Kliknutím zvětšíteVitální senior ovšem nehází flintu do žita. Naopak. Pere se s nepřízní osudu, jak se dá. „Desítky roků se snažím své myšlenky někomu sdělit, protože si myslím, že by mohly inspirovat i další lidi. Nebo je přimět alespoň k zamyšlení. Mým přáním je, aby lidé přemýšleli a hledali podstatu věcí, dějů a jevů. Proto jsem podstoupil zdlouhavou a obtížnou cestu k tomu, abych své myšlenky mohl zapsat. Protože jsem nevidomý a silně nahluchlý, dopracoval jsem se k práci s počítačem,“ říká František Hynek.
Jeho cesta k psaní na počítači byla trnitá. Osud mu připravil další překážku. K jeho slepotě a značné ztrátě sluchu se přidaly špatně citlivé prsty. „Zjistil jsem, že na normální klávesnici nemohu psát. A tak poslepu a s těmi špatně citlivými prsty jsem si klávesnici musel upravit. Tuto upravenou klávesnici považuji za největší úspěch mé vytrvalosti a tvrdohlavosti. Asi nejsem normální, protože normální člověk by to stokrát vzdal,“ usmívá se František Hynek.
Naučit se psát na počítači a přenášet tak jeho prostřednictvím své myšlenky dál byl ale jen první krok. František Hynek se rozhodl jít ještě dále a pustil se do psaní knížek pro dětské čtenáře. „V dětství jsem byl velice zvědavý klučina, zajímalo mě skoro všechno. Jenomže tatínek byl zavřený v koncentračním táboře, kde také zemřel. A maminka se musela starat nejen o mne, ale i o svoji maminku a tatínka. Takže na mnoho věcí jsem musel přijít sám. Dobře si pamatuji, co mě tenkrát zajímalo, a tak předpokládám, že podobné věci mohou zajímat i děti dnešní,“ vysvětluje žďárský spisovatel.
Jeho prvotinou byly Šprýmovánky – Básničky a říkánky pro kluky a holky ze školy i školky. Knížka vyšla v roce 2017. Jednačtyřicet básniček doplnily svými ilustracemi děti ze žďárské Základní školy Palachova. „To ukazuje na neomezené možnosti mezigenerační spolupráce, kdy díky zapojení všech vznikají hodnoty pro současné i budoucí generace. Ať už se prvotní nápad jeví jakkoliv bláhový - například, když se nevidomý a nahluchlý důchodce rozhodne napsat knížku pro děti,“ podotýká spisovatelova vnučka Dagmar Boussida.
„Nikdy mě nenapadlo - a dědu pravděpodobně také ne - že se jednou sám stane autorem knížek pro děti. Očividně k tomu však měl ty nejlepší a zároveň nejhorší předpoklady. Jako bývalý učitel prvního stupně základní školy a vášnivý čtenář byl přesvědčen, že tím nejlepším dárkem je právě knížka. Protože otevírá obzory, motivuje k představivosti a přemýšlení. Ty nejhorší předpoklady spočívají v jeho handicapu. Takže se v důchodovém věku ocitl na rozcestí, v němž zvolil tu odvážnější variantu s nejistým koncem. A na své cestě vytrval, přestože se situace mnohdy jevila naprosto beznadějně,“ dodává Dagmar Boussida.
Po první knížce přichází druhá. Ta vychází právě nyní. Jmenuje se Lumpárny pejska Azora s podtitulem Skutečný příběh. „Pejsek Azor byl kříženec, ale byl to krasavec. Nebyl velký, snadno se učil, dělalo mu radost, když mohl splnit nějaký příkaz. Dostala ho moje dcerka Libuška k narozeninám,“ popisuje hlavního hrdinu knížky žďárský spisovatel.
Příběh se odehrává v sedmdesátých a osmdesátých létech minulého století. „Azor se s námi dokázal domluvit i beze slov, a vymýšlel i rozličné taškařice. Je pozoruhodné, že si pod vánočním stromkem přivlastnil maličké koťátko, které ochraňoval. A byli z nich nerozluční kamarádi. A také nedovolil, aby se komukoliv ubližovalo,“ vzpomíná na čtyřnohého kamaráda František Hynek, který už chystá i další publikaci.
Mudrlanti, jak se bude nová knížka jmenovat, vyjde v příštím roce. „Mám i text knížky Povídání o zvířátkách. A také mám téměř hotové texty pro knížku Povídání pro děti. V počítači mám dosti materiálu i pro publikace trochu jiného charakteru - fejetony, mikroúvahy a podobně. V dalších textech se dotýkám i otázek filozofických i vědeckých. Zabývám se i tím, zda zmanipulované myšlení je skutečně svobodné. A tím, jak okolnosti dokáží lidské myšlení ovlivnit. Chtěl bych, aby lidé dokázali odlišit věci podstatné od těch nepodstatných. Aby přemýšleli,“ říká František Hynek.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
