Kliknutím zvětšíteNejoblíbenější a nejnavštěvovanější jsou Plitvická jezera. Kdo by si však chtěl vychutnat panenskou přírodu jen pro sebe, ten může navštívit některý z méně známých parků. Redakce Deníku pro vás připravila podrobný přehled všech chorvatských národních parků.
Plitvická jezera
Nejstarším, největším a také nejnavštěvovanějším národním parkem v Chorvatské republice jsou Plitvická jezera. Nachází se mezi pohořím Mala Kapela na západě a severozápadě a pohořím Lička Plješivica na jihovýchodě. V dnešní době se park rozprostírá na ploše téměř 300 kilometrů čtverečních. Najdete zde celkem 140 vodopádů, dvě desítky jeskyní a zřídel.
Díky své výjimečné kráse byla oblast vždy magnetem pro milovníky přírody. Národním parkem byla Plitvická jezera vyhlášena už v roce 1949. O třicet let později se park dostal na Seznam světového dědictví UNESCO.
Park je tvořen převážně lesy, ale za nejatraktivnější část jsou považována tamní jezera. Jezerní systém se skládá z šestnácti pojmenovaných a několika menších nepojmenovaných jezer. Plitvická jezera vytvářejí skutečně dechberoucí podívanou, kdy se kaskádovitě sbíhají jedno do druhého. Celý jezerní systém se dělí na Horní a Dolní jezero.
Zajímavostí je, že se park neustále mění díky narůstání travertinových hrází, erozí travertinových bloků a dalších vlivů. Ke vzniku teras přispívají zejména unikátní bakterie, které žijí v mechu a trávě. Proměnlivá je také barva jezer, která přechází od azurové přes jasně zelenou po tmavě modrou až šedou. Tento jev je závislý na množství minerálů a organismů ve vodě.
Plitvacká jezera:
Brijuni
Na rozloze necelých 34 kilometrů čtverečních se rozprostírá národní park Brijuni. Dnešní hranice byly stanoveny v roce 1999 a zahrnují pevninu, okolní moře i mořské dno. Brijuni se skládá z celkem čtrnácti ostrovů, z nichž nejznámější jsou Veliki a Mali Brijun, které jsou také jako jediné přístupné veřejnosti.
Z geologického a geomorfologického hlediska jsou Brijuni pokračováním západní Istrie. Klimaticky je národní park součástí klimatu Středomoří. Klima na Brijuni je tak mírné, s dostatkem slunečního svitu i tepla a relativně vysokou vlhkostí vzduchu, díky čemuž se park může pochlubit bujnou vegetací.
Největším, nejkrásnějším a zároveň nejnavštěvovanějším ostrovem je Veliki Brijun. Říká se o něm, že je výjimečným příkladem souznění přírody a lidského doteku. Na ostrově najdete harmonicky působící trávníky, parky i cenné architektonické památky.
Druhým největším ostrovem je Mali Brijun, který je známý zejména pro pevnost Minor. Jedná se o největší opevnění na pobřeží Jaderského moře. Stejně tak známé je tamní divadlo Ulysses. To je považováno za klenot chorvatského umění a každé léto shromažďuje milovníky divadla. Právě období, kdy žije divadelní scéna, je jedinou možností Mali Brijun navštívit. Jinak je ostrov veřejnosti uzavřen.
Brijuni:
Mljet
Bujná středomořská vegetace, čisté moře, malebné zátoky a bohatý mořský život. To vše charakterizuje národní park Mljet, který se rozprostírá na severozápadě stejnojmenného ostrova. Mljet je jedním z ostrovů jižní Dalmácie. Charakteristické je pro něj středomořské klima se suchými, slunečnými a teplými léty a mírnými zimami. Pochlubit se může skutečně bujnou vegetací, která se skládá zejména z borovice Aleppo a dubu cesmíny. Lesy tvoří 72 % plochy ostrova, díky čemuž je Mljet označován za nejzalesněnější a zároveň vůbec nejkrásnější ostrov Jadranu.
Díky své geografické poloze a skutečnosti, že je oddělen od pevniny, se na ostrově podařilo zachovat jeho neporušený krajinný ráz. Severozápadní část ostrova, konkrétně čtyřiapadesát čtverečních kilometrů, pak byla prohlášena v roce 1961 národním parkem. Založení parku představovalo první pokus, jak ochránit jedinečný původní ekosystém v Jadranu.
Mljet:
Kornati
Celkem 149 ostrovů, ostrůvků a útesů rozkládajících se na ploše 320 kilometrů čtverečních tvoří souostroví Kornati v severní části Dalmácie. Devětaosmdesát z nich je pak součástí národního parku, který byl vyhlášen v roce 1980.
Národní park Kornati je veřejnosti přístupný po celý rok, přičemž každé roční období má své výhody. Kdo nemá rád jasné horké slunce, toho bude objevování tamních přírodních krás bavit spíše na jaře a na podzim. Pokaždé však na turisty čeká ohromující ticho a klid. Na ostrovech totiž nejsou žádní stálí obyvatelé. Jak je uvedeno na serveru Chorvatske.cz, místní lidé ostrovy obydlují jen v období sklizně. Mnoho z nich pak nabízí své domy k dlouhodobému pronájmu.
