrštěné zálohy týká téměř třetina. Ne všechny stížnosti bývají oprávněné, přesto by si lidé na příliš vysoce nastavené zálohy měli dát pozor. „Dodavatele jimi de facto bezúročně úvěrujeme,“ upozornila členka Rady ERÚ Markéta Zemanová. Připomněla rovněž, že kdyby měl dodavatel v budoucnu potíže s financemi, budou se zákazníci složitě domáhat vrácení přeplatků.

Proč je takový tlak na zálohy? Dodavatelům energií se nedostává peněz, protože musí nakupovat své dodávky na mezinárodním trhu až s ročním předstihem. Na tyto nákupy ovšem musí už nyní skládat zálohy.

„Pokud ceny hodně rostou, a teď skutečně výrazně vyrostly, tak jdou nahoru i zálohy na budoucí obchody a řada českých dodavatelských firem má na burzách složené obrovské zálohy, až miliardové. Budou využity v budoucnosti, ale teď tam leží ladem,“ uvedl analytik portálu Cenyenergie.cz Petr Woff.

Naplnění účtu na úkor klientů

Energetické společnosti, jimž se nedostává peněz, se tedy nyní snaží „zahojit“ právě na svých klientech a doplnit si na jejich úkor své účty. „Z pohledu dodavatelů tak dochází k úvěrování, protože si od zákazníků vlastně půjčují,“ konstatoval Woff. „Peníze jim třeba zase za rok vrátí, ale samozřejmě bez úroku, protože se nejedná o bankovní službu. Mezitím však ztrácejí hodnotu,“ připomněl.

Také podle organizace dTest bránící práva spotřebitelů by se měly energetické společnosti s klienty o výši záloh nejprve dohodnout. „Výměr záloh je zpravidla stanovován dodavatelem, avšak v ideálním případě by výše záloh měla být výsledkem dohody obou stran,“ uvedl mluvčí dTestu Jaroslav Švehla.

Příliš vysoké zálohy navíc nepovoluje platný energetický zákon – podle něj mohou být určeny nanejvýš podle předpokládané spotřeby. Komu by připadly příliš vysoké, měl by se podle Švehly obrátit právě na ERÚ.

Analytik Woff by ale případné snížení vysokých záloh doporučil jen lépe situovaným zákazníkům. „Z pohledu člověka, který má dost peněz, je ze střední nebo vyšší třídy, tak je výhodnější dát peníze třeba na spořicí účet nebo do státních dluhopisů. Pro finančně zajištěné lidi je lepší mít zálohy co nejnižší, ideálně na zákonem dané správné úrovni,“ konstatoval.

close info Zdroj: Deník zoom_in Naopak zákazníci, kteří dnes jen těžko vycházejí s penězi, by však podle něj měli být připraveni na případné nedoplatky, a raději si nechat zálohy vyšší. „Ceníky se mění tak strašně rychle, že i záloha, která se nejprve jeví jako přemrštěná, nakonec může být přiměřená. Lepší bude si trochu připlatit, než aby je potom vylekal nedoplatek pět, deset tisíc korun, a aby si proto nemuseli například brát nějakou predátorskou půjčku,“ dodal Woff.