V pondělí 23. května jsme zahájili opožděný masopustní týden, při kterém nás doprovázely děti z MŠ Osoblaha. Týden to byl velmi zajímavý a pestrý, plný smíchu, radosti, trochu strachu, ale hlavně velkého sbližování a pochopení. První den tedy pondělí jsme měli vyrábění masopustních masek pro děti. Děti se mi postupně svěřovaly, že měly strach jít k nám do domova. Jak čas plynul, děti se pomalu otrkávaly a začaly se s našimi klienty bavit, ale stále si držely odstup. Klienti si po celý měsíc před akcí připravovali masopustní klobouky, které je charakterizovaly nebo si je ozdobili tím, co mají rádi.

Druhý den jsem se setkali při tradiční rozmluvě o vesnické zabijačce. Pracovnice DpS si připravila s kolegyní veselou prezentaci o zabijačce s hodně veselým výkladem. Samozřejmě nechyběly nástroje, které při zabijačce nesmí chybět. Po každém okruhu přišla na řadu ochutnávka daného zabijačkového výrobku. Děti a klienti ochutnávali jitrnice, jelita, tlačenku, uzený špek, svíčkovou, ovar, vařené maso. K našemu překvapení i dětem zabíjačkovévýrobky moc chutnaly. Při druhém dni už bylo vidět, že děti se už tolik nebojí, neboť hned při příchodu šlo každé dítě za tou svou babičkou nebo dědečkem. I sami klienti už volali na ty své děti, se kterými strávili pondělí.

Třetí den, tedy středu, jsme měli zaměřenou na popeleční střenu, kde jsme se všichni setkali v místní kapli DpS. Děti byly nejdříve zaražené, ale při povídání o křesťanských tradicích se uvolnily a každý vykládal, co ho napadlo. Zpívali jsme, hráli jsme hru na hádanky a samozřejmě jsme si povídali o popelení středě, o půstu, Velikonocích, pálení kočiček, pokřižování.

Čtvrtý den jsme se setkali u pečení masopustních koláčů. Zadělávali jsme ze tří kil mouky těsto. Připravili jsme si tvarohovou, makovou a povidlovou náplň. Toto setkání bylo nejkouzelnější. Každý zapojil své prsty, a hlavně představivost při zdobení koláčů. Děti měly sice mouku až v uších, ve vlasech, ale musíme říct, že to byla paráda. Koláčků jsme upekli 99 kousků. Nebyly to malinké koláčky, byly pěkně vypasené, jak říkaly děti. Všichni klienti měli úsměvy na tváři a při práci to u nás bylo jako v úlu, mluvilo se a mluvilo, smích se rozléhal místností.

Poslední den, tedy v pátek 27.května, jsme se sešli na Masopustu. Na stolech jsme měli občerstvení ze zabijačky, koláče, které jsme napekli, laskominy, tyčinky, minerálky. Víno a pivo se podávalo, až děti odešly domů.  Děti z MŠ se převlékly do masopustních kostýmů, ve kterých se předvedly. Každou masku jsme přítomným představili. Po přehlídce si děti sedly ke stolům s klienty a sledovaly další vystoupení.  ZŠ Osoblaha nám na Masopust přišla zazpívat, zarecitovat a zatancovat. Ochotnické divadlo z Osoblahy nám zahrálo masopustní scénku a zazpívalo písničky při harmonice. Nakonec nám místní muzikant hrál a zpíval na kytaru písničky. Během celého odpoledne se jedlo a hodovalo, bylo hodně veselo.Klientům, kteří se nemohli ze zdravotních důvodů akce zúčastnit, jsme roznesli výslužky.

A jaký máme pocit my z propojování generací? Děti nepřijdou se stářím do styku, chráníme je před touto situací, kdysi bylo běžné, že prarodiče byli doma a děti se oně staraly a jejich děti byly svědky koloběhu života a smrti. To se teď neděje. Děti jsou však velmi vnímavé a není se čeho bát, situaci se stářím nebo s tělesným postižením zvládly velmi dobře, jen potřebují čas si zvyknout, jelikož je to pro ně nové a cizí, po pár dnech se samy chtějí starat o ty babičky, dědečky, vozit je na pokoje nebo jim pro něco zajít. A z pohledu klientů šlo vidět, že je přítomnost dětí rozveselila, zahřála na duši, lépe snášeli veškeré své útrapy, které jim stáří přináší. Určitě v propojování generací budeme pokračovat, jelikož je velkým přínosem pro nás pro všechny. 

Hlavní věc na závěr je velké poděkování všem, kdo nám dal hlasy. Všem naším kolegům z jakýchkoliv úseků, protože každý pomohl i když to nebyla jejich povinnost. Také děkujeme vedení DpSza velký shovívavý přístup k veškerým našim nápadům, které jsme mohli realizovat.

Autor: Pavla Bartoníková