Od roku 2013 město zbouralo v Chanově čtyři poškozené paneláky. Na sídlišti jich zbývá osm. Bloky 2, 8, 11 a 13 jsou od roku 2012 opravené za 43 milionů korun, z toho většinu nákladů pokryla dotace od EU.

Kontejnerový dům, který chce mostecká radnice postavit v příštím roce v Chanově, není vhodný pro dlouhodobé nájemní bydlení ani pro problematickou periferii města. Vyplývá to z odborného stanoviska spolku Architekti bez hranic, který posuzoval dokumentaci k územnímu a stavebnímu řízení. „V kontextu sociálně vyloučeného sídliště Chanov by bylo vhodné, aby novostavba pozitivně ovlivnila lokalitu. V tomto smyslu jsou namístě obavy,“ upozornil architekt a člen výboru spolku Vojtěch Sigmund.

Kontejnerové bydlení v plánované podobě se podle něj nehodí na trvalé bydlení. Hrozí vznik plísní a další problémy, které se projevily na podobném projektu v Poschlé u Vsetína. „Zdravotní nezávadnost je základní podmínkou kvalitního bydlení,“ dodal architekt.

Červeně vyznačené místo na snímku ukazuje, kde má stát modulový (kontejnerový) dům v Chanově.
Most představí v Chanově první kontejnerový dům. Stovky lidí ho nechtějí

Posudek inicioval odpůrce kontejnerů a opoziční zastupitel Adam Komenda, který na sociální síti zveřejnil detaily projektu a požádal různé odborníky o hodnocení. Na výzvu reagoval spolek Architekti bez hranic, který sdružuje mladé architekty a designéry se zájmem o veřejný prostor a sociální témata. „Posudek zpracovali nezištně a zcela zdarma pouze na základě mé prosby, zda-li by se k projektu mohli vyjádřit, za což jsem jim nesmírně vděčný,“ sdělil Komenda.

Vedení města, které oponentní posudek neobdrželo, trvá na tom, že plán je v pořádku. Zastupitelstvo v úterý 15. prosince rozhodne o uvolnění 25 milionu korun na výstavbu prvního kontejnerového domu v Chanově. Zastupitelé o tom budou hlasovat v rámci návrhu městského rozpočtu na rok 2021, kde je dům mezi investicemi schválenými radními. „Projekt výstavby kontejnerového domu v Chanově samozřejmě vyhovuje všem hygienickým i jiným normám pro bydlení,“ ubezpečila mluvčí radnice Klára Vydrová. Město argumentuje tím, že navržené moduly se běžně používají k sestavování rodinných domů či zařízení poskytujících služby, například mateřských škol. Proto podle mluvčí radnice investovala do zpracování projektové dokumentace.

V posudku se ale píše, že estetika kontejnerů, jejichž fasádu tvoří trapézový plech, působí dojmem dočasné stavby. „Používají se jako stavební buňky, které lze kdykoliv přesunout,“ uvádí se v dokumentu. Spolek v něm připouští, že existují příklady modulárních staveb, kdy vznikla kvalitní architektura, ale vyžaduje to více pozornosti řešení fasády a detailů.

Takhle vypadá blok 6 v Chanově. Město dům v roce 2012 nerekonstruovalo a nyní je půlky vybydlený. Podle místních by se  měl opravit a udržet jako sousední panelák 8. Tuto variantu považují za lepší než kontejnery.
Kontejnerové byty: Chanov říká ne, ale radnice už rozhodla, že byty postaví

Spolek také rozporuje letošní vyjádření radnice, že „záměr nenaruší stávající hodnoty území, a proto vyhovuje urbanistickým, architektonickým a estetickým požadavkům na využívání a prostorové uspořádání území“. S tím podle Sigmunda nelze souhlasit. „Forma kontejnerového bydlení bude v území působit rušivě. Podobný objekt se v daném území nevyskytuje,“ uvedl.

