Kliknutím zvětšíteV důsledku těžby uhlí přímo pod kostelem se stalo, že se kostel spolu s půdou pod ním propadl a uklonil od své svislé osy o téměř sedm stupňů na jih, jak uvádí Wikipedia. Znamená to tedy, že stavba, která kdysi stála na kopci, je nyní v rovině se sousedící silnicí.
Kostel v roce 1736 v původně barokním slohu nechal postavit místní šlechtic František Wilhelm Larisch na místě dřevěného kostela svatého Martina, který zde byl zmiňován již v 15. století. Svatému Martinovi však bylo na území Těšínského Slezska zasvěceno již mnoho kostelů, a tak byl jako patron vybrán svatý Petr z Alkantary.
Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary - pohled z dronu:
„Jedinečnost chrámu spočívá nejen v jeho historické hodnotě, ale zejména v okolnostech, které stavbu postihly a natrvalo poznamenaly. Ještě počátkem 90. let minulého století hrozilo kostelu zřícení a byl určen k demolici. V letech 1994-1995 proběhla generální oprava a zajištění objektu a kostel se tak znovu zaskvěl v plné kráse,“ můžeme se dozvědět na webu města Karviná.
Stará Karvinná s dvěmi „n“
Původní město Karvinná stálo v dnešní městské části Karviná-Doly. Název se dvěma „n“ neslo město až do roku 1949, kdy došlo ke sloučení s ostatními obcemi. Karvinná však nebyla rozhodně koncem světa – byly zde výstavní domy, hornické kolonie pro tenkrát vzkvétající průmysl, zámek Solca včetně zámeckého parku, pivovar, školy a například také dva kostely, jak uvedl web města Karviná.
Z nich zůstal pouze kostel sv. Petra z Alkantary, který stál původně na kopci nad protilehlým hřbitovem. Dnes dělí kostel a hřbitov hlavní dopravní proud z Karviné na Ostravu a hřbitov je nyní výše než kostel. Když vejdete do interiéru kostela, může vás přepadnout závrať. Podlaha je totiž rovná, kdežto stěny jsou nakloněny. Ještě zřetelnější je pak naklonění z venkovního pohledu.
Bohoslužby polsky i česky. Na střídačku
Kostel svatého Petra z Alkantary je v současnosti chráněn jako Kulturní památka České republiky a je farním kostelem farnosti Karviná-Doly. Bohoslužby se zde pořádají každou neděli, a to střídavě česky a polsky.
Díky populární románové kronice Šikmý kostel, jejíž první díl vyšel v roce 2020 a napsala jej Karin Lednická, se do Karviné začali sjíždět lidé z celé republiky, aby se na tuto raritu podívali. Do té doby byl kostel takřka neviditelný, ale vydání knihy značně změnilo jeho pozici. S vydáním Šikmého kostela navíc lidé začali mnohem více vnímat kostel v kontextu celého zaniklého města a ne pouze jeho známou „šikmost“.
Znovuzrozené Doly
O znovunavrácení života do místní části Karviná-Doly se snaží spolek Stará Karviná, z.s., který formou zkrášlování, úklidových akcí nebo přibližování historie turistům pracuje na obrazu staré Karvinné, která jako by nezemřela, ale žije prostřednictvím pamětníků, vzpomínek a… šikmého kostela.
Píseň Hudebního uskupení Nazdar, jejíž vznik inspirovala románová kronika Šikmý kostel z pera spisovatelky Karin Lednické:
Činnost a smysl spolku komentuje jeho předsedkyně Tereza Ondruszová: „Spolek Stará Karviná sdružuje lidi, kterým záleží na zaniklé Karviné a kteří chtějí, aby toto zvláštní místo zde zůstalo pro všechny, kdo je budou chtít poznat, nebo kdo zde budou chtít trávit volný čas. Snažíme se upozorňovat na obrovskou historickou hodnotu tohoto místa a také na mnohá pietní místa. Setkáváme se také s pamětníky, kteří zde kdysi bydleli, posloucháme jejich vyprávění, sbíráme jejich fotky, aby tyto cenné vzpomínky neupadly v zapomnění,“ uvedla Ondruszová.
V roce 2021 rovněž tento spolek u kostela zřídil Šikmý stánek, který slouží jako infocentrum, ve kterém pracují mimo jiné obyvatelé původní Karviné, ale také nadšenci staré Karviné. Návštěvníci zde dostanou informace od těch nejzasvěcenějších, ale také si zde mohou koupit pohlednice, magnetky, tašky, knihy a také mapy staré Karviné.
Proč do Karviné?
Návštěvníky, kteří se do Karviné rozhodnou zavítat, fascinuje především zvláštní optický klam, který uvnitř kostela vytváří vyrovnaná podlaha. Kromě toho se zajímají o město, které kolem kostela ještě nedávno bylo a zaniklo. „Mnozí se diví, jak bylo možné, že zmizelo celé město. Spousta lidí se také ptá na místa spojená s románem paní Lednické a na události v něm popsané,“ komentuje situaci Tereza Ondruszová.
Dodává také něco k návštěvnosti kostela a jeho okolí. „Kostel sv. Petra z Alkantary je otevřen pro turisty asi 15 let. S ohledem na nárůst zájmu o prohlídky pak od roku 2021 farnost umožnila prohlídky ve všední dny pro skupinky od 5 osob. V prvních letech kostel navštívilo kolem 2000 osob každý rok. Od momentu zařazení do projektu Otevřené chrámy již pak máme přesnější statistiku, z níž vyplývá, že v letech 2018-2020 kostel navštívilo průměrně 3500 turistů během šestiměsíční sezóny.
V roce 2021 to však bylo již téměř 10 tisíc návštěvníků a v roce 2022 již téměř 15 000 návštěvníků během celého roku. Kolem kostela se pohybuji často a vidím, že tam neustále někdo zastaví a prochází se kolem něj i v době, kdy prohlídky nejsou. Proto můžeme s klidem říci, že skutečná návštěvnost se pohybuje v desítkách tisíc osob ročně,“ zmiňuje Ondruszová, která je průvodkyní v kostele sv. Petra z Alkantary od roku 2017.
Karviná a konkrétněji pak městská část Karviná-Doly je bezpochyby zajímavou turistickou lokalitou, pokud vás zajímá hornický průmysl a jeho (pohnutá) historie. Touto krajinou šly dějiny tvrdé práce, mnohdy bolesti, a to nejen té fyzické, ale i duševní – například v souvislosti s pozůstalými rodinami zahynulých havířů. I to se mimo jiné snaží spolek Stará Karviná připomenout.
„Do budoucna bychom chtěli dále pokračovat v dosavadní činnosti. Plánujeme také, spolu s Římskokatolickou farností Karviná-Doly, s úctou připomenout místo, kde kdysi stál mohutný kostel sv. Jindřicha. Ten musel být po šedesáti letech existence zbourán kvůli těžbě uhlíi. Chceme také připomenout největší důlní neštěstí v ostravsko-karvinském revíru, která se stala 14. června 1894. Při této katastrofě zahynulo 235 horníků a záchranářů a nad místem výbuchu vznikla v roce 1895 malá kaplička, kterou bychom chtěli postupně obnovit,“ uzavírá předsedkyně Ondruszová.
26
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
