Když se v roce 1995 připravovala na Gymnáziu v Krnově jubilejní oslava 40. výročí českého gymnázia, byl to právě on, který podporoval návrh, aby se zároveň oslavilo i právě aktuální 120. výročí založení gymnázia v Krnově vůbec. Byla to doba stále ještě ne zcela ujasněného vztahu k našim bývalým rodákům a byl to právě on, kdo přesvědčil váhající z řad organizátorů tohoto výročí, aby se pro to rozhodli. Což nesmírně přispělo k vážnosti této oslavy, přesahující tak místní úroveň.
Nejen, že se aktivně účastnil přípravy jubilea a svými návrhy ho obohatil o mnoho zajímavých programů, mimojiné to byl jeho nápad, abychom pozvali bývalé absolventy z doby předválečné a přivítali je u dveří gymnázia kytičkou karafiátu. Přijeli z Německa, Rakouska i Anglie. Tento nápad měl pak nedozírné následky pro naše krajany, z nichž mnozí se s odsunem nevyrovnali a trpěli pocitem ublíženosti. Bylo to právě toto přivítání, které, jak se později vyjadřovali, na ně hluboce zapůsobilo a přivedlo je ke katarzi – očištění od pocitů křivdy, a naopak je motivovalo k vyvíjení přátelských kontaktů.
Jen za této situace a s podporou tehdejšího starosty ing. Bedřicha Marka mohlo dojít k nastartování Česko-německých kulturních týdnů v Krnově, které se od té doby pravidelně konají dodnes. Také jubilejní almanach vydaný roku 1995 u příležitosti této slavnosti je po stránce grafické a někde i námětové jeho dílem. Dalším jeho významným počinem, jak už bylo zmíněno dříve, byla spolupráce s volným sdružením A13 na vybudování sochy Leopoldu Bauerovi v roce 1999. I tento akt měl velký vliv na budování vzájemných vztahů s našimi rodáky. Proto myslím, že mu zcela právem náleží titul „stavitel mostů mezi národy…“
Autor: Ludmila Čajanová
