CO SE V ČLÁNKU DOČTETE:
Inspiraci nenašel, sestavu vymyslel sám
Pavel Valter žije v bytě, který byl kompletně rekonstruován. Do nové koupelny patří také nový nábytek. Nejvíce se na koupelnu údajně těšila jeho paní.
„Musím přiznat, že pro inspiraci jsem se nejprve podíval na na internetu. Prohledával jsem můj oblíbený Pinterest. Najdete tam všechno možné. Občas narazím na dobré vychytávky a řadu věcí jde udělat velmi levně, rychle a jednoduše. No, musím ale dodat, že nakonec jsem tam vlastně nenašel nic, co by se hodilo přesně pro mě,“ říká Valter.
Vydařená rekonstrukce koupelny:
Celá koupelnová sestava je, kromě horních skříněk, jež zakoupil, z jednoho kusu dřeva. „Dřevotřísku o síle 1,8 milimetru jsem koupil v obchodě pro kutily, a z ní jsem si vše potřebné nařezal. Pokud byla potřeba větší šířka, sestavil jsem k sobě dvě, přes něž jsem nažehlil krycí dekorační pásek. Je to opravdu jednoduché a levné,“ tvrdí vyučený kuchař.
Aktuálně se Pavel Valter živí jako řidič popelářského vozu, ale vždy se prý tak nějak angažoval ve všem možném.
„Žádný velký kutil u nás v rodině nebyl. Strejda je zedníkem. A tak jsem mu občas pomáhal. Jednu dobu jsem si dokonce myslel, že s ním budu pracovat, ale nakonec z toho sešlo. Myslím si, že jsem u něho nějaké ty základy pochytil. Celkově se snažím šťourat do všeho, a tím se naučit. Chci být soběstačný a nemuset se nikoho doprošovat,“ vysvětluje.
Jak přelstít praskající vrták
Před samotnou stavbou si Pavel Valter musel udělat podrobný nákres. Nejenže má v koupelně omezený prostor, kde svou roli hraje každý centimetr, ale také kvůli tomu, aby pokud možno co nejméně plýtval materiálem.
„Byla to vlastně hra. Udělal jsem asi tři nebo čtyři nákresy, než mi všechno správně vycházelo. Říká se, že člověk má dvakrát měřit a jednou řezat. Já se řídím tím, že lepší je vše proměřit ještě jednou. Jinak by se zamýšlené úspory staly pastí a dalším nákladem. A to jsem nechtěl,“ uvádí Pavel Valter.
Vyrobit koupelnovou sestavu mu zabralo zhruba tři dny. Nejhorší ze všeho podle něj bylo vrtání do dlaždic. „Obyčejný vrták z hobbymarketu stojí zhruba 150 korun. Tím jsem ale vyvrtal jednu díru. Prostě nevydržel a praskl. A tak jsem častěji chodil do obchodu, než jsem vrtal,“ směje se.
Nakonec se rozhodl pro jiné řešení. „Měl jsem toho plné zuby. Ve všech držácích, které jsou do tvaru L, jsem vyvrtal pouze horní díru a na zbytek jsem použil vysokopevnostní lepidlo. Tím jsem dosáhl toho, že jsem nemusel dělat další díry,“ popisuje chytré řešení.
Nahrává se anketa ...
Tentýž postup použil i na horních koupelnových skříňkách. Jejich umístění mělo další háček. „Na jedné straně vede elektřina, na druhé zase voda k pračce. Je tam umístěná trošku netradičně zvrchu. Musel jsem si tedy nějak poradit,“ říká.
Sestava za čtyři tisíce
Desky nařezal u svého bratra v garáži a doma už je pouze poskládal. Podle něj by se vše dalo pohodově udělat i v bytě.
„Není na tom podle něj nic náročného. Zvládne to i průměrně zručný kutil a nepotřebuje k tomu ani žádné speciální nebo drahé nástroje. V podstatě stačí elektrická kotoučová pila. Tu koupíte v každém hobbymarketu a u levnějších typů se vejdete do dvou tisíc korun. Doporučil bych používat nějakou lištu. Pomůže v tom, aby neujela ruka a řez byl přesný,“ dělí se Valter o další tip.
„Když nebudu počítat dvě horní skříňky, tak celá koupelnová sestava mě vyšla na čtyři tisíce korun. To je, myslím, dobrá cena. Prostřední díl vyjíždí na kolečkách a má funkci prádelního koše. Zároveň je to udělané tak, abych se dostal nejen k elektřině, ale také k odpadu, který je za pračkou,“ pochvaluje si.
