Lehké a teplé. Podnikatel z Jablonce vymyslel unikátní skládací pantofle

Z okna vidíte na budovy, kde pracujete. Co konkrétně děláte?
Jsem designér v oddělení Actuation, které se zaměřuje na posilovače. Klíčovým zákazníkem je pro mne jedna slavná německá automobilka.

Jan Masaryk byl můj nejlepší šéf, vzpomínal Mojmír Konečný

Od, řekněme automobilového, průmyslu jste se ale dostal až k navrhování pantoflí. Jak jste na to přišel?
Nemá to s prací vůbec nic společného. Se současnou manželkou jsme vášniví milovníci sauny. Chodíme do ní pravidelně. Chyběla mi nějaká obuv, sandále, která by byla skladná, byla by do vlhka, byla by okamžitě k dispozici. Než abych si koupil zlidovělé pantofle, takzvané kroksy, začal jsem o takové obuvi přemýšlet jako o novém produktu. Protože relaxuji tak, že si kreslím a vymýšlím různé tvary čehokoli, řekl jsem si, co zkusit nakreslit pantofli. Tak, aby se dala oskládat z plochého tvaru. Udělal jsem jednu skicu, druhou a najednou jsem to viděl. Pantofle, které chrání nohy, jednoduše se nazují, jednoduše zabalí. Prostě jednoduchá věc, nic složitého, ale přitom účelného.

Od nápadu je k realizaci ale ještě velký krok. Dnes už máte pantofle fyzicky na nohou, jak jste ale třeba vybíral materiál?
Podle koncepce jsem věděl, že to musí být pružný materiál s tvarovou pamětí. A tak jsem začal hledat. Zaujaly mne pěnové karimatky. V tu chvíli jsem začal v okolí skupovat všechny pěnové deskové materiály, které by se daly použít. Viděl jsem karimatku ze zajímavého materiálu, za dvě stovky jsem jí koupil. Donesl jsem jí domů, nakreslil jsem si na ni tvar pantofle a pak vzal jsem skalpel a vyřízl. Začalo období zkoušek. Zkoušel jsem, zkoušel a zkoušel. Když už jsem měl tvar, který držel pohromadě, zjistil jsem, že sebelepší materiál, který jsem zkusil, je nevhodný. A tak jsem začal hledat dál. Nakonec se mi podařilo zkontaktovat jabloneckou firmu, která se zabývá pěnovými materiály. Ti mi pak strašně moc pomohli, protože se na vývoji pantoflí ihned chtěli podílet a začali vyrábět první prototypy.

To musí člověka potěšit, když mu věří i lidé z oboru…
Strašně mě to nakoplo. Celý proces vývoje se tak neskutečně zkrátil. Najednou jsem byl schopen mít nový prototyp třeba do čtrnácti dnů.

Kolik tedy tvarů pantoflí jste navrhl?
Spokojen jsem byl až s třicátým šestým. Na první pohled je ten koncept strašně jednoduchý, ale najít správné délky třmenů, správný tvar zákusů, aby do sebe seděly, aby to drželo, mě trvalo celý jeden rok. Navíc problém s materiálem. To bylo na tom možná to nejtěžší.

Dělat smysluplné věci je lepší, než jen nadávat, říká Alsu Chajbullinová

Nepřipadá mi, že by materiál použitý na pantofle byl něčím výjimečný. Nebo ano?
Pěnových materiálů je na trhu strašně moc. Postupně jsme se zkouškami dostali k jednomu konkrétnímu materiálu, který je vhodný. Na to jsme zjistili, že výrobce nemá ani tady v Čechách, dokonce ani v celé Střední Evropě. A ti, které jsme po Evropě našli, zase dodávali pěnu v množství, jehož cena by mě musela zlikvidovat. Potřeboval jsem najít někoho, kdo mi vyrobí tenhle materiál v rozumném množství.

Jak se Vám to nakonec podařilo?
Zjistili jsme, že ve Stuttgartu se v létě koná veletrh se zaměřením jen na pěnové hmoty. Výrobci, zpracovatelé, výrobci strojů, technologií. Tam se podařilo nakontaktovat čtyři výrobce, z nich se nakonec podařilo domluvit s jedním. Až v Turecku jsme našli dodavatele, který byl ochoten vyrobit pěnu prakticky na míru, v relativně malém množství. Když už jsme měli dobrý materiál a střih, který vyhovoval, začala další etapa. A to rozšířit střih tak, aby pokryl celý rozsah velikostí nohou. To také není jednoduché. Nevím, nenašel jsem žádné tabulky a tak jsem otravoval lidi, aby různé velikosti zkoušeli. Každý člověk má jinou nohu, je jinak velká, jiné jsou poměry mezi délkou a nártem. Asi ani teď nepokryjeme velikosti nohou stoprocentně, někdo může říci, že ho pantofle řežou nebo že jsou moc volné.

Nabízíte i dětské velikosti?
Od velikosti 34. Mám ale v plánu vytvořit něco jako párty bačkorky. Vize je, že by se prodával celý balíček třeba po pěti, deseti párech s barvičkami. Nejen jako praktická věc, ale i jako věc zábavná. Na pantoflích by měly být předtištěné vzory, které si děti mohou vybarvit. A mají část programu. Vybarvit, složit, odnést domů a pochlubit se.

