Kliknutím zvětšíteV mnoha českých útulcích takové pejsky najdete - takové, kteří nemají zájemce, protože jsou velcí, černí, případně obojí dohromady…stále se ještě najde dost lidí, kteří nechápou, jak je černá psí srst nádherná. Takové, kteří jsou staří, nemocní, o které málokdo zavadí pohledem, přestože by domov potřebovali nejvíc. Takové, kteří v mnoha případech v útulku dožívají… Jistě, útulek je záchrana před ulicí, hladem a projíždějícími auty. Ale nenahradí domácí gauč a něžnou pozornost blízkých lidí. Nenahradí nebe na zemi, kterého si psi po adopci užívají v rodině.
Sofie
Ve Jménem psa, z. s. se v rámci možností snažíme dělat takové nebe na zemi právě i těm, u kterých je mizivá šance, že je někdo adoptuje nebo kteří potřebují mimořádnou péči. V takzvané doživotní dočasné péči máme průběžně plus mínus patnáct pejsků. Žijí v rodinném prostředí v domě, protože potřebují teplo, léky, celodenní přítomnost člověka.
Některé z nich znáte z minulých dílů Psích osudů. Pamatujete na Šimona, veselého rošťáka, který by páníčkům nejradši i kafe vypil, kdyby jenom směl? Šimon dvakrát porazil rakovinu a ve Jménem psa, z. s. je už nastálo - je mu zhruba čtrnáct let a stal se už členem rodiny. Určitě si také vzpomínáte na Vašíka, který šťastně pózoval na svatebních fotkách Inky a Dušana ze Jménem psa, z. s. Vašík byl sexuálně týraný a je pro něj lepší, když už nebude měnit prostředí - stal se také členem rodiny.
Když je řeč o svatbě, k doživoťákům patřil také nemocný jorkšírský teriér Danny, který se dožil neskutečných šestnácti let a který před svým loňským odchodem stačil ještě "požehnat do manželství" své paničce Ince svými malými tlapičkami - něžně se jí prošel po vlečce, když se vedle něj strojila do svatebních šatů. A nedávno jsme vyprovodili na poslední cestu také statečnou malamutku Sindy, jejíž příběh vydal dokonce na dva články a která zůstala také napořád - její zdravotní potíže, především s klouby, ji hendikepovaly v hledání domova. Nádor v ní nakonec narostl podruhé, a nyní již nebylo pomoci.
Basty
Doživoťákem se stal i Teo, "tornádový pes", drobek zachráněný v poslední chvíli před živelní pohromou na Hodonínsku. Zprvu to vypadalo, že půjde do nového domova. Ale kdo bude mít tolik času, trpělivosti - a především dovednosti téměř jako veterinární sestra? Teo má mnoho zdravotních problémů, bez speciálního přístupu by po každém jídle zvracel. V rodinném prostředí si už zvykl. Podobně jako Ewe, která je zachráněná po týrání a má nemocné ledviny, takže v zimě musí nosit obleček, aby neprochladla.
Je tady i starší střední kříženka Sofie, která bere celoživotně léky na štítnou žlázu, je tu čínský chocholatý pes se vznešeným jménem Chicago, kterého trápí astma. Hery, kterého znáte z jednoho z prvních dílů Psích osudů, potřebuje po operaci oboustranné kýly v konečníku celoživotně speciální stravu a něco na změkčení stolice, ale také si získal srdce naší dočaskářky Zuzky natolik, že se stal jejich rodinným psem.
Je tu malý černý patnáctiletý ratlík Beník, který se v doživotní dočasce naučil spávat s dětmi v posteli, i když se dětí dříve kvůli špatným zkušenostem neskutečně bál a ze strachu kousal, jak jsem popsala také v jednom z minulých dílů. Je tu menší kříženec Filípek, zachráněný před týráním, je tu téměř nevidomý Rocky, jemuž moc pomohl socializační pes - trpělivý kříženec šarpeje Jimmy. Jejich přátelství bylo také zvěčněno v jednom z minulých článku.
Jessi
Je tu šestnáctiletý bílý huňatý Jessi, který při pohledu na mladou fenku Adu chytil druhou mízu a jen taktak se dal přesvědčit, že taková nevinná psí děvčata nejsou pro něj. Je tu velký mocný Dimitrij, kterého jeho neagresivní povaha nejdříve uvrhla do pekla psích zápasů, a nakonec mu pomohla odtamtud ven. Dimo zůstává - vždyť byl prvopočátečním důvodem, jak se dali dohromady jeho páníčci.
Je tu sympatický malý černý rošťáček Schula, nejzvědavější kvítko z celé smečky. Ten je také již dávno rodinným psem a při návštěvě ve Jménem psa, z. s. vás nejspíš prolustruje jako první, se štěkajícím Vašíkem v pozadí. Do jejich typické stálé party jim chybí už jenom Dorka, která nás opustila loni na podzim. Do tepla zamíří i Rexík, hrdina nočního odchytu na jižní Moravě, psík ve vysokém věku, který má přes léto radši zahradní prostředí, ale na zimu se rád zachumlá. A samostatnou kapitolou je Basty, velký kříženec, který momentálně rehabilituje a rozcvičuje ploténku. Basty je po většinu času vlastně docela fajn pes, nad kterým by ale většina lidí zlomila hůl - občas mu z nevysvětlitelných důvodů přepne a vytasí tesáky. Z tohoto důvodu i z důvodů vyššího věku a aktuálního zdravotního stavu má již déle pevné zázemí u nás.
Všem doživoťákům přejeme hlavně hodně zdraví, protože to je to, co ve většině případů potřebují nejvíc, a doufáme, že nás budou ještě dlouho obšťastňovat svou přítomností a láskou.
Sylva Kaplanová
28
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