Spolek architektů doporučuje v Chanově renovovat zbylé paneláky. „Obyvatele je třeba motivovat k tomu, aby o své byty a okolní veřejný prostor pečovali. Město by mělo umožnit a podpořit, aby se stávající obyvatelé mohli podílet na opravách a správě svých bytů,“ uvedl Sigmund. Dodal, že obnova stávajících domů je také v souladu s principy udržitelného rozvoje. Spolek se odvolává na to, že město v roce 2012 uplatnilo podmínku zaměstnávání 10 procent dlouhodobě nezaměstnaných osob u čtyř veřejných zakázek vypsaných na rekonstrukce paneláků v Chanově. Podle architekta bude novostavba z kontejnerů finančně náročná, vyžádá si vybudování infrastruktury, přípojky inženýrských sítí a pozemních komunikací. „U stávajících domů tyto nároky odpadají,“ doplnil.

Z projektu vyplývá, že se jedná o třípodlažní bytový dům ve tvaru kvádru, s plochou střechou a bočními vstupy se schodišti. Objekt tvoří modulové buňky (tzv. kontejnery) s celkem 18 byty: 9 bytů 2+kk o ploše 44 metrů čtverečních a 9 bytů 3+kk o ploše 58 metrů čtverečních. Součástí domu je technická místnost, kočárkárna a kolárna. Fasáda je z plechu, okna a dveře z plastů. V objektu budou vodovod i elektřina. Projekt také garantuje zajištění tepla podle norem a teplé vody pomocí bojlerů. Novostavba bude stát na okraji Chanova, u otočky mezi paneláky 8 a 10. Předpokládaná doba výstavby je půl roku.

Vybydlený blok 3 v Chanově (uprostřed) se bude letos na podzim bourat. Město demolici zaplatí ze svého, protože dotaci nedostalo.
Petice v Chanově odmítá kontejnerové byty. Město má projekt hotový a ukáže ho

Radnice nedávno potvrdila, že chce obyvatelům Chanova představit vizualizaci nového typu bydlení. Termín prezentace ještě není znám. Uspořádání veřejného jednání komplikuje epidemie koronaviru.

Most od počátku tvrdí, že modulové bydlení má být udržitelnější alternativou původních městských paneláků v Chanově, kde radnice část svého bytového fondu zbourala kvůli devastaci. Projekt na výstavbu prvních kontejnerových bytů v provedení antivandal začalo město chystat v roce 2019.

Plánovanou novostavbu odmítá už druhá petice. Podle romského aktivisty a zástupce petentů Jána Chromého z Chanova ji podepsalo přes 400 lidí. Podle Chromého panuje v Chanově většinový nesouhlas s kontejnerovým bydlením, které místní považují za nedůstojné. Podle nich by město mělo investici přehodnotit a upřednostnit opravu panelákových bytů v blocích 6 a 10 a v části bloku 5, kde by s obnovou pomáhali mladí obyvatelé sídliště. Chanovští argumentují tím, že paneláky opravené v minulých letech se daří udržet.

Plánovanou výstavbu letos v únoru kritizovala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ve své zprávě, kde komentovala vlastní šetření v Mostě, uvedla, že „realizací modulové výstavby v segregované lokalitě Chanov se statutární město Most dopustí diskriminace v oblasti bydlení z důvodu etnického původu“. Vedení města s tím nesouhlasilo.

Sídliště Chanov vzniklo na okraji Mostu v letech 1978 a 1979. Mělo kino, kulturní středisko, samoobsluhu a další služby. Postupně na sídlišti převážili Romové a situace se začala výrazně zhoršovat mezi lety 1985 až 1988 po příchodu dalších rodin ze Slovenska či venkova. Kromě toho město tehdy tiše podporovalo výměny bytů romských rodin z města s neromskými z Chanova. Počet současných obyvatel se odhaduje na necelou tisícovku, z toho třetinu tvoří děti.