S překvapením a velkým potěšením můžeme konstatovat, že ani zde nezapomněli na své české volyňské sousedy za hranicemi Hlubčic, s nimiž udržují již léta přátelské kontakty. Nejen účastí na poutích v Rusíně, při tvorbě společné publikace Setkávání u kaple, jejíž prezentace se konala také v obřadní síni krnovské radnice, dále na srazech volyňáků v Krnově a Sl. Rudolticích, na výstavě Návraty volyňských Čechů ve Flemmichově vile, ale především v Suchdole na krajských setkáních, čehož si velmi váží.

Kniha vyšla u příležitosti 10. výročí založení spolku obdobného jako Sdružení volyňských Čechů a jejich přátel. Nese název: Towarzystwo Milosnikow Lwowa i Kresow Pludniowo-Wschodnich v Glubczycach. Spolek organizuje nejrůznější aktivity, slavnosti, vánoční a novoroční setkávání, besedy, konkurzy, kulturní programy, výstavy, kulinářské ukázky, připomíná zvyklosti a národní tradice, organizuje výlety a zájezdy do bývalé vlasti a usiluje o zachování paměti také formou výstavby pomníků Polákům zahynulým na Ukrajině.

První část věnuje autor osobnostem, které již po mnoho let se Spolkem spolupracují a spolupracovali na vydání této publikace. Neopomněli zmínit i materiály poskytnuté členy našeho Sdružení volyňských Čechů.

Druhou část vyplňují staré dokumenty a fotografie z 19. a 20. století, z doby 1. a 2. sv. války, z doby okupace německé i sovětské i z doby, kdy byli roztroušeni po všech kontinentech. Fotografie jsou svědectvím každodenního života, oblečení a činností lidí této doby, jejich vlastenectví, náboženského života, ale i vojenského nasazení.

V třetí části jsou umístěny mapy, a přehledy, aby i současné mladé generaci bylo zřejmé, kde všude se předkové dnešních občanů Hlubčic pohybovali.

To vše doplněno, jak už bylo řečeno, obrovským množstvím fotografií. Do budoucna pomýšlejí na vytvoření společného alba fotografií českých a polských přesídlenců z Ukrajiny.

Z knihy Album glubczyckich rodzin kresowychZdroj: Ludmila Čajanová Z knihy Album glubczyckich rodzin kresowychZdroj: Ludmila Čajanová

Kniha o Češích na Volyni – v polském jazyce

Jako důkaz desetileté plodné spolupráce regionálního svazu volyňských Čechů žijících v Krnově, na Krnovsku a Osoblažsku s obdobným polským svazem organizovaným na polské straně s centrem v Hlubčicích, je vydání dvousvazkového díla nazvaného Kresowi mieszkaňcy ziemi glubczyckiej.

Jeho autoři, Dr. Katarzyna Maler a Dr. Arkadiusz Szymczyna si kladli za cíl, oslovit pamětníky a jejich potomky žijící v Hlubčicích i v okolních vesnicích a zaznamenat autentické životní zážitky, příběhy a vzpomínky z doby, kdy žili na Ukrajině před 2. sv. válkou, než museli tuto zemi opustit. Nejde jen o Poláky z Volyně, ale i z ostatních částí Ukrajiny. Pro ně se v polštině používá obecné označení „kresowianie“.

Zhruba před dvěma roky oslovil jeden z autorů, pan Szymczyna, také volyňské Čechy na české straně hranice a požádal o spolupráci. Nasbíral tak materiál, který přeložil do polštiny a zahrnul do 3. kapitoly 1. dílu pod názvem Czesi na polskim Wolyniu. V úvodu podrobně popisuje, jak se Češi na Volyň dostali a jejich společensko-kulturní působení v zemi. Informuje o jejich hospodářském a civilizačním rozvoji, vyjmenovává, jak Češi na Volyni obohatili tamní ukrajinské obyvatelstvo o modernizaci zemědělství, ale i průmyslu, zaváděním nových metod hospodaření (např. pěstování chmele, stavění pivovarů, mlýnů, cihelen atd…)

To vše doprovázeno bohatou ukázkou fotografií, včetně z činnosti Sokola, škol, hasičů, hudebních kapel, Katolického sdružení mládeže, z výstavby českého kostela v Hrušvici atd. Všímá si politické situace, vztahu mezi Poláky, Čechy a Ukrajinci i činnosti banderovců.

Druhá část této kapitoly je věnována osudu rodiny Bačovských z Martinovky, čerpaná z vyprávění Stanislava Bači (zaznamenaného jeho dcerou v roce 1994), ze životopisné knihy Jiřího Hofmana „Jak ten můj život šel“, z vyprávění Květoslavy Krejčířové: „ Vzpomínky na maminku“ a dalších pamětníků. Třetí část je věnována spolupráci s regionálním svazem Moravsko-slezského kraje a společným setkáním v Suchdole.

Vše bohatě doplněno fotografiemi, které dodal Jaroslav Báča, Antonín Holec a Ludmila Čajanová. Na tomto díle je nutno ocenit především to množství zveřejněných fotografií. Domnívám se, že v žádné dosud česky vydané publikaci není zveřejněno tolik fotografií ze života volyňských Čechů jako v tomto dvousvazkovém díle. Volyňským Čechům je věnováno přes 120 stránek.

Ludmila Čajanová