Jak již bylo v tisku uvedeno, P. Marian Nowak se narodil 8. prosince 1955 ve městě Kędzierzyn-Koźle. Byl synem Stefana a Leokadie. Po ukončení střední průmyslové školy chemické v Azorach (Kędzierzyn-Koźle) požádal o přijetí do Kongregace Misionářů Oblátů Panny Marie Neposkvrněné.

Po ukončení noviciátu ve Svatém Kříži složil 8. září 1977 první řeholní sliby. Věčné sliby složil 6. září 1981 v Kodni. Kněžské svěcení přijal z rukou bp. Zdzisława Fortuniaka v Obrze 12. června 1983. Prvním působištěm otce Mariana byl Lubliniec, kde sloužil jako farní vikář (1983–1984), stejné poslání vykonával v Kodniu (1984–1988).

Mezi léty 1988–1992 pobýval v klášteře v Gdaňsku, kde vykonával službu zpovědníka a zároveň se věnoval pastoraci lidí se závislostí v Bolszewě. Od roku 1992 pracoval jako vězeňský kaplan ve Vratislavi. Po roce byl poslán do Grotniku, aby se zde věnoval lidovým misiím. Následně v roce 1994 mu byl tento úkol svěřen v Řádovém domě ve Svatém Kříži. Od roku 1995 se věnoval pastorační službě v České republice, kde strávil osmnáct let.

Do farnosti Slezské Rudoltice, kam patří i obce Hrozová, Rusín a Bohušov byl poslán v roce 2006. Před ním zde působilo již dříve několik polských kněží. P. Marian zaujal tím, že hovořil perfektně česky. Kromě toho, že plnil své kněžské povinnosti v rámci liturgického roku, např. již v listopadu 2006 pohřbívá dlouholetou farnici z Rusína, paní Emilii Hudrikovou, slouží také půlnoční mši sv. v Hrozové, zapojuje se i do společenského dění.

Přichází do prostředí, kde již dva roky rozvíjí své aktivity občanské sdružení Královský stolec, které si klade za úkol obnovovat sakrální památky a tradice tohoto regionu a především zaktivizovat místní obyvatelstvo a probudit zájem o historii místa, v němž žijí. Jeho členové jsou převážně hrozovskými farníky.

P. Marian je těmto aktivitám velmi vstřícný, ochotně se podílí na jejich zdárném průběhu a ony tak dostávají duchovní rozměr. Za sedm let služby v těchto obcích se stal nejen oblíbeným knězem, ale i dobrosrdečným přítelem a spolupracovníkem na všech aktivitách občanských, jako byly svatodušní smaženice, tzv. setkávání hrozováků a především na poutích v Rusíně a Hrozové a česko-polsko-německých setkáváních.

Roku 2007 přijal pozvání k účasti na slavnosti Božího těla v sousedních polských Goluszowicích se svými farníky, tak jak se tradičně tento svátek velkolepě slaví v Polsku. Ve skrovném místním rozměru se pak po létech konal průvod Božího těla také v Hrozové k dosud zachovalým božítělovým kapličkám.

29. září u příležitosti svatomichalské pouti celebroval P. Marian Nowak, OMI a P. František Petrik z Olomouce mši sv. s prezentací a požehnáním nového CD „Osoblažské varhany,“ původem firmy Rieger-Kloss. Nahrávání proběhlo v devíti kostelích na Osoblažsku a se souhlasem tamního faráře, P. Kazimíra Ruckého také v kostele v polských Goluszowicích. Na varhany hrál Eduard Müller, Petr Škarohlíd, Józef Ganczarski a zpívala Veronika Glötzerová,

U příležitosti 120. výročí vzniku Klubu českých turistů, pořádal Krnovský svaz turistů v dubnu 2008 společně s dalšími organizátory včetně o. s. Královský stolec „Hvězdicový pochod,“ jehož cílem byla kaple v Rusíně, spojená s bohoslužbou, po které P. Marian požehnal turistům i krajině.

Srpnová rusínská pouť 2008 se nesla ve znamení otevření nové cesty do Polska, které se zúčastnili nejen významní zástupci polské strany, ale přijel i autobus s německými rodáky pod vedením preláta Grocholla.

Po mši byla na zdi kaple odhalena pamětní deska kardinálu Tomáškovi, který na začátku 50. let jako kněz působil v nedalekém Bohušově, odkud byl komunisty poslán do vězení. Desku navrhl a graficky upravil Svatoslav Böhm, výtvarník z Krnova.

Při „Setkání Hrozováků“, po mši sv. v kostele sv. Michaela archanděla požehnal P. Maria nově postavený kříž před kostelem u hřbitovní zdi, který tam kdysi původně stál. Za hojné účasti místních i přespolních poutníků zazněla na závěr oblíbená píseň zdejších volyňských Čechů „Otče náš, vyslyš nás, zachovej nám národ náš…“

Oslava 700. výročí první zmínky o Hrozové v roce 2009 byla spojena s požehnáním nové sochy P. Marie vytvořené na památku znovuobjevené Hrozovské Madony z 15. stol. P. Marian při té příležitosti pozval na příští pouť do Rusína přítomného polského kolegu z Goluszowic, P. Kazimierza Ruckého.

Období, kdy v Hrozové působil P. Marian Nowak lze označit jako dobu intenzívního rozvíjení přátelských vztahů sousedních obcí česko-polských. Za účasti obou kněží byl dále požehnán kříž na hranici a pomník na počest papeže Jana Pavla II. Ale také přátelských kontaktů s německými rodáky, za jejichž účasti byl společně požehnán další obnovený kříž u cesty směrem do Sl. Rudoltic. Bez jeho požehnání se neobešla ani slavnost 750. výročí založení obce Rusín, či posvěcení kapličky s ostatky sv. Kláry v Hrozové a obnovení barokní kapličky v Pelhřimovech.

Jeho nejpůsobivější aktivitou byly týdenní misie konané v Bohušově snad poprvé od konce války. Účastnil se také setkání volyňských Čechů v Krnově a pozval do kostela v Bohušově skupinu žáků z polských Bogdanowic, kteří předvedli divadelní hru „Volyňské jesličky“. To vše svědčí o jeho všestranném působení a spolupráci s místními farníky. Prožíval s nimi nejen radostné momenty, kdy neváhal a připravil tradiční polský bigosz, ale také smutné chvíle při loučení se zesnulými.

Zúčastnil se také setkání volyňských Čechů v Krnově, kde připomněl, že i jeho předkové pocházeli z Ukrajiny. A tak byla do Bohušova pozvána divadelní žákovská skupina pod vedenim kněze Szubke, která v kostele předvedla Volyňské jesličky.

Jako první kněz po pádu komunismu zorganizoval pro celou svou farnost nezapomenutelné tydenní misie v Bohušově s polským misionářem. Prožíval s námi radostné momenty, kdy neváhal a připravil pro nás tradiční bigosz, ale také smutné chvíli při loučení s našimi zesnulými.

Otec Marian zůstane navždy hluboce zapsán v našich srdcích.

Ludmila Čajanová