V tomto příspěvku se přesuneme pomyslně do města Králíky, kolem kterého projdeme okružní zhruba dvanáctikilometrovou cestou a seznámíme se s pozůstatky prvorepublikového opevnění a také dávnější historií tohoto kraje.
Počátky samotného města Králíky sahají do druhé poloviny 16. století, kdy císař Rudolf II. udělil městu na základě žádosti tehdejšího majitele panství, Zdeňka z Valdštejna, důležitá privilegia.
Upomínkou na hornickou činnost jsou zkřížená hornická kladívka ve znaku města, která připomínají těžbu železné rudy, a dokonce i stříbra právě v okolí města.
Dobývat rudy se záhy ukázalo jako neekonomické, a tak si zdejší obyvatelé našli jiný způsob obživy, a tou bylo řezbářství, tkalcovství a také varhanářství.
Město se zdárně rozvíjelo, počet obyvatel narůstal a v roce 1850 zde byl v rámci územní reorganizace zřízen dokonce berní i pozemkový úřad a okresní soud. Posledně jmenovaný zde fungoval až do roku 1949.
V souvislosti s narůstajícím nacionalismem v Německu na konci 30. let 20. století byly v okolí města budovány ve druhé polovině třicátých let větší či menší objekty pohraničního opevnění na obranu Československa. Město z toho důvodu v roce 1937 navštívil prezident republiky s nejvyšší tehdejší generalitou.
Bylo a je dějinným paradoxem, že opevnění museli tehdejší obránci na základě Mnichovské dohody opustit bez boje a odevzdat Německu vlastně celou oblast Sudet.
Německý wehrmacht pak na zdejších pevnostních objektech testoval schopnost svých zbraní a munice. Mnohé z tvrzí a pěchotních srubů tak dodnes nesou následky a pozůstatky po těchto testech.
Některé z objektů budovaných v letech 1935 až 1938 jsou dnes přístupné i díky soukromým vlastníkům, kteří je na vlastní náklady opravují a snaží se uvést do „původního“ stavu.
Za návštěvu stojí zcela určitě také vojenské muzeum. Po druhé světové válce byla většina zdejších německy mluvících obyvatel odsunuta a oblast byla osídlována přistěhovalci z vnitrozemí nebo například Slovenska.
Celá oblast kolem Králík je protkána řadou světských i církevních památek, z nichž kromě vzpomínaného opevnění stojí za zmínku určitě nejvýznamnější církevní památka Králík, kostel sv. Michaela Archanděla, v době naší návštěvy bohužel zavřený.
Co však do zdejšího kraje láká milovníky historie, je především klášter Hora Matky Boží Hedeč vypínající se nad městem a tvořící jednu z dominant zdejšího kraje.
V areálu barokního kláštera se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie s velmi zajímavou výzdobou a také kaple Svatých schodů s ambity. Zvlášť bych možná upozornil na velmi ojedinělý pseudorenesanční oltář s kostlivci v pláštích.
Vedle kláštera najdeme také mohutnou stavbu poutního domu, v němž dnes po rekonstrukci najdeme restauraci i možnosti ubytování.
V minulosti, po druhé světové válce, sloužil bývalému režimu jako internační tábor pro kněží, také však jako skladiště nebo dokonce vepřín.
Od kláštera jsou krásné výhledy do kraje, mimo jiné i na Kralický Sněžník a samotné město Králíky, z jehož centra vede ke klášteru hezká alej s křížovou cestou.
Jen kousek od zdejšího hřbitůvku se nachází krásné vyhlídkové místo dnes ozvláštněné betonovou sochou tzv. Pozorovatele.
Od něj se lze kochat výhledy mimo jiné i směrem k Dolní Moravě s dominantní stavbou Stezky v oblacích a jedinečnou vysutou lávkou spojující přes hluboké údolí dva horské hřebeny.
Právě posledně dvě jmenované jsme navštívili minule, ovšem neznamená to, že se do těchto končin ještě někdy nevrátíme. Příště to ale nebude, to nás čeká zase jiné zajímavé místo.
V galerii je ke zhlédnutí opět několik desítek fotografií z novoroční návštěvy, také však pár těch z letošního léta.
Karel Machyl