Vlivem nerovnoměrného rozložení srážek a teplot v letním období je vegetace na ostrovech velmi řídká. I tak se však národní park může pochlubit jedinečnou krajinou, zajímavou geomorfologií, členitým pobřežím a zejména rozmanitým podmořským životem. Ve vodách Kornati se nachází 353 druhů řas, tři druhy podvodních květinových rostlin a na 850 druhů zvířat.
Kornati:
Krka
Asi deset kilometrů od města Šibenik se na 142 kilometrech čtverečních rozprostírá národní park Krka. Svůj název dostal podle stejnojmenné řeky, která tvoří zhruba dvě třetiny parku. Krka je známý především pro své nádherné vodopády, soustavu peřejí i kaskád a patří k nejvýznamnějším přírodním památkám Chorvatska.
Jak podotýká sever Visit Croatia, vůbec nejznámější jsou slavné vodopády Skradinski Buk. Jedná se o soustavu sedmnácti vodopádů, které vyvěrají ve výšce až 45 metrů. Dříve mohli návštěvníci u těchto vodopádů plavat, od roku 2021 si však tento nádherný zážitek nedopřejí. Plavání tam bylo zakázáno, aby zůstaly vody parku zachovány.
V parku je toho k vidění ale mnohem víc. Například Roski Slap, což je další slavná soustava – tentokrát dvanácti – vodopádů. Největší z nich má na výšku přes 22 metrů a 60 metrů na šířku. Mezi další zajímavosti patří malý ostrov Visovac, který byl osídlen už v roce 1445 františkánskými mnichy. Dodnes na ostrůvku můžete najít klášter z 18. století. Nejlepším způsobem, jak Krku poznat, je výlet lodí. Ten je zahrnutý v ceně vstupenky a můžete tak vidět většinu parku.
Krka:
Risnjak
Bělostné skály tyčící se nad zelení lesů a krásné výhledy z výšky až 1528 metrů nad mořem. Tak lze stručně charakterizovat národní park Risnjak. Rozkládá se na ploše téměř 64 kilometrů čtverečních v pohoří Gorski Kotar na severozápadě Chorvatska a národním parkem byl vyhlášen v roce 1953 pro svou unikátní geomorfologickou a klimatickou rozmanitost.
Oblast je tvořená zejména vápencovými skalami, které jsou porostlé bohatou flórou. Podle výzkumů se tam nachází až 1150 rostlinných druhů a poddruhů. Díky zachovaným klimatickým rostlinným společenstvím – zejména lesům – s původním druhovým složením rostlin má Risnjak velkou přírodní hodnotu.
Rozmanitá a četná je také fauna. Areál je domovem všech tří hlavních evropských savců, kterými jsou vlk, medvěd a rys. A jsou to právě rysové, od kterých je odvozen název celého národního parku.
Risnjak:
Severní Velebit
Lesy, pastviny, skály, krasové jeskyně i velmi významná vodstva se nacházejí ve Velebitu, horském masivu tyčícím se nad Jadranem. Jedná se o zcela unikátní oblast; nikde na Jadranu neexistuje druhý horský masiv, který by měl tak dlouhý hřeben táhnoucí se rovnoběžně s pobřežím. Jak podotýká server Chorvatske.cz, celé pohoří je přírodní fenomén s ojedinělými reliéfy i vlastnostmi vegetace. Oblast je dokonce zařazena na seznamu světového dědictví UNESCO. Dvě území uvnitř Velebitu - Paklenica a Severní Velebit – pak byla vyhlášena národními parky.
Severní Velebit je nejmladším národním parkem v Chorvatsku. Byl jím vyhlášen až na přelomu let 2000 a 2001 (některé zdroje uvádějí rok 1999 – pozn. red.). Park je známý především pro přísně chráněné přírodní rezervace Hajdučki kukovi a Rožanski kukovi, což je skalní labyrint ukrývající skalní útvary těch nejdivočejších tvarů. Významnými oblastmi Severního Velebitu jsou i rezervace lesní vegetace Štirovača a botanická zahrada na Zavižanu. Nachází se tam také Lukina jama, jedna z nejhlubších propastí na světě.
Severní Velebit:
Paklenica
Psal se rok 1949, když byla oblast Velika a Mala Paklenica vyhlášena národním parkem. Hlavním důvodem byla snaha o ochranu největšího a nejlépe zachovaného lesního komplexu na území Dalmácie, který byl v té době ohrožen nadměrným využíváním. Park je charakteristický nádhernými původními lesy černé borovice, několika typy bučinových lesů a hlubokými kaňony vytesanými do jižních svahů pohoří Velebit a jejich okolí.
Ačkoli se národní park rozprostírá na poměrně malé ploše pětadevadesát kilometrů čtverečních, v oblasti se nachází hojnost geomorfologických jevů a forem, rozmanitá fauna i flóra a zejména nádherná panenská příroda.
Paklenica nabízí množství míst, která stojí za návštěvu. Mezi turisty patří k nejoblíbenějším jeskyně Manita Peć. Jedná se o jedinou jeskyni, která je přístupná návštěvníkům prostřednictvím prohlídek s průvodcem. Manita Peć je bohatá nejen na množství jeskynních útvarů, ale také podzemní faunu.
Paklenica:
26
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