Pokud tomu rozumím dobře, dnes nabízíte jeden tvar pantoflí?
Ano, jeden tvar, různých velikostí od 34 po 48. Není to ale tak, že máme každé číslo, jednou naší velikostí pokrýváme tři konfekční, přece jen jde o pantofle. Třeba 43 až 45 pokrývá velikost L, tu teď máte na nohou.

Vraťme se zpět. Kdy jste poprvé nazul typ pantoflí, které dnes nabízíte?
V prosinci loňského roku, tedy jen před pár měsíci.

Konec znělek na nádražích. Tisíce lidí proti tomu podepisují petici

Dnes ale má značka FlixFlox vlastní e-shop. To je obstojná rychlost…
Jedna věc je něco vymyslet, druhá je to prodat. To je pro mě obrovská výzva, protože já se v obchodu nepohyboval nikdy. Pro mne je prodej doslova španělská vesnice. Komu, jak, za kolik? Snažím se tedy dělat něco jako průzkum, objíždím veletrhy, naposledy naše pantofle mohli zahlédnout i návštěvníci jabloneckého veletrhu Euroregion Tour 2020, účastním se Tatrhů. Dělám vlastně takové dotazníkové turné.

Vy máte tvar pantoflí patentován, prodej by měl jít snadno, ne?
Já jsem ve zvláštní pozici. Myslím si, že dnes se průmyslové vynálezy dělají už pro konkrétní využití, které už svůj trh má. Já jsem úplně v opačné situaci. Mám vynález, který je chráněn patentem, ale kam ho udat? Mám bohatou fantazii a tak si dokážu představit, že naše pantofle mají opravdu mraky možností využití. Jako ochranná obuv, wellness ale i obuv plážová. Nejprve jsem se zaměřil na oblast, která mi je nejbližší a to na cestování. První model se tedy jmenuje NACESTY. Pantofle pro cestovatele, využitelné jako náhradní obuv pro chvíle relaxace. Skladná, lehká, s užitnou hodnotou. Drží, neprošlape se. S tímhle jsme tedy vytáhli na internet, podařilo se nám prorazit i do prvního kamenného obchodu v Liberci. Postupně se snažím tvořit kampaně a hledat cesty, jak pantofle prosadit.

Napadlo mne, že by se tento koncept hodil třeba i do nemocnic nebo hotelů…
Určitě. Pacient bývá v nemocnici třeba týden, stejně tak host v hotelu či penzionu. Pak už je na případném zákazníkovi, zda obuv použije jednorázově nebo opakovaně. Výhodou našich pantoflí je totiž to, že je rozložíte a lehce omyjete, vydezinfikujete a může je používat další člověk.

Říkáte, že pantofle FlixFlox vydrží cirka padesát kilometrů chůze, aniž by ztratily na tvaru. Z čeho jsou tedy vyrobeny?
Je to EVA pěna, což je materiál, při jehož výrobě lze nastavit jeho vlastnosti. Hustota, tvrdost, to jsou základní dva parametry. Skloubením těchto parametrů a přidaných materiálů se docílí vlastností, které jsou třeba. Pantofle jsou z husté pěny, takže jsou pevné, zároveň lehké.

Vy jste právě na Euroregion Tour představil novinku, pantofle PROHOSTY. V čem jsou jiné než NACESTY?
Budou levnější, protože jsou z řidší pěny, řekněme ekonomičtější. Tak, aby se skloubila ekonomická a užitná hodnota. Cenu jsme zatím nestanovili, opět půjdeme nejprve cestou dotazníků. Podle nich uvidíme, zda budou pantofle PROHOSTY ekonomicky rentabilní.

Manžel týral její dceru, měl s ní i sex. Žena jen přihlížela a nezasáhla

Máte vizi nějakých dalších tvarů?
Podle patentu musí mít povinný tvar designu, ale vnější tvar se dá libovolně měnit. Proto jsme připraveni dělat i pantofle na zakázku, na přání zákazníka. Chcete na nich mít sobí parohy? Není problém, musíte si objednat jen určitý počet párů. Do použité pěny se navíc dobře tiskne laserem, takže dokážeme bez problémů dosadit jakýkoli nápis, logo. Proto je v plánu doplnění e-shopu dalšími modely a doplňky.

Mohou si lidé pantofle FlixFlox někde osahat?
Budeme určitě 21. března na Hand Made Marketu v libereckém kině Varšava. A pak určitě na každých Tatrzích.

Vaše manželka má také svou značku Baroo, což je autorská móda pro ženy. Pomáhá Vám s propagací FlixFlox?
Jezdíme všude spolu, na Tatrzích máme společný stánek. A zasvěcuje mne do světa obchodu. Bára se specializuje na ženskou módu a díky tomu, že se nám teď narodil syn, i na módu těhotenskou.

Máte v rukávu nějaký další projekt?
Máme, ale to je budoucnost. Proto o něm raději nebudu mluvit.