Odchovat mláďata čáji obojkové není vůbec jednoduchá záležitost. Přestože tyto zajímavé jihoamerické zástupce vrubozobých chová v Evropě více než 60 zoologických zahrad, úspěšné odchovy nejsou zcela běžné. Například během posledního roku se čáje podařilo rozmnožit pouze v deseti dalších evropských institucích, ale zdaleka ne u všech se podařil i úspěšný odchov mláďat. 

close Mládě čáji obojkové. info Zdroj: Zoo Ostrava/Monika Vlčková zoom_in Mládě čáji obojkové.

Současný chovný pár čáje obojkové v Zoo Ostrava spolu dlouhodobě harmonizuje, samice pravidelně snáší vejce, ale ta jsou v poslední době žel neoplozená. Naopak v partnerské Zoo Olomouc snáší tamní pár oplozená vejce, ale v minulých třech letech se mláďata nepodařilo odchovat.

Chovatelé z obou zoo se proto domluvili na společném postupu – počkat na vhodnou chvíli, kdy budou oba páry hnízdit ve stejnou dobu, a část oplozené olomoucké snůšky přesunout do Ostravy, aby odchov proběhl pod ostravskými rodiči, kteří už alespoň jednu zkušenost s odchovem mají. Z první letošní snůšky tak byla z Olomouce převezena dvě oplozená vejce do Ostravy. 

První mládě se v Ostravě vylíhlo 11. června 2023 samo bez pomoci chovatelů a bylo neprodleně podloženo chovnému páru, který jej přijal a začal zahřívat. Průběh líhnutí druhého mláděte byl velice náročný. S velkou chovatelskou pomocí se nakonec vylíhlo, ale bylo natolik slabé, že jeho podložení na hnízdo adoptivního páru nebylo úspěšné, mládě uhynulo. Zůstalo tak u jednoho olomouckého mláděte, o které se adoptivní rodiče v Ostravě začali příkladně starat a úspěšně jej odchovali, přestože od jejich rodičovské premiéry uplynulo už deset let. Na konci listopadu bylo mládě (sameček) převezeno do Zoo Pombia v Itálii. 

Mládě je po vylíhnutí pokryto rezavým prachovým peřím a záhy opouští hnízdo podobně jako mláďata jiných vrubozobých ptáků. Rodiče mládě střeží a vodí za potravou. Správné složení krmné dávky je pro úspěšný odchov čájí zcela zásadní. Dle dosavadních zkušeností mláďata potřebují kromě jiného především dostatečné množství „zeleného“ krmení, tj. najemno nasekaný ptačinec (Stellaria), pampeliškové listy (Taraxacum), jetel (Trifolium) a také vodní rostliny jako např. okřehek (Lemna). Nezbytná je i možnost přirozené pastvy venku. 

close Rodinka čájí obojkových. info Zdroj: Zoo Ostrava/Enrico Gombala zoom_in Rodinka čájí obojkových.

Nezištná spolupráce zoologických zahrad při odchovu vzácných a raritních druhů je velmi důležitá a probíhá intenzivně nejen v rámci České republiky, ale i na celoevropské úrovni. V případě řady ptačích druhů je podkládání vajec či čerstvě vylíhnutých mláďat pod adoptivní rodiče osvědčenou metodou, jak zajistit odchov mláďat přirozenou cestou. Zoo Ostrava má zkušenosti například i s adopcí u orlosupů bradatých, orlů, plameňáků a dalších. Přirozeně odchovaní jedinci, zejména dravců, pak mohou být v rámci repatriačních projektů vypuštěni do přírody, aby posílili divoké populace.

K TÉMATU
 

Čája obojková (Chauna torquata) je rozšířena od východní Bolívie po střední Argentinu. Obývá bažinatá území a břehy řek, ale zdržuje se také na otevřených travnatých pampách. Mimo dobu hnízdění žijí ve velkých hejnech (až 100 jedinců). Ve skupinách se ozývá pronikavým křikem. I přesto, že nemá plovací blány, dovede dobře plavat. Spíše ale chodí po souši. V ohbí křídel má dvě ostré, rohovinové ostruhy, které jí slouží k obraně a v boji o území. Hnízdní páry jsou stálé, hnízda staví na mělčině z větviček a mokřadních rostlin (v průměru může dosáhnout až 1 m). Na 2–5 vejcích sedí oba rodiče a společně pečují i o vylíhnutá mláďata. Pro svou ostražitost bývá někdy ve své domovině chována jako „domácí hlídač“.

Šárka Nováková