Přestože se k akci už minulé úterý přihlásila známá aktivistická skupina, dosud nepadlo žádné konkrétní obvinění. „Od roudnických policistů si to převzali litoměřičtí kriminalisté,“ popsala dosavadní vývoj vyšetřování mluvčí policie Veronika Hyšplerová. Pokud se podaří identifikovat pachatele nebo jejich skupinu, za poškození cizí věci můžou dostat až rok vězení a budou muset nahradit škodu, vyčíslenou zatím na 350 tisíc korun.

Jako „majitele soukromého pole“, kde se Pac-Man objevil, představili minulé pondělí televizní reportéři Miroslava Hrstku. Na něj je sice v katastru nějaký proužek půdy v oblasti napsaný. Hrstka ale hlavně jedná za podnik Agrobech Bechlín, který žlutou plodinu pěstuje tady a na dalších parcelách pod Řípem. Tato firma ale nejede „na sebe“: spolu se společností Zlatý klas ze stejné adresy je jednou z dceřinek milínské Primagry, která spadá pod Agrofert.

Pac Man pod Řípem
K sklizni řepky pod Řípem se hlásí Ztohoven. Pac-Man v poli má být jako Babiš

Hrstka ve čtvrtek nepůsobil v agrofirmě na návsi ospalé vesnice zrovna jako hrdina zpráv. „Už jsem se trochu oklepal,“ zasmál se drobný černovlasý muž v administrativní části rozlehlého statku. Na dvoře se mezi omšelými hospodářskými staveními v tu chvíli procházel pár s kočárkem, stál tady jeden kus zemědělské techniky. Na silnici jednou projel traktor a kamion s logem Lovochemie, jinak nic neodkazovalo k zemědělskému molochu premiéra.

Den po televizní reportáži s nechtěným hrdinou Hrstkou se k dílu přihlásili Ztohoven. „Pac-Man vyžral dotace,“ uvedli v manifestu a odkázali na Andreje Babiše (ANO). Ten má sice Agrofert ve svěřenských fondech, ale od 1. června je vzhledem k zákonu o evidenci skutečných majitelů koncovým příjemcem zisku i podle Agrofertu. Holding však dál odmítá, že by ho Babiš řídil a byl tak jako premiér ve střetu zájmů při čerpání zemědělských dotací koncernem.

Monokulturizace řepkou

Najít poškozené pole je trochu detektivka. Že jste správně, můžete tušit podle nedávno vyšlapaných cestiček s pruhem posekaných hlav rostlin. Jediný rozhovor k tomuto počinu dal jeden z členů Ztohoven v masce DVTV. Prohlásil, že aktivisté chtěli protestovat i proti monokulturizaci krajiny řepkou. Pole, kde sekali, prý připomínalo toxickou půdní poušť. Tak ale lán během návštěvy Deníku nepůsobil, kolem řepky to docela bzučelo.

„Podle mě jsou to blázni,“ myslí si o umělcích postarší muž v montérkách, který se činil na nedalekém poli. O tom, proč Ztohoven akci podnikli, ví ze zpráv. Potvrzuje, že Bechlínští jejich pole stříkají. „Ale to musí, aby z toho něco měli, není to tady nic nezvyklého,“ dodal hospodář. Uznává však, že dřív byla produkce pod Řípem pestřejší i včetně chmele. „Teď akorát sejí obilí a řepku. A vojtěšku támhle dali, to měli asi nakázané,“ ukázal muž.

Poškozené řepkové pole u Rovného na Podřipsku
Řepkové pole s „Pac-Manem“ patří Agrofertu. Farmáři černou sklizeň kritizují

Kritičtější je člen krajského zemědělského výboru za KDU-ČSL Antonín Štěpanovský, který hospodaří v Martiněvsi. „Zemědělec se o pole stará. Tvoří krajinu, zajímají ho dopady v širším měřítku. Agrobech je postaven jen na číslech zisku. Pole protočí pšenicí a řepkou, část dají do dotovaných programů na úhory. Nikdo zde nesleduje jinou hodnotu než peníze,“ zmínil Štěpanovský.

Černou sklizeň žluté plodiny hodnotí negativně hospodář z rodinného statku v Kyškovicích Jaroslav Šebek. „Zásadně odmítáme tento způsob jednání, kdy se likviduje cizí majetek. Autor by měl nést následky,“ zdůrazňuje muž, který také předsedá Asociaci soukromého zemědělství. Byť Šebek s některými východisky Ztohoven souzní. Evropské peníze na zemědělství ale nemá „vyžírat“ jen Babiš. „Nemá smysl, aby většina dotací končila jen u malého počtu firem, které ovládají různé, třeba i zahraniční finanční skupiny nebo někteří domácí oligarchové,“ podotkl Šebek.

Agrární podniky vs. malí zemědělci

Ten jinak nemá nic proti rozumnému pěstování řepky ani proti fungování velkých agrárních podniků. „Ale veřejné prostředky by měly podporovat zejména menší a střední zemědělce, kteří nemohou čerpat z výhod velikosti a vyjednávacího vlivu,“ uvedl Šebek. Na podobná tvrzení nedávno Agrofert reagoval. „Nejde o dotace pro holding jako celek,“ prohlásil mluvčí Karel Hanzelka. „Veřejná podpora nekončí v pražské centrále, ale v regionech slouží k jejich rozvoji, udržení tisíců pracovních míst.“

Při pohledu z výšky ponechaná část řepky připomíná světoznámou videoherní postavičku Pac-Man. Nechybí otevřená ústa, oko ani typická žlutá barva.
Z pole u Rovného vykoukl Pac-Man. Někdo nelegálně pokosil řepku

Pod Agrofert spadla produkce z větší části podřipských polností podle informací v obchodním rejstříku v roce 2013. Předchůdce Agrobechu podle pamětníků dřív zaměstnával řadu místních. Potvrdil to i starosta Bechlína Alexander Suchý. Dnes to s moderní technikou včetně velkých kombajnů, o kterou se podle informací Deníku Bechlínští dělí se sesterskou firmou v nedaleké Ředhošti, zvládnou i na skoro tisícovce hektarů čtyři lidé.

Jako příklad trvale udržitelného hospodaření pod Řípem místní vyzdvihují soukromého zemědělce Vítězslava Škodu. Ten se asi na 360 hektarech kromě rostlinné výroby věnuje i živočišné, chová krávy na mléko a ve Vražkově na návsi zřídil pro místní „mlékomat“. Právě Škoda ale Agrobech, potažmo Agrofert nevnímá predátorsky ani dominantně. „Nejsou vůči nám radikální, že by nám něco brali, jak se to líčí,“ řekl Škoda